Název
GYMNOCALYCIUM FISCHERI J. J. Halda et al. subsp. FISCHERI
 

Taxon
Gymnocalycium fischeri J. J. Halda, P. Kupčák, E. Lukašík et J. Sladkovský, Acta Mus. Richnov. (Rychnov nad Kněžnou), sect. natur., 9: 60, 2002
Druh byl pojmenován na počest Vladislava Fischera (1947), jednoho ze členů skupiny kaktusářů, kteří jako první z Čechů měli možnost pozorovat tyto rostliny na jejich nalezišti.

 

Popis
Stonek jednoduchý nebo trsovitý, tmavozelený, 80-150 mm široký, plochý; kořen kůlovitý. Žeber 7-10, žebra rozpadlá do hrbolců; hrbolce 5-8 mm dlouhé a 5-8 mm široké a 4-10 mm vysoké; areoly 2-3 mm dlouhé a 15-20 mm od sebe vzdálené, bíle vlnaté. Trny šídlovité, v počtu 3-7, paprsčitě uspořádané, 10-35 mm dlouhé, bělavé či hnědavé.
Květy
bílé až tmavorůžové, 70-120 mm dlouhé; vnitřních okvětních lístky v počtu ca. 15, 8-12 mm široké a 30-40 mm dlouhé, s tmavým středním pruhem a bledým okrajem, hrotité, na vrcholu drobně nepravidelně třepenité; vnější okvětní lístky šupinovité, červenavé či hnědavé vně, 3-5 mm dlouhé, 4-6 mm široké; perikarp 25-35mm dlouhý, 8-12 mm široký, svrchu sivý, dole bledý; čnělka asi 25mm dlouhá, blizna se 6 laloky.
Plod
40 mm dlouhý, až 15 mm široký, lysý, při bázi bledý.
Semeno
1 mm dlouhé, 0,8 mm široké, testa černá, bradavčitá, s vystouplým hilem.

 

Variety
V roce 2003 byla v rakouském časopise specialistů na rod Gymnocalycium (Arbeitsgruppe Gymnocalycium) popsán poddruh Gymnocalycium fischeri Halda et al., subsp. suyuquense F. Berger, který se od nominátního poddruhu liší zejména menší velikostí stonku, užšími, svislejšími a ostřejšími žebry, přímým až lehce zahnutým, od těla odstálým otrněním, s pouze zřídka tmavší bází trnů a menším květem.

 

Výskyt
Autor popisu uvádí jako naleziště El Volcán, v okolí Campo "La Sierra", ležící v provincii San Luis v severozápadní Argentině. Podle vlastního pozorování i názoru dalších specialistů, kteří tuto oblast navštívili, je možné nalézt rostlinu v celé jihovýchodní části Sierra de San Luis, vymezené na jihu přibližně městem San Luis a na severu San Francisco del Monte de Oro. Rostlina hojně osidluje nízké, zaoblené žulové vyvýšeniny, porostlé trnitými keři a travami. Celkové klima je velice horké a suché. V letním období nejsou výjimkou teploty přesahující 40 °C. Doprovodnou kaktusovou vegetaci tvoří Gymnocalycium monvillei subsp. achirasense var. echinatum, Notocactus submammulosus, Echinopsis aurea, Cereus aethiops, Opuntia sulphurea a Trichocereus candicans. Z nekaktusové vegetace jsou běžnými především rostliny z čeledí Portulacaceae a Verbenaceae.

 

Pěstování
Rostliny nekladou nijak zvláštní nároky na pěstování a dobře snášejí zálivku i v době letních veder, kdy jiné kaktusy stagnují. To ovšem za předpokladu zajištění dostatečného větrání skleníku nebo pěstování v lehce zastíněných volných pařeništích. Kvete pouze z nových areol. V praxi to znamená nepěstovat rostliny příliš "tvrdě", chceme-li se dočkat v sezoně více květů.
Na snímku Vladimíra Šormy je rostlina VS 1 z typové lokality Campo "La Sierra" u El Volcán, Argentina.

 

Poznámky
Franz Berger v rozsáhlém článku o G. fischeri upozorňuje na některé rozdíly mezi Haldovým popisem a skutečnostmi zjištěnými jím a dalšími specialisty na rod Gymnocalycium, přímo na lokalitě. Kromě toho, že nejvyšší kopce na nalezišti dosahují maximální nadmořské výšky 950 m (když v popisu je uvedeno 1200 m), je to rozdíl v maximální šířce rostlin (do 100 mm) a především fakt, že rostliny rostou výhradně jednotlivě a bez poškození nikdy neodnožují. Další podstatný rozdíl je v délce květu (Berger uvádí délku pouze do 80 mm).
Jedná se o poměrně snadno identifikovatelný taxon, který na první pohled upoutá svojí modro- šedozelenou epidermis a široce otevřeným, a až sytě růžovým květem. První semena těchto rostlin se k nám dostala počátkem devadesátých let, označená jako G. sutterianum, a pocházela ze sběrů rakouského sběratele Gerta Neuhubera (GN 88-22 z Campo La Sierra, či GN 88-27 od Trapiche). Byla k dispozici jen ve velmi omezeném počtu a asi sotva se z nich v současné době v českých sbírkách něco nachází. Na podzim roku 1998 byla situace mnohem lepší, tehdy byla v dostatečném množství nabízena importní semena (LF 001-003 a VS 1) pocházející z typové lokality. V té době se již vědělo, že jde o nový druh, který byl dán do oběhu jako G. sanluisense nom. prov. Z těchto semen pocházející rostliny jsou v našich sbírkách již celkem hojně zastoupeny.

 

Literatura
Berger F., Gymnocalycium fischeri J. J. Halda et al., Gymnocalycium, 16: 533-540, 2003
Šorma V., Rostliny rodu Gymnocalycium na nalezištích (1), Gymnofil, 27: 1-5, 1998

 

Autoři
Na snímku Vladimíra Šormy je rostlina VS 1 z typové lokality Campo "La Sierra" u El Volcán, Argentina.
Text Vladimír Šorma.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím osm a dve