Název
ECHINOCEREUS PENTALOPHUS (DC.) Lem. subsp. PENTALOPHUS
 

Taxon
Echinocereus pentalophus (De Candolle) Lemaire, Cactées, p. 56, 1868
Cereus pentalophus DC., Mém. Mus. Hist. Nat., Paris, 17: 117, 1828
Cereus pentalophus DC. var. simplex DC., Mém. Mus. Hist. Nat., Paris, 17: 117, 1828
Cereus pentalophus DC. var. subarticulatus DC., Mém. Mus. Hist. Nat., Paris, 17: 117, 1828
Cereus pentalophus DC. var. radicans DC., Mém. Mus. Hist. Nat., Paris, 17: 117, 1828
Cereus propinquus S.-D. in Otto et Pfeiff., Allg. Gartenz, 1: 366, 1833
Cereus leptacanthus DC. in Pfeiff., Enum. Diagnost. Cact., p. 101, 1837
Echinocereus leptacanthus (DC.) Gaillard, Revue Horticule, 35: 209, 1864
Echinocereus propinquus (S.-D.) Haage, Cacteen - Cultur, p. 118, 1892
Jméno pentalophus vystihuje počet žeber stonku, pentalophus = pětižeberný.

 

Popis
Rostlina trsovitá, jednotlivé úzké stonky až 0,3 m dlouhé a 15- 30 mm široké, zpočátku vzpřímeně rostoucí, později poléhavé, epidermis jasně zelená, žeber 5, nízká, s vystouplými areolami. Okrajových trnů 5, asi 10- 15 mm dlouhé, bíložluté až krémově nahnědlé, středový trn 0-1, až 50 mm dlouhý, bílý, růžově krémový až hnědošedý.
Květ
široce nálevkovitý, růžovofialový, se světlejším jícnem, až 120 mm vysoký a 130 mm široký; blizna tmavě zelená; nitky světle zelené, prašníky žluté.
Plod
zelený, trnitý, 10- 20 mm široký.
Semena
černá, asi 1 mm velká, s jemně hrbolatou testou.

 

Variety
V současnosti známe ještě dva další poddruhy, a to subsp. leonensis (Mathsson) N. P. Taylor a subsp. procumbens (Engelm.) Blum et Lange. Zatímco subsp. leonensis je snadno odlišitelná, situace kolem subsp. procumbens je o něco méně čitelná. Subsp. leonensis odnožuje pomocí podzemních výběžků (stolonů) a subsp. procumbens má drobnější a početnější stonky. Celý druh obývá obrovský areál a tak je přirozeně velmi plastický.

 

Výskyt
Taxon se vyskytuje na velkém areálu zahrnujícím mexické státy Hidalgo, Queretaro, Guanajuato, San Luis Potosí, Nuevo León a Tamaulipas. Roste ve výškách mezi 500-2100 m n. m. Na severu a severozápadě navazuje na areál subsp. leonensis, na severovýchodě pak na areál subsp. procumbens. Na lokalitách patří mezi nejběžnější druhy. Vyhledává nejčastěji náplavy, ale nevyhýbá se ani prudkým svahům.

 

Pěstování
Pěstování je snadné i pro začátečníky. Rostliny potřebují čerstvý vzduch, dostatek slunce a přísný zimní spánek. To jsou důležité podmínky nejen pro dobrý růst, ale i pro bohaté kvetení. Semenáčky rostou velmi bujně. Více než pro specialisty, lze tuto rostlinu doporučit pro komerční pěstování. Velké zapěstované trsy obalené poupaty by nutně vyvolaly zájem zákazníků.

 

Poznámky
Tento druh u pěstitelů ani u cestovatelů nepatří mezi nejoblíbenější. Možná je to škoda. Rozkvetlým trsům E. pentalophus se jen máloco vyrovná. Zajímavým rozdílem oproti ostatním druhům sekce je bílá vata na poupatech. V roce 1992 známý německý specialista Lange referoval o formách tohoto druhu a použil pro tento druh jméno E. procumbens (DC.) Lem. Možná to není poslední řešení. U tak složité skupiny musíme počítat s podobnými zásahy i v budoucnosti.

 

Literatura
BlumW., Lange M., Rischer W. et Rutow J., Echincereus: Monographie, p. 127-133, 1998
Lange M., Über die Grünen (1) Echinocereus pentalophus (D.C.)Lemaire (1868) und seine
Formen., Der Echinocereenfreund, 5: 21-26, 1992 # je ten titul celý ?
Weniger D., Cacti of the Southwest, 1970

 

Autoři
Text Jaroslav Šnicer
Foto rostliny z vlastní sbírky pořídil Pavel Pavlíček.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

vera (2008-12-25 20:56:25)
zajimalo by me zda tento kaktus je mrazuvzdorny a jestli ano tak do kolika stupnu je velmi krasny
Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a dve