Název
SULCOREBUTIA TlRAQUENSIS (Cárd.) Ritter var. AGUILARII Augustin et Gertel
 

Taxon
Sulcorebutia tiraquensis (Cárdenas) Ritter var. aguilarii Augustin et Gertel, Cactus & Co., 3: 117, 1999
Varieta byla pojmenována podle svého objevitele, bolivijského kaktusáře z Cochabamby, Edgara Aguilara.

 

Popis
Stonek jednotlivý, vzácně odnožující, ploše kulovitý, až 30 mm vysoký a 40 mm široký, pokožka tmavě až olivově zelená; žebra rozdělená do spirálovitě uspořádaných, 8 mm dlouhých, 4 mm širokých a 2-3 mm vysokých hrbolků; areoly úzké, 3 mm dlouhé a do 1 mm široké. Trnů 20-35, 4-7 mm dlouhé, paprskovitě odstávající, velmi tenké a ohebné, nepíchavé; velmi obtížně odlišitelné na okrajové a středové, asi 10 trnů směřuje nahoru, tmavě hnědé až černé, na bázi cibulovitě zesílené, asi 25 trnů směřuje do stran a dolů, světle hnědé, světle žluté až bělavé, tenčí než tmavé trny.
Květy
Barva květu dosti jednotně světle fialově červená.
Jinak květy, plody i semena shodné s var. tiraquensis.

 

Variety
Sulcorebutia tiraquensis var. aguilarii je poměrně málo proměnlivá ve většině znaků, poněkud kolísá sytost vybarvení okvětních lístků, určité rozdíly lze pozorovat také v otrnění, zejména v počtu trnů, a v závislosti na podmínkách kultury také na jejich délce a hustotě, rozdíl v počtu tmavých a světlejších trnů v areole může vést i k posunu celkového vybarvení otrnění.

 

Výskyt
S. tiraquensis var. aguilarii pochází z provincie Carrasco (Bolívie, departament Cochabamba, naleziště leží v blízkosti osady Pojo, u silnice z Cochabamba do Santa Cruz asi 200 km východně od města Cochabamba, v nadmořské výšce 2900 m, kde leží naleziště typového sběru variety HS220. Rovněž ostatní sběry přiřazené k této varietě (G 176, HE94, RH797, US30) pocházejí ze stejné oblasti, jen nadmořská výška je většinou uváděná 2450 m. Poslední pozorování Ladislava Horáčka (LH 1154) je z nadmořské výšky 2520 m, ze stanoviště téměř zničeného nedávným požárem.

 

Pěstování
S. tiraquensis var. aguilarii roste dobře na vlastních kořenech, v souvislosti s podmínkami na stanovišti vyhovuje této varietě ve vegetaci dostatek světla a čerstvého vzduchu, ale také časté mlžení rostlin. V zimním období jsou vhodné poněkud vyšší teploty než u většiny ostatních druhů, raději nad 10-12 °C.

 

Poznámky
Tato pěkná varieta S. tiraquensis byla objevena bolívijským kaktusářem Edgarem Aguilarem již před více než 20 lety. Později objevitel sdělil přesné místo nálezu Heinzu Swobodovi, který varietu znovu sbíral a podle typu z jeho sběru byla varieta v roce 1999 popsána. Charakteristické je pro ni tmavé vybarvení pokožky, jemné, velmi měkké, nepíchavé trny a nápadná světle fialově červená barva květů.
Areál S. tiraquensis var. aguilarii leží na okraji Serrania Siberia a je to v rámci rodu , Sulcorebutia jedno z nejvlhčích stanovišť. Nedaleko odtud začíná hustý, neproniknutelný deštný les, odkud často cáry mraků a mlh vystupují až do oblasti výskytu variety.
Poznámky - Václav Šeda: Rostliny v přírodě odnožují mnohem častěji, než uvádí původní popis, zatím co mladé rostliny v kultuře zůstávají po řadu let solitérní. Počáteční prodloužený růst semenáčů se v průběhu let zastaví a dospělé rostliny jsou i ve sbírce ploše kulovité. Často kvetou opakovaně v průběhu sezóny, zvláště, pokud je jejich růst zastaven horkým a suchým počasím.

 

Literatura
Augustin K., Beck S. et Gertel W. et Hentzschel G., Two new varieties of Sulcorebutia tiraquensis (Cárdenas) Ritter, Cactus & Co., 3: 117, 199
Augustin K., Gertel W. et Hentzschel G., Sulcorebutia, Kakteenzwerge der bolivianischen Anden, p. 141, 2000
Odehnal J., Slaba R., Rod Sulcorebutia - poznámky pod čarou, Kaktusy 37, speciál 2, 2001

 

Autoři
Text Otakar Šída, foto Pavel Pavlíček ve sbírce Václava Šedy. Rostlina na snímku byla vypěstována ze semen pod sběrovým číslem HS 220. Obrázek divoké rostliny fotil Ladislav Horáček.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím osm a dve