Název
SULCOREBUTIA STEINBACHII (Werd.) Backeb. var. HORRIDA Rausch
 

Taxon
Sulcorebutia steinbachii (Werdermann) Backeberg var. horrida Rausch, Kakt.und and.Sukk., 24: 193, 1973
Weingartia backebergiana Brandt, Kakt. Orch.-Rundschau, 2: 70, 1977
Jméno variety je odvozeno od vzhledu otrnění, horridus znamená hrozivý, odstrašující.

 

Popis
Stonek jen zřídka jednotlivý, polokulovitý až kulovitý, 50-140 mm vysoký a 80-100 mm široký, trsy někdy až 300 mm široké, s tmavě zelenou až nahnědle fialovou pokožkou. Žeber až 17, rozložená do hrubých, spirálovitě uspořádaných, 8-12 mm dlouhých, 6-10 širokých a 6 mm vysokých hrbolků; areoly asi 6 mm dlouhé, 2-3 mm široké, bíle vlnaté. Trnů 12-16, velmi silné, tuhé, odstávající, píchavé, na bázi zesílené, 10-20 mm dlouhé, žluté, červenohnědé až černé, jen obtížně rozlišitelné na okrajové a středové, jednotlivé zřetelněji středově postavené.
Květy
35-40 mm dlouhé a stejně široké, jednotně světle až tmavěji fialově červené.
Plod
nahnědle až olivově zelený, kulovitý, 5-6 mm široký, s hnědými až načervenale hnědými šupinami; pod nejspodnějšími šupinami jemné bílé vlasy, často s plochými bělavými tmy.
Semena
1,3-1,5 mm dlouhá a 1,0-1,2 mm široká.

 

Variety
Varieta je charakteristická svým výrazným hrubým otrněním, které je ale do značné míry závislé i na podmínkách stanoviště. Nižší úroveň osvětlení a nedostatek čerstvého vzduchu se projeví jeho zřetelným oslabením. Určité rozdíly lze pozorovat ve vybarvení trnů a rovněž v sytosti zbarvení květu. Rovněž vybarvení pokožky do určité míry kolísá v závislosti na intenzitě slunečního svitu.
Varieta byla popsána podle sběru WR259, jako S. steinbachii var. horrida byla označena také řada nálezů dalších sběratelů: Gl18, Gl19, HS91, KA31, KK807, Kr 711 a další nálezy zejména z novější doby byly k S. steinbachii var. horrida s větší nebo menší jistotou rovněž přiřazeny.

 

Výskyt
Sulcorebutia steinbachii var. horrida se vyskytuje v provincii Arani (Bolivie. departament Cochabamba), v oblasti mezi Vacas a silnicí z Cochabamba do Santa Cruz, v nadmořské výšce kolem 3400 m, ale také v blízkosti této silnice v nadmořské výšce až 4000 m. Místem typového sběru je Vacas, 3400 m; jako místa dalších výše uvedených sběrů bylo uvedeno u Koari, u silnice Cochabamba - Santa Cruz, Lopez Mendoza - Cochabamba, Las Vacas - Tiraque.

 

Pěstování
Svými nároky je S. steinbachii var. horrida zcela srovnatelná s ostatními formami S. steinbachii a dalších příbuzných druhů, které pocházejí z okolních oblastí. Roste dobře na vlastních kořenech, množit ji lze z odnoží, které v kultuře v omezeném rozsahu vytváří. V posledních letech se objevila nabídka semen, která dobře klíčila a semenáče zdárně rostou. Jako většina vysokohorských rostlin vyžaduje stanoviště s vysokou úrovní osvětlení a dostatkem čerstvého vzduchu. aby se dobře vyvíjelo její výrazné silné otrnění, které je pro tuto rostlinu charakteristické. Zimní stanoviště by mělo být chladné, do 10 °C, aby nedocházelo k předčasnému probouzení rostlin, a pokud je to možné, i světlejší.

 

Poznámky
S. steinbachii var. horrida je jedna z nejnápadněji otrněných sulkorebucií, zřetelné jemné ploché trny lze nalézt dokonce i v paždí nejspodnějších šupin na květním lůžku. Sbírána byla zejména v novější době, opakovaně na více místech v oblasti Vacas podél silnice z Cochabamba do Santa Cruz. Většina těchto sběrů dobře odpovídá charakteristikám této variety. otázkou však zůstává, zda to platí o všech rostlinách, které jsou se jménem S. steinbachir var. horrida případně S. horrida v našich sbírkách spojovány. Občas lze s těmito jmény nalézt i rostliny, které se sice tělem a otrněním příliš neliší, ale květy mají místo charakteristické fialově růžové barvu žlutou a vzrůst je více trsovitý.
Poznámka - Václav Šeda: Rostliny. které jsme pozorovali na stanovišti nedaleko silnice Cochabamba-Lopez Mendoza jsou mimořádně veliké, jen ojediněle neodnožující, mohutné trsy mají velikost 25-30 cm.

 

Literatura
Augustin K., Gertel W. et Hentzchel G., Sulcorebutia. Kakteenzwerge der bolivianischen Anden, p. 131, 2000
Brinkmann K.-H., Die Gattung Sulcorebutia, p. 47, 1976
Lindner P., Přehled rodu Sulcorebutia Backeberg emend. Brederoo et Donald. Aztekia (mimořádné číslo), p. 88, 1982
Odehnal J. et Slaba R., Rod Sulcorebutia - poznámky pod čarou, Kaktusy 37, speciál 2, 2001
Pilbeam J., Sulcorebutia and Weingartia, A collector's guide, p. 79, 1985

 

Autoři
Text Otakar Šída, foto Pavel Pavlíček ve sbírce Václava Šedy.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím dve a dve