Název
SULCOREBUTIA CARDENASIANA Vásq.
 

Taxon
Sulcorebutia cardenasiana Vásquez, Kakt. und and. Sukk., 26: 49, 1975
Weingartia cardenasiana (Vásq.) Brandt, Frankf. Kakteenfr., 5: 2, 1978
Rebutia cardenasiana (Vásq.) Navarro, Catálogo ecológico preliminar de las cactáceas de Bolivia, p. 17, 1996
Druh byl pojmenován na počest prof. Martina Cárdenase, známého bolivijského botanika a znalce kaktusové flóry.

 

Popis
Stonek jednotlivý, polokulovitý, až 50 mm vysoký a 80 mm široký, přecházející do dlouhého řepovitého kořene, s tmavě až olivově zelenou pokožkou; žeber 14, spirálovitá, rozložená do okrouhlých hrbolků; areoly podlouhlé, 5-6 mm dlouhé, až 2 mm široké, s nažloutle bílou vlnu. Trny hřebenovitě přilehlé až lehce odstávající, drsné; okrajových trnů 16 až 18, lehce ohnuté, 5-10 mm dlouhé, nažloutlé, nahnědlé až hnědé, na bázi poněkud světlejší; středové tmy většinou chybí, příležitostně u starších 1-2, z horního konce areoly, až 10 mm dlouhé, stejně zbarvené.
Květy
35-45 mm dlouhé a 30-35 mm široké, bez vůně nebo se slabým pachem plísně; vnější okvětní plátky žluté s nahnědlou špičkou, na vnější straně více nebo méně červenohnědé; vnitřní okvětní plátky žluté, někdy s načervenalým okrajem; tyčinky žluté; čnělka žlutá se 6-8 nažloutlými rameny blizny; poupata nahnědlá, vznikající z dolních, starších, z části až pod úrovni půdy ležících areol.
Plod
nazelenalý až nazelenale hnědý, kulovitý, 5-6 mm široký, s nahnědlými šupinami, v paždí nejnižších z nich jemné bílé vlasy.
Semena
tmavě hnědá, 1,2-1,3 mm dlouhá a 1,0-1,1 mm široká.

 

Variety
Žádné variety ani formy popsány nebyly. Rostliny ze známých sběrů S. cardenasiana nevykazují žádné podstatné rozdíly, drobné odchylky ve zbarveni těla, otrnění a částečně i okvětních plátků představují pouze přirozenou variabilitu populací a jsou do určité míry ovlivněny i podmínkami stanoviště a kultury. Sběry z různých nalezišť vykazují zřetelnější rozdíly hlavně v celkovém charakteru otrnění.
Základním sběrem S. cardenasiana, ze které byl vybrán typ druhu, je RV544 (V544), patří sem i sběr R609, jako S. cardenasiana var. byly označeny sběry HS41 a HS41a. Nověji byla S.cardenasiana sbírána opakovaně na několika místech řadou sběratelů: G173 (var.), G174 (var.), EH11077 (f.), HE90 (var.), HE91 (var.), RH784 (var.), RH788 (var.), LH12 (var.).

 

Výskyt
Typový sběr S. cardenasiana pochází z provincie Campero (Bolívie, departament Cochabamba) od Pasorapa. Areál druhu se rozkládá v okolí Pasorapa, v nadmořské výšce 2350 - 2550 m. Jako místa nálezů výše uvedených sběrů bylo uvedeno: Perez, severně od Pasorapa (R), Peňa Colorado - Pasorapa, km 36,5 km 40, (HS), Peňa Colorado - Pasorapa, 2550 m (G), Pasorapa, 2650 m (EH), Fena Colorado - Pasorapa, 2550 m (HE), Fena Colorado - Pasorapa, 2550 m (RH), Aiquile - Pasorapa, km 86, 2300 - 2400 m (LH). Místo nálezů R. Vásqueze a W. Rausche leží severně od Pasorapa, ostatní nálezy mají původ poněkud západněji.

 

Pěstování
S. cardenasiana patří mezi sulkorebucie s převážně soliterním růstem, její vegetativní množení odnožemi je proto poměrně obtížné. Generativní množení zase naráží na poměrně vzácnou nabídku semen, takže zastoupení tohoto druhu ve sbírkách je dosti vzácné. Svými nároky na pěstování se nijak neliší od ostatních podobných druhů s velkými řepovitými kořeny, tomu je vhodné přizpůsobit jak nádoby a substrát, tak způsob pěstování, zejména četnost a rozsah zálivky a podmínky stanoviště v růstu i v době vegetačního klidu.
Kulturní rostlina ze sbírky Václava Šedy je vedena pod sběrovým číslem WR 609, foto Pavel Pavlíček. Rostlinu v přírodě severně od Pasorapa fotografoval Václav Jakubec.

 

Poznámky
Podle zpráv nálezců a sběratelů leží výskyt S. cardenasiana v okolí Pasorapa stranou od obvyklých nalezišť sulkorebucií. Svými žlutými květy a olivově zbarvenou pokožkou se výrazně odlišuje od taxonů z okruhu S. mentosa, jejíž areál leží západně od Pasorapa v okolí Aiquile. Ve sbírkách jsou nejčastěji zastoupeny rostliny ze sběru W. Rausche, který by měl pocházet ze stejného naleziště jako typový sběr R. Vásqueze. Nálezy H. Swobody pocházejí z území západně od Pasorapa a mají poněkud světlejší a těsněji přiléhající otrnění. Sem patří také většina novějších nálezů, rozdíly však zůstávají pouze na úrovni stanovištních forem, které zcela patří do přirozené variační šíře druhu. Podrobnějšímu průzkumu celého areálu S. cardenasiana brání značná nepřístupnost a odlehlost okolních oblastí. Proto je tato část území rozšíření rodu Sulcorebutia dosud poměrně málo prozkoumaná. To se týká i vztahů ke druhu vyskytujícímu se na rovněž poměrně úzce vymezeném území východně odtud - S. langeri.
Poznámka Ladislav Horáček: Nálezy okolních nových populací z poslední doby tvoří blízké příbuzenstvo k S. cardenasiana, S. langeri a S. augustinii z okolí Villa Redencion Pampa a Zudaňes a jsou podle mého soudu spojovacími články mezi těmito druhy, protože se zde vyskytuji rostliny jak se žlutým květem (S. cardenasiana a S. langeri) tak také s fialovým květem (S. augustinii - LH 1125, LH 1126).

 

Literatura
Augustin K., Gertel W. et Hentzchel G., Sulcorebutia, Kakteenzwerge der bolivianischen Anden, p. 74, 2000
Brinkmann K. H., Die Gattung Sulcorebutia, p. 29, 1976
Lindner P., Přehled rodu Sulcorebutia Backeberg emend. Brederoo et Donald, Aztekia (mimořádné číslo), p. 75, 1982
Odehnal J. et Slaba R., Rod Sulcorebutia - poznámky pod čarou; Kaktusy 37, speciál 2, 2001
Pilbeam J., Sulcorebutia and Weingartia, A collector's guide, p. 44, 1985

 

Autoři
Text Otakar Šída.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sest a osm