Název
PYGMAEOCEREUS FAMILIARIS Ritter
 

Taxon
Pygmaeocereus fami/iaris Ritter, Kakteen in Südamerika, 4: 1428, 1981
Epiteton familiaris znamená domácí, rodinný, pospolitý, F. Ritter pravděpodobně nazval tento druh podle pospolitého růstu rostlin.

 

Popis
Rostlina trsovitá, od báze odnožující, jednotlivé stonky poléhavé, válcovité, až 22 mm široké, pokožka zelená, žeber 9-14, nejčastěji 10-12, žebra nevýrazná, 2-3 mm vysoká, pod areolami hrbolcovitá. Areoly kruhovité, asi 2 mm od sebe vzdálené, se světle hnědou plstí. Okrajových trnů 15-25, kruhovitě rozprostřené, ochmýřené, horní až asi 3 mm dlouhé, rezavě načervenalé, hustě zahalující stonek; středové trny 4-10, obtížně rozlišitelné od okrajových, někdy o poznání silnější. hnědé až načernalé.
Květy
noční, 80 mm dlouhé a 55 mm široké, s dlouhou zahnutou trubkou, porostlou nevýraznými šupinami a bílou vatou, vnitřní okvětní lístky kopinaté, bílé, vnější úzce kopinaté, hnědavé.
Plod
vřetenovitý, 9-10 mm dlouhý a 4-5 mm široký, porostlý jemnými šupinami a bělavými chlupy.
Semena
kulovitá, 0,9 mm velká s černou matnou testou.

 

Variety
Pygmaeocereus familiaris je poměrně velmi málo známý druh, o jeho proměnlivosti není téměř nic známo, ve sbírkách jej množíme většinou vegetativně, roubováním odřezků.

 

Výskyt
Pygmaeocereus familiaris se vyskytuje v jižním Peru, kde obývá pobřežní pouštní písečné oblasti u Ocoňa (KK 2004) a Atico (KK 1059). Podle sdělení K. Knížete jsou miniaturní rostlinky ukryty v navátém písku a mezi kameny v místech, kde mlhy od moře (garrua) přinášejí vláhu, která ve formě rosy kondenzuje na povrchu pouště.

 

Pěstování
Na rozdíl od běžnějšího druhu P. bylesianus je diskutovaný taxon poměrně choulostivý a není mi známo jeho pěstování na vlastních kořenech. Protože se však jedná o zajímavý a hezký kaktus, snaží se jej pěstitelé namnožit a rozšířit. Děje se tak výhradně roubováním. Vhodných podnoží je celá řada, největších přírůstků se nejspíše dočkáme na Cereus peruvianus a Trichocereus pachanoi. V posledních letech se objevila i velmi hezká kristátní forma. Zimní teploty mohou klesat i pod 10 °C.
Na snímku Rudolfa Šubíka je rostlina pěstovaná ve sbírce K. Knížete v Cienegulla v Peru.

 

Poznámky
Rod Pygmaeocereus je tak trochu záhadou. Svými květy se podobá rodu Echinopsis, resp. Trichocereus, má však příznačnou stavbu otrnění a velmi malé rozměry. Charakterem vzrůstu a stavbou otrnění se podobá spíše některým druhům rodů Echinocereus a Mammillaria, které jsou však původci v Mexiku. P. familiaris objevil F. Ritter někdy v roce 1954, živý materiál se však tehdy do sbírek nedostal. Teprve mnohem později jej znovu nalezl K. Kníže a nabízel semena i rostliny. U tohoto druhu (pozorovány rostliny označené KK 2004) je typické výrazné ochmýření trnů, u ostatních druhů rodu je ochmýření vyvinuto podstatně méně, je však vždy patrné. Někteří specialisté rozlišují celkem 4 taxony, jiní je slučují do jediného druhu. Nejznámějším a poměrně ochotně i u nás kvetoucím druhem je P. bylesianus.

 

Literatura
Backeberg. C., Das Kakteenlexikon, 1966
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 4: 1428-1429, 1981

 

Autoři
Na snímku Rudolfa Šubíka je rostlina pěstovaná ve sbírce K. Knížete v Cienegulla v Peru.
Text Jan Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím devet a dve