Název
NOTOCACTUS UEBELMANNIANUS Buin. var. UEBELMANNIANUS
 

Taxon
Notocactus uebelmannianus Buining, Kakt. und and. Sukk., 19: 175, 1968
Parodia werneri Hofacker, Cactaceae Consensus Initiatives, 6: 12, 1998
Werner J. Uebelmann (1903) je švýcarský kaktusář z Zufikonu, znalec a sběratel především brazilských kaktusů, který vlastnil známou firmu "Su-ka-flor".

 

Popis
Stonek ploše kulovitý, leskle tmavě zelený, až 170 mm široký a až 120 mm dlouhý; kořeny vláknité; žeber 12-16, až 35 mm široká, značně hrbolovitá; areoly až 10 mm široké, zpočátku s bohatou vlnou, později holé. Okrajových trnů asi 6, 10-20 mm dlouhé, k tomu ještě 1 až 30 mm dlouhý, dolů směřující; trny často odstávající nebo přes sebe propleteny.
Květy
leskle vínově červené, 45-50 mm dlouhé, 35-45 mm široké; květní lůžko široké 7 mm, se šupinami, hnědou vlnou a hnědými štětinami; květní trubka s hnědou vlnou; nitky až 13 mm dlouhé, krémově žluté; prašníky žluté; čnělka 18-20 mm dlouhá, 1,25 mm široká, dole bělavá až krémová, nahoře občas přecházející do barvy okvětních lístků; okvětní lístky špičaté, 20 mm dlouhé, až 4 mm široké.
Plod
ve zralosti červený, až 10 mm dlouhý a až 15 mm široký.
Semena
čepicovitá, malá.

 

Variety
Notocactus uebelmannianus je poměrně proměnlivým taxonem, což se projevilo také v popisu několika jeho variet nebo forem: var. flaviflorus. var. nilsonii. var. pleiocephalus spolu s f. gilviflorus. Z literatury je známé také jméno Notocactus uebelmannianus var. minor.
U Notocactus uebelmannianus var. uebelmannianus známe polní čísla více sběratelů: L. Bercht (LB 916, 925, 928), R. W. Bueneker (RWB 36), W. Gemmrich (WG 123, 127, 132, 166, 166a, 283, 397), N. Gerloff (Gfl72, 348, 351), M. Hamester (MGH 45, 135, 139, 147), A. Hofacker (AH 79, 86, 90, 94), F. Stockinger (FS 193), S. Stuchlík (STU 50, 57), D. van VIiet (DV 13). Rostliny z naleziště typu mají polní číslo HU 78 (L. Horst - W. Uebelmann).

 

Výskyt
Oblast rozšíření Notocactus uebelmannianus var. uebelmannianus je v oblasti kolem měst Cacapava do Sul a Santana da Boa Vista (stát Rio Grande do Sul. Brazílie). Lokalita typu je kopec u Guaritas, na jehož vrcholu byly objeveny společně rostoucí jak červeně kvetoucí (var. uebelmannianus) tak žlutě kvetoucí (f. flaviflorus) rostliny. Společně s Notocactus uebelmannianus var. uebelmannianus rostou na nalezištích další druhy kaktusů - např. Notocactus ottonis var. tenuispinus. Echinopsis oxygona nebo Frailea phaeodisca. Pod kopcem. na kterém je naleziště typu, roste Notocactus neohorstii.

 

Pěstování
Hojné zastoupení Notocactus uebelmannianus ve sbírkách ukazuje, že se jedná o druh dobře rostoucí, který nepůsobí potíže ani ve sbírkách začínajících kaktusářů. Pokud chceme vypěstovat vlastní rostliny ze semen, je k tomu zapotřebí mít dvě různé rostliny, abychom jejich sprášením získali semena. Těch se vytváří zcela spolehlivě poměrně velké množství. Výsev a následné pěstování pravokořenných rostlin (roubování není nutné, rostliny nejsou choulostivé) probíhá dobře, takže po několika letech získáme květuschopné rostliny. Vyhovuje jim mírně kyselý substrát, v zimě sucho, v době vegetace pravidelná a dostatečná zálivka.
Na obrázku autora textu, kterým je S. Stuchlík. je rostlina z jeho sbírky. Stejný autor také pořídil obrázek rostliny z naleziště typu HU 78 u Guaritas (STU 50 = WG 123, Rio Grande do Sul, Brazílie).

 

Poznámky
Notocactus uebelmannianus patří k nejhojněji zastoupeným zástupcům rodu Notocactus ve sbírkách. Je znám již poměrně dlouho, navíc se velice snadno pěstuje. Co však nejvíce přitahuje zájemce o jeho pěstování, jsou nádherné červené květy, pravidelně se objevující brzy na jaře.
Vzhledově se Notocactus uebelmannianus velmi podobá některým zástupcům rodu Gymnocalycium. Nejen barva květů, ale i jejich další znaky (štětiny, vlna, forma, červená blizna) prozradí, kam rostliny zařadit.
V prvním popisu je uvedeno, že na nalezišti typu asi 85 % rostlin kvete červeně, asi 15 % žlutě. Dvojbarevnost květů se vyskytuje nejenom na tomto nalezišti, ale i na dalších. Rovněž na nalezištích variet či forem byly zjištěny obě barvy květů.
Rostliny jsou dosti proměnlivé v počtu žeber, velikosti hrbolů, velikosti, tvaru a postavení trnů, ve velikosti a barvě květů.

 

Literatura
Dohnke G., Notocactus uebelmannianus Buining (WG 166), die südlichste Population der Verwandschaftsgruppe, Internoto, 21: 72-77, 2000
Engel T., Notocactus uebellnannianus Buining, Kakt. und and. Sukk., 37: append. 19, 1986
Gerloff N. et Konigs G., Zur nachgewiesenen Verbreitung der Pflanzen um N. uebelmannianus Buining, Internoto, 15: 111-120, 1994
Gerloff N., Neues zür Pflanzengruppe um N. uebelmannianus Buining, Internoto, 17: 47-60, 1996
Kunte L., Notocactus uebelmannianus Buin. a jeho beztrnná forma nebo mutace, Kaktusy, 38: 79-80, 2002
Neduchal J., Notocactus-Bilanz 1998, p. 25, 1999
Schütz B., Notocactus uebelmannianus Buining, Kaktusy, 21: 50, 1985
Slaba R., Atlas, Kaktusy, 30: 119, 1994

 

Autoři
Na obrázku autora textu, kterým je S. Stuchlík. je rostlina z jeho sbírky. Stejný autor také pořídil obrázek rostliny z naleziště typu HU 78 u Guaritas (STU 50 = WG 123, Rio Grande do Sul, Brazílie).


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a sest