Název
MAMMILLARIA HAAGEANA Pfeiff. subsp. SCHMOLLlI (Craig) Hunt
 

Taxon
Mammillaria haageana Pfeiffer subsp. schmollii (Craig) Hunt, Mammillaria Postscripts, 6: 9, 1997
Mammillaria elegans DC. var. schmollii Craig, Mammillaria Handbook, p. 283, 1945
Mammillaria haageana Pfeiff. var. schmollii Hunt, Cact. Suc. J. (GB), 41: 63, 1979
Mammillaria meissneri Ehrenberg, Bot. Zeitschr., 2: 834, 1834
Druhové jméno bylo zvoleno na počest F. Haageho, pěstitele a obchodníka z Erfurtu v Německu. Jméno poddruhu bylo vybráno podle objevitele F. Schmolla, který v první polovině 20. století patřil k nejaktivnějším dodavatelům přírodnin z Mexika, a kde v městě Caderreyta (Querétaro) dodnes existuje zahradnictví, které tehdy založil.

 

Popis
Stonek válcovitý až mírně sloupkovitý, 30-120 mm dlouhý, 25-50 mm široký. Odnožující, trsovitý, ve stáří až polštářovitý, temeno oblé, kryté vlnou a vatou; bradavky kuželovité; axily s chomáčkovitou bílou vlnou, vlna může být delší než bradavky. Okrajových trnů 15-25. přímé, tuhé, štětinovité, 1-4 mm dlouhé, horní nejkratší, pravidelně a úhledně paprskovitě rozložené, zakrývající stonek rostliny, bílé, středové trny 1-2, jehlovité, přímé nebo slabě zahnuté, sklovitě žluté, ale až i černé se světlejší bází a vždy s tmavým hrotem, 3-7 mm dlouhé, horní je delší a silnější.
Květy
široce zvonkovité, 14-16 mm dlouhé a široké, tmavě červené; nitky tyčinek bílé, růžové až karmínové, prašníky světle žluté, laloky blizny žluté až růžové.
Plody
štíhle kyjovité, se zbytkem okvětí, 10-20 mm dlouhé a 2-4 mm široké, červené.
Semena
hnědá, kapkovitá až ledvinovitá. testa drobně jamkovaná, hilum bílé, podlouhlé, úzké.

 

Variety
Jedná se o poměrně homogenní taxon známý z malé oblasti Valle de Tehuacan ve středním Mexiku. Roste všude zhruba ve stejných podmínkách a tak zřejmě proto nebyla pozorována výrazná varíabilita. Menší rozdíly najdeme ve zbarvení středových trnů, pohybuje se na různých jedincích od hnědočervené až po téměř černou barvu. Nejspíše právě proto nebyly žádné podřízené taxony zaznamenány.
M. haageana je D. R. Huntem (srv. Pilbeam 1999) dělena do následujících poddruhů:
- subsp. haageana (syn. M. donatii Berger ex K. Sch.. M. dyckiana Pfeiff., M. kunthii Ehrenberger);
- subsp. acultzingensis (Linzen et al.) Hunt (syn. M. acultzingensis Linzen et al.);
- subsp. conspicua (J. A. Purpus) Hunt (syn. M. conspicua). Purpus, M. albidula Backeb., M. vaupelii Tiegel);
- subsp. elegans Hunt (syn. M. collina J. A. Purpus, M. elegans DC.);
- subsp. san-angelensis (Sanchez-Mejorada) Hunt (syn. M. san-angelensis Sanchez-Mejorada. M. dealbata Br. et R.);
#NÁZEV?

 

Výskyt
Mexiko, státy Puebla (San Andreas, Zapotitlan, Salinas, Chilac, Acatepec. rozcestí na San Juan Raya na silnici 125, Axuxco), Oaxaca (San Juan de los Cues, San Antonio Nanahuatipan, Rancho Chalapa). U Chilac v Puebla roste v nadmořské výšce 1150 m na kamenitých pahorcích na slepencové sutí, v otevřeném drobnolistém matorálu. Vyskytuje se v malých skupinách na drolinách v slabě humózní půdě, na naplavených lavicích zvětralin, stejně jako v puklinách a štěrbinách holé vápencové skály. Klima je zde teplé. semiaridní. Rozšířena je obecně v pásu mezi 850-2000 m n.m., na podloží vápencových aj. druhotných hornin.

 

Pěstování
Vyžaduje zhruba standardní podmínky, obecně doporučované pro pěstování kaktusů. Vzhledem k původu v teplých oblastech nesnáší "mokrý" a "studený" substrát při ochlazení. Pro nárůst kompaktních, silně a barevně dokonalých tvarů stonků a trnů lze doporučit maximum slunce, celoroční pěstování pod sklem, nepravidelnou a úspornou zálivku. Je to vápnomilná rostlina. Množíme ji výsevem semen, ale v plodech jich není mnoho a to ani při dokonalém kontrolovaném opylení. Semenáče začínají kvést ve velikosti asi 4-5 cm, tj. ve věku asi 5-6 let. Velké trsovité rostliny lze snadno rozdělit, postranní stonky mají většinou založeny samostatné kořeny. Obdobím kvetení je léto.
Foto Miloš Záruba. text Rudolf Dufek a Jan Říha.

 

Poznámky
Tato drobná mamilárie je příznačným obyvatelem Tehuakánského údolí. Donedávna tu rostla v mnohatisícových populacích na plochých naplavených jílovito-písčitých a štěrkovitých lavicích na dně Tehuakánského údolí. Dnes jsou tyto oblasti přeměněny na zemědělskou krajinu. Možnost její existence je tedy omezena pouze na svahy okolních pohoří, je tam ale dosud stále hojná.
Zařazena je do série , Supertextae, která je bohatě zastoupena v jižních státech Mexika (Guererro, Puebla, Oaxaca), obecně známe tyto mamilárie jako mnohotvárnou "M. elegans".

 

Literatura
Backeberg K., Die Cactaceae, 5: 3236, 1961
Bravo H. et Sanchez-Mejorada H., Las Cactáceas de Mexico, 3: 239, 251, 1991
Pilbeam J., Mammillaria, p. 126, 1999
Reppenhagen W. Mammillaria, Monograpie, 2: 490, 1992

 

Autoři
Foto Miloš Záruba. text Rudolf Dufek a Jan Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím jedna a jedna