Taxon
Mammillaria grahamii Engelmann, Proc. Amer. Acad. Arts, 3: 262, 1856
Mammillaria grahamii Engelm. var. arizonica Quehl, Monatsschr. Kakteenk., 6: 44, 1896
Mammillaria oliviae Orcutt, West Amer. Sci., 12: 50, 1902
Mammillaria milleri (Br. et R.) Bőd., Mamm. Vergl. Schl., p. 30, 1933
Mammillaria microcarpa Engelm. var. auricarpa Marshall, Arizona's Cactuses, p. 106, 1950
Mammillaria microcarpa Engelm. var. milleri (Br. et R.) Marshall, Arizona 's Cactuses, p. 104, 1950
Mammillaria grahamii Engelm. var. oliviae (Orcutt) Benson Cacti Ariz., ed. 3, p. 22, 1969
Mammillaria microcarpa Engelm. subsp. grahamii (Engelm.) Mottram, Mamm. Soc. J., 31: 26, 1998
J. D. Graham žil v první polovině 19. století a pracoval jako topograf při mapování jihozápadu USA. Sbíral a do Washingtonu dodával přírodniny, které zpracovávali početní vědci. Na jeho počest byl popsán i tento kaktus.

Popis
Stonky jednotlivé i odnožující, válcovité, 70-200 mm vysoké, 70-110 mm široké; axily nahé. Okrajových trnů 18-30, jemně jehlovité, bílé nebo světle hnědé až načervenalé, až 15 mm dlouhé, většinou jen 8-10; středové trny v počtu 1-4, žlutavě hnědé, tmavohnědé nebo černavě purpurové, 12-18 ale i 25 mm dlouhé, nejdelší zpravidla háčkovitý.
Květy
nálevkovité, ve velikosti proměnlivé, 20-40 mm dlouhé a široké, okvětní lístky kopinaté, celokrajné, vzácně na koncích slabě třepenité, růžové, až červenavě purpurové. vzácně i téměř bílé, s výrazně tmavší bází a středovým sytějším proužkem; nitky tyčinek růžové až fialové, prašníky žluté.
Plod
válcovitý až kyjovitý, sytě červený až oranžový, v některých případech zasychá mezi bradavkami, pak kulovitý, zelený, černající.
Semena
asi 1 mm velká, vejcovitého tvaru, s matně černou jamkovanou (foveolátní) testou.

Variety
Vzhledem k velkému areálu rozšíření a proměnlivosti ve stavbě a délce otrnění ji různi autoři často spojují s dalšími taxony, nejčastěji s M. microcarpa, někdy ji přiřazují k rovněž sporné M. oliviae. Poslední studie se vrací k nejstaršímu platnému jménu, tj. M. grahamii, vnitrodruhové členění však není doposud uspokojivě vyřešeno.

Výskyt
Druh je široce rozšířený v USA ve státech California, Arizona, Nové Mexico a v Mexiku v severních státech Sonora, Sinaloa a Chihuahua, v nadmořských výškách od pobřežních pahorků v nadmořské výšce od 200 m, až po pohoří 1500 m. n. m.
Schumann do areálu rozšířeni udává také Texas, na horách u El Paso a jižně a západně až ke Rio Gila, a Colorado, stejně tak na písčitých březích těchto dvou toků.
Roste v suchých polopouštích. na minerálních podkladech, jako jsou skalní útesy a stěny, kde sídlí ve spárách a na terasách a římsách. najdeme ji také na plochých terénech na naplaveninách a nánosech štěrků, písků i na humusem bohatých půdách ve společenstvech typu matorrál micrófilo, na plném výsluní i v polostínu pod keři.

Pěstování
Mammillaria grahamii je poměrně náročný druh, vyžaduje plné slunce a jen opatrnou zálivku, také volíme velmi propustný substrát, dobře vyhovuji různé drťové substráty sycené živinami (polohydroponie). Ve vhodných podmínkách, zejména při citlivé, opatrné zálivce, dorostou semenáče do květní zralosti asi po 4-5 letech. Květy vyrůstají koncem jara, nezřídka se opakují během léta. Rostliny však vyžaduji maximální světelný požitek a dostatek tepla. Zimní hodnoty teplot však mohou klesnout k 0°C. Množíme výsevem semen.
Foto Miloš Záruba, text Rudolf Dufek a Jan Říha.

Poznámky
Vzhledem k přítomnosti středových háčkovitých trnů (až na výjimky "bez háčků") je řazena do série Ancistracanthae. Nejstarším použitým jménem celého komplexu je M. microcarpa. D. R. Hunt je však považuje za neplatné, vzhledem k tomu, že vlastně neexistuje původní popis. Platně zveřejněno (popsána a doložena herbářovaná rostlina) bylo o několik let později jméno M. grahamii. Ve sbírkách ovšem potkáme nejrůznější jiná jména, než je toto původní. Nejčastěji se objevuje jako M. microcarpa - toto jméno bylo založeno na zvláštním jevu - při nedostatku vody se nevyvinou dlouhé červené plody, ale zůstanou jako jakési zakrslé "tvrdky" mezi bradavkami. V severozápadním Mexiku (Sonora) je tato mamilárie vystřídána jinými příbuznými druhy M. hutchinsoniana. a M. sheldonii (M. swinglei), ty rostou trsovitě a mají protáhlejší stonky.

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 5: 3322-3326, 1961
Benson L., The cacti of the United states and Canada, p. 890, 1982
Bravo H. et Sanchez-Mejorada H., Las Cactáceas de Mexico, 3: 121, 1991
Pilbeam J., Mammillaria, p. 115, 1999
Reppenhagen W, Mammillaria, Monographie, 1: 108, 1991

Autoři
Foto Miloš Záruba, text Rudolf Dufek a Jan Říha.