Taxon
Mammillaria discolor Haworth, Syn. Pl. Succ., p. 177, 1812
Mammillaria discolor Haw. var. esperanzaensis (Bőd.) Hunt, Mamm. Postscripts, 6: 7, 1997
Mammillaria discolor Haw. var. longispina Reppenhagen, Gatt. Mammillaria, p. 77, 1987
Mammillaria discolor Haw. var. multispina Reppenhagen, Gatt. Mammillaria, p. 77, 1987
Mammillaria discolor Haw. var. ochoterenae (Bravo) Reppenhagen, Gatt. Mammillaria, p. 77, 1987
Mammillaria discolor var. Haw. schmollii (Bravo) Reppenhagen, Gatt. Mammillaria, p. 78, 1987
Mammillaria esperanzaensis Bőd., Mamm. Vergl. Schl., p. 40, 1933
Mammillaria ochoterenae (Bravo) Backeb., Neue Kakteen, p. 98,1931
Mammillaria pachyrhiza Backeb., Beitr. Sukk.-u. Pflege, 2: 39, 1939
Jméno discolor znamená vícebarevný, pestrý a vztahuje se na různobarevně vybarvené trny.

Popis
Stonek většinou jednotlivý, zřídka odnožující, stlačeně kulovitý, 40-60 mm vysoký, 60-120 mm široký. Temeno vpadlé, kryté vlnou a trny. Axily nahé nebo jen slabě vlnaté. Okrajových trnů 16-28, přímé, jehlovité, hladké, sklovitě průsvitně bílé nebo se žlutým nádechem, mírně vzpřímené, 4-12 mm dlouhé; středových trnů 4-6(-8), přímé, zřídka zahnuté, v mládí tmavohnědé, ve stáří šedavě hnědé, na basi světlejší, 6-25 mm dlouhé, dolní nejdelší.
Květy
zvonkovité až nálevkovité, 10-20 mm dlouhé a široké, bílé až narůžovělé, vnější okvětní lístky poněkud tmavší s tmavším růžovým středovým proužkem. Nitky tyčinek bílé, prašníky žluté, blizna žlutavá nebo bledě zelená, někdy sytě žlutá.
Plod
kyjovitý 10-25 mm dlouhý, 3-4 mm široký, růžový až červený se zbytkem zaschlého okvětí.
Semena
hnědá, ledvinovitá, asi 1 mm velká, testa jemně jamkovaná až svraskalá, hilum středně velké, úzké, postranní.

Variety
Jedná se o velmi proměnlivý druh, takže není divu, že řada autorů během let popisovala, kombinovala a zase slučovala celou řadu druhů a variet. Taxonomický pohled může tedy být značně rozdílný a v literatuře se můžeme setkat s jmény, která jsou považována za jména samostatných druhů, variet anebo také za synonyma. V kultuře se ponejvíce uznává následné schéma:
Mammillaria discolor var. esperanzaensis (Bőd.) Hunt, Mamm. Postscripts, 6: 7, 1997 Mammillaria discolor var. longispina Reppenhagen, Gatt. Mammillaria p., 77, 1987 Mummillaria discolor var. multispinu Reppenhagen, Gatt. Mammillaria, p. 77, 1987
Mammillaria discolor var. ochoterenae (Bravo) Reppenhagen, Gatt. Mammillaria, p. 77, 1987 Mammillaria discolor var. schmollii (Bravo) Reppenhagen, Gatt. Mammillaria, p. 78, 1987

Výskyt
Mexiko, státy Mexico (jižně a západně od Cd. Mexico), Hidalgo (Sierra de Pachuca, El Chico podél silnice na Mineral del Monte, Municipio Mineral de la Reforma, Rancho Rufina, San Alejo, San Lorenzo Apam, Real del Monte, Cerro Juarez), Puebla ( u silnice z Esperanza do Tehuacanu na 60 km silnice č. 150, Esperanza, Puerta Caňada, podél silnice Azumbilla - Esperanza), Oaxaca (Sierra Mixteca, San Francisco Teopan, na km 62 silnice 190 na spojce ku Tlaxiaco, severně od Tamazulapan), Veracruz (Nogales, na silnici z Orizaba do Puebla), Morelos. Roste v nadmořské výšce 1700-2900 m, místy je velmi hojná.
Reppenhagen uvádí o stanovišti neotypu druhu u Mineral del Monte v Hidalgu: nadmořská výška je 2800 m, kde roste na skalnatých pahorcích ve světlém smíšeném lese dubů, borovic Pinus patula, Pseudotsuga macrolepis, aj. jehličnanů. Je zde bohatý podrost křovin, druh je hojný mezi kameny v mechu a v trávě. Substrát je silně minerální. Klima chladné a humidní, průměrná roční teplota 12 °C, úhrn ročních srážek mezi 500-900 (až 1250) mm, deště naprší v období od května do listopadu.

Pěstování
V kultuře nečiní problémy, toleruje i menší přehmaty a právem je ji možno označit za tolerantní kaktus pro začínající pěstitele. Množíme výsevem semen, semenáče ochotně rostou a dospívají ve velikosti 3-4 cm už 3-4 rokem. Ochotně nasazuje poupata, nezřídka, zejména v optimálních podmínkách, také odnožuje a vytváří trsy až 10-15 cm velké. Vyhovuje běžný substrát, snáší však i přídavek humusu, lépe roste v kyselejším prostředí. Snáší i polostín a pravidelnou zálivku, zimní teploty mohou klesnout až k 0°C.
Foto Miloš Záruba, text Rudolf Dufek a Jan Říha.

Poznámky
Lüthy ji řadí do skupiny Heterochlorae, společně s M. erectacantha, M. apamensis a M. wiesingeri. Jedná se o hezký, dobře prospívající druh, s mnoha formami, zejména pokud jde o barvu a délku otrnění, také barva květů se pohybuje od krémově nažloutlé, po smetanově bílou, (často s narůžovělými středovými proužky na okvětních lístcích, také ale známe formy s květy růžovými. Pro tuto proměnlivost a značně rozlehlý areál rozšíření bylo popsáno tolik různých jmen.
Mottram před lety uvedl řadu variet, ty však většinou nejsou v současnosti uznávány. Patří sem:
M. aciculata S.-D., M. albida S.-D., M. breviflora Forster, M. coniflora S.-D., M. curvispina S.-D., M. droegeana (Hildm.) Quehl, M. fulvescens S.-D., M. monstrosa Monv., M. nigricans S.-D,. var. nitens S.-D., var. prolifera Pfeiff., var. pulchella Otto, M. rhodacantha S.-D. Většinou jsou to jen historická jména.
Tento druh je snadné najít v horských oblastech a to v různých rostlinných společenstvích - od holých suchých kamenitých svahů a skal porostlých mechy, travinami a lišejníky (v nejnižších polohách), přes lesní společenstva, kde roste na výchozech hornin ve spárách a na římsách, často zakryta trávou a opadaným jehličím, až po vysloveně husté horské lesy, kde je odkázána na světliny porostlé trávou, a na skalní stěny.

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 5: 3367, 1961
Bravo H. et Sanchez-Mejorada H., Las Cactáceas de México, 3: 215, 1991
Lüthy J. M., Taxonomische Untersuchung der Gattung Mammillaria, p. 173-174, 1995
Mottram R., Mammillaria Index, p. 24, 1980
Pilbeam J., Mammillaria, p. 24, 1980
Reppenhagen W, Mammillaria, Monographie, 1: 390, 1991

Autoři
Foto Miloš Záruba, text Rudolf Dufek a Jan Říha.