Taxon
Mammillaria columbiana Salm-Dyck, Cact. Hort. Dyck., 1849, p. 99, 1850
Mammillaria bogotensis Werderm. ex Backeb., Neue Kakteen, p. 98, 1931
Mammillaria columbiana Salm-Dyck var. albescens Haage et Backeb. ex Reppenhagen, Gatt. Mamm. Monogr., 2: 538, 1992
Mammillaria columbiana Salm-Dyck var. bogotensis (Werderm.) Dugand, Mutisia (Acta Bot. Colomb.), 20: 9, 1954
Mammillaria hennisii Bőd., Monatsschr. DKG, 4: 7, 1932
Mammillaria soehlemannii W. Haage et Backeberg, Kakteenlexikon, p. 259, 1966
Jméno bylo navrženo podle výskytu rostliny ve státě Kolumbie, na severozápadě Jižní Ameriky.

Popis
Stonek jednotlivý, zřídka odnožující, válcovitý, 50-200 mm vysoký, 40-60 mm široký; temeno oblé, vpadlé, kryté vlnou; axily s bílou vlnou. Okrajové trny v počtu 18-25, přímé, 2-6 mm dlouhé, štětinovité až jehlovité, hladké, paprskovitě uspořádané, lehce od stonku odstávající, sklovitě průsvitné, bělavé, často s tmavším hrotem; středové trny v počtu 4-6, asi 5-8 mm dlouhé, jehlovité, přímé, hladké, se ztlustlou bázi, sklovitě žluté, hnědé nebo i bílé, vždy s tmavším hrotem.
Květy
Malé, zvonkovité, asi 8-14 mm dlouhé, 6-9 mm široké, karmínově červené; vnějších okvětních lístků málo, na okrajích zoubkovité, hnědavé, se světlejším okrajem; vnitřní okvětní lístky kopinaté, celokrajné, růžové s karmínovým středovým proužkem; tyčinky nepříliš početné, nitky bílé, růžové až karmínové, prašníky žluté, čnělka bílá až růžová.
Plod
kyjovitý, 10-20 mm dlouhý, 3-5 mm široký, červený.
Semena
kapkovitá až ledvinovitá, asi 1 mm velká, testa hnědá až rezavě červená, drobně jamkovaná, hilum středně velké, podlouhlé, bílé.

Variety
Jedná se o velmi proměnlivý taxon, který je rozšířen na velkém areálu. Proto také vzniklo mnoho jmen a popisů, které dnes považujeme za konspecifické. Současní autoři (Hunt, Pilbeam, Lüthy) rozdělují v zásadě druh M. columbiana na dva poddruhy;
subsp. columbiana s výše uvedenými synonymy, která je rozšířena na atlantské (karibské) straně Severní Ameriky a na některých karibských ostrovech;
subsp. yucatanensis (Br. et R.) Hunt, Mamm. Postscripts, 6: 9, 1997, která pochází ze středoamerické šíje, resp. Mexika (státy Yucatan. Chiapas) a zasahuje až na pacifickou stranu pevniny. Je ztotožňována s dalšími taxony (např. M. chiapensis, M. ruestii, M. yucatanensis).

Výskyt
Sever Jižní Ameriky, Kolumbie (u Sogamoso. severovýchodně od Bogotá, u Capitanejo severozápadně od Bogotá v nadmořské výšce 1200 m) a ve Venezuele (na severozápadě země u Plazuela, Trujillo, Jajo ve výškách 600-1700 m, dokonce známe údaje o výskytu u Mérida v nadm. výšce 2150 m). Většinou roste na vápencových skalách, na příkrých stěnách i v suťových drolinách, nezřídka i v nánosech humusových půd, vždy na slunci vystavených místech. Úhrny dešťových srážek se pohybují okolo 1000 mm za rok. Dále na východ je vystřídána jiným podobným druhem M. mammillaris (M. simplex).

Pěstování
Mammillaria columbiana, i přes svůj jižní původ, roste v našich podmínkách bez problémů. Vyhovuji jí standardní podmínky, skleník, pařník, během léta i umístění venku. Volíme běžnou kaktusovou zeminu, dokonce lze použít směsi nabízené pro pokojové rostliny (s příměsí písku či drobného štěrku). Během vegetačního období snáší pravidelnou zálivku. Zimujeme na sucho, při teplotách neklesajících pod 10 °C. Množení výsevem semen nečiní potíže. Kvete ve stáří 3-5 let, ve velikosti asi 5 cm.
Foto Miloš Záruba ve své sbírce, text Rudolf Dufek a Jan Říha.

Poznámky
Jedná se o jihoamerický druh, rostoucí v Kolumbii. řazený do série Supertextae. Někteří současní odborníci ji spojují s venezuelskými populacemi, které zasahují podél severního pobřeží až daleko na východ. Je zde poměrně značně rozšířený. Známe mnoho nalezišť, areál rozšíření sahá od pobřežních pahorků až po vysoké horské polohy. Originální materiál, který by bylo možno považovat za typový nebyl původně uložen. resp. nebyl nalezen, neotyp uložil Reppenhagen, Herbarium KL 2227. Typové stanoviště: Venezuela, Trujillo, Plazuela.
Podle Reppenhagena roste M. columbiana u Plazuela ve státě Trujillo, na příkrém jihovýchodním svahu, v otevřeném kaktusovém buši. Zde se vyskytuje v malých skupinách, většinou na slunci exponovaných vápencových skalách, zřídka pod keři v polostínu. Autor textu ji pozoroval na několika místech, na severních úbočích And, v západní Venezuele, v nadmořské výšce asi 800-900 m, společně s Melocactus andinus, Opuntia alf. bispinosa, O. caribaea. Lemaireocereus alf. griseus. Pilocereus repandus aj.

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 5: 1621, 1961
Loddé J., Mammillaria columbiana & Varietaten, Mitt. Arb. Mammillarienfreunde, 28: 72-75, 2004
Lüthy J., Taxonomische Untersuchung der Gattung Mammillaria, p. 178, 1995
Pilbeam J., Mammillaria, p. 74-75, 1999
Reppenhagen W., Mammillaria, Monographie, 2: 536-537, 1992

Autoři
Foto Miloš Záruba ve své sbírce, text Rudolf Dufek a Jan Říha.