Název MAMMILLARIA BRANDEGEEI (Coult.) K. Brandegee subsp. LEWISIANA (Lindsay ex Gates) Hunt |   Taxon Mammillaria brandegeei (Coulter) K. Brandegee subsp. lewisiana (Lindsay ex Gates) Hunt, Mamm. Postscripts, 7: 3, 1998 Mammillaria lewisiana Lindsay, Des. Pl. Life, 11: 167, 1939 Mammillaria lewisiana Lindsay ex Gates, Cact. Succ. J. (US), 27: 185, 1955 Druhové jméno bylo zvoleno na počest objevitelky, paní Katherin Brandegee, která začátkem 20. století patřila k nejaktivnějším botanikům v Kalifornii, USA. Jméno poddruhu pak na počest přírodovědce Meriwater Lewise, který ve stejném období cestoval a studoval květenu Jihozápadu USA a severního Mexika. |   Popis Stonek stlačeně kulovitý, 20-70 mm vysoký a 30-110 mm široký, se silným řepovitým kořenem; temeno vpadlé, částečně kryté vlnou a trny. Bradavky pyramidální, na bázi s výraznými hranami, nahoře oblé, asi 9-11 mm dlouhé, areoly s bělavou vatou, axily s drobnými chomáčky bílé vlny. Okrajové trny v počtu 9-13, paprskovitě rozprostřené, přímé, jehlovité, 4-10 mm dlouhé, dolní nejdelší a nejtmavší, hladké, hnědé s tmavším hrotem, ve stáří šednoucí; středové trny pružné, ohebné, v počtu 1-3, všechny tmavě purpurové až černé, 8-20 mm dlouhé, horní nejdelší a vzhůru zahnutý. Květy zvonkovité, 20-25 mm dlouhé, 10-20 mm široké, zelenavě žluté až hnědavé, vnější okvětní lístky zoubkovité, třásnité i celokrajné, hnědavé, se světlejším okrajem; nitky bílé, prašníky světle žluté až krémové, blizna světle zelená. Plod krátce kyjovitý, 10-15 mm dlouhý, 6-8 mm široký, se zbytkem okvětí, zelenavě bílý, kalně růžový až načervenalý, s mnoha semeny. Semena hnědá, kapkovitá až hruškovitá, testa zvrásněná, hilum dlouhé, úzké, bílé. |   Variety Současný pohled na tuto skupinu "zelených" kalifornských mamilárií zahrnuje k druhu M.brandegeei následující poddruhy: subsp. brandegeei, rozšířená na velkém areálu ve střední části poloostrova Baja California, (syn. M.gabbii, M.magdalenensis); subsp. glareosa (Houghton) Hunt, z jihovýchodni části poloostrova Baja California, (syn. M. dawsonii); subsp. lewisiana (Lindsay ex Gates) Hunt, z malého naleziště nedaleko pacifického pobřeží, ve střední části Baja California. |   Výskyt Roste v Mexiku, ve státě Baja California, u Mezquital Ranch, kde sídlí na hřebenu žulových pahorků, porostlých řídkým drobnolistým matorálem, v nadmořské výšce asi 100-150 m. Jedná se o severní část pouště Desierto Vizcaino. Naleziště je poměrně malé, populace nepříliš početná a v zemi zatažené rostliny je obtížné nalézt. Naleziště typu leží asi 11 km severozápadně od Rancho Mezquital. Poblíž je další lokalita u Cardonal. Reppenhagen ji popisuje takto: lehce zvlněná krajina s kaktusovou stepí, bohatou na rostlinné druhy, včetně kaktusů. Subsp. lewisiana zde roste v jílovité půdě s trochou humusu z opadanky na povrchu. Za sucha je rostlina zatažená hluboko v zemi. Průměrná roční teplota je zde asi 16 °C, celkové roční srážky se pohybují okolo 70 mm, bez výrazného dešťového období. Srážky mohou spadnout kdykoliv, kromě většinou extrémně suchého července. Další vláhu přináší bohatá noční rosa a mlhy, přicházející od Pacifiku. |   Pěstování Lze doporučit dobře propustný minerální substrát, nejlépe bez organických částic. Nesnáší dlouhodobé přemokřeni substrátu, zejména při ochlazení. Množíme výhradně výsevem semen, která jsou sice drobná, ale udržují si životnost 3 a více let. Podobně jako ostatní příbuzné taxony, plody M. brandegeei subsp. lewisiana velké množství semen, v jediném plodu jich může být i několik stovek. Klíčenci a semenáče rostou pomalu, větší část rostliny se vyvíjí pod zemí ve formě ztlustých řepovitých kořenů. Rostlinky však dospívají již v malé velikosti a setkali jsme se s květy na 12 mm velkých semenáčích, asi 3-4 rokem po výsevu. Zimní teploty se doporučují okolo 10°C. Obdobím kveteni je začátek léta. Foto Miloš Záruba ve vlastní sbírce, text Rudolf Dufek a Jan Říha. |   Poznámky Mammillaria brandegeei se svými poddruhy je rozšířena na velkém areálu ve střední části Baja California, kde představuje nenápadnou složku bohaté kaktusové a sukulentní vegetace oblasti, známé jako Desierto Vizcaino. Subsp. lewisiana je od ostatnich příbuzných odlišná svými dlouhými, odstávajícími, kudrnatě zkroucenými středovými trny. Díky tomu je na první pohled rozeznatelná a nezaměnitelná. Zařazena je do serie Mammillaria (syn. Macrothelae). |   Literatura Bravo H., Sanchez-Mejorada H., Las Cactáceas de Mexico, 3: 317, 1991 Pilbeam J., Mammillaria, p. 61, 1999 Reppenhagen W., Mammillaria, Monographie, 2: 730, 1992 |   Autoři Foto Miloš Záruba ve vlastní sbírce, text Rudolf Dufek a Jan Říha. |
| |