Taxon
Mammillaria bocensis Craig. Mammill. Handbook, p. 56, 1945
Mammillaria bocensis var. movasana Reppenhagen, Gatt. Mammillaria. p. 148, 1987
Mammillaria bocensis var. rubida (Schwarz ex Backeb.) Reppenhagen, Gatt. Mammillaria, p. 146, 1987
Mammillaria neoschwarzeana Backeb., Blatt. f. Sukkulentenk., 1: 5, 1949
Mammillaria rubida Schwarz ex Backeb., Blatt. f. Sukkulentenk., 1: 5, 1949
Jméno bylo vybráno podle naleziště u osady Las Bocas ("tlamy nebo ústí", na pobřeží ústícího kaňonu) ve státě Sonora v Mexiku.

Popis
Stonek kulovitý až protáhle polokulovitý, jednotlivý, často také i odnožující a tvořící velké polštářovité trsy, až 100 mm dlouhý a 90 mm široký; pokožka tmavozelená s červenavým nádechem, temeno ploché pokryté trny a vlnou; areoly i axily obvykle bez štětin, případně s krátkou vlnou. Okrajových trnů 6-8, asi 5-14 mm dlouhé, přímé, jehlovité, křídově bílé až červenavé, s hnědým až černým hrotem a ztlustlou bází, vrchní nejkratší a nejslabší; středový trn 1, asi 8-15 (-40) mm dlouhý, přímý až slabě zakřivený, červenavě hnědý, s tmavohnědým až černým hrotem.
Květ
široce nálevkovitý, 20-28 mm dlouhý a široký, bělavý, žlutavý nebo bledě růžový až zelenavý, okvětní lístky s hnědavým středním proužkem, nitky tyčinek narůžovělé, prašníky žluté, bliznových laloků asi 7, jasně žlutozelených.
Plod
kyjovitý, 20-30 mm dlouhý, 8-12 mm široký, karmínově červený, se zbytkem zaschlého okvětí.
Semena
světle hnědá, kapkovitá až ledvinovitá, testa jamkovaná (foveolátní), hilum světle hnědé, úzké,

Variety
V literatuře lze nalézt, dnes již historická a málo používaná jména, která dnes většinou chápeme jako synonyma k nominátnímu taxonu:
var. bocensis, stonek trsovitý, polštářovitý, zelené barvy;
var. rubida Backeb. s odnožujícím stonkem, širokými řídkými trsy, oblým temenem zakrytým trny, bradavky jsou tmavě modrozelené s červeným odstínem;
var. movasana, Reppenhagen z kaňonu Rio Movas, má stonek jednotlivý, až 150 mm široký, kulovitý až válcovitý, modrošedé barvy, středový trn až 40 mm dlouhý, černý, květy vždy karmínově červené.
Příbuzné a podobné jsou M. standleyi, M. sonorensis a M. tesopacensis. od M. bocensis se liší menším počtem okrajových trnů a rozšířením v samostatných populacích v horách Sierra Madre Occidental a na náhorní plošině severního Mexika.

Výskyt
Mexiko, státy Sonora (Las Bocas, u Guaymas, Vicam, El Peon, Movas, Fort Pithaya, Guasimas), Sinaloa (Rio Piaxtla, Rio Elota, Topolobampo, Cerro Culagua, Bacubarito, u Guamachil, Reventon de Ranchito, most přes Rio Choisi, Cerro Ponderito), Jalisco (u Magdalena), Nayarit (Ahuacatlan).
Roste na pobřeží mezi nízkými keři v substrátu z naplavenin, od pobřeží až do nadmořské výšky asi 900 m. Reppenhagen popisuje stanoviště u El Peon u Guasimas (Sonora) následovně: roste v písčité pobřežní rovině podél železniční trati, v otevřeném buši, s drobnolistýn1i keři a bylinami. Rostliny se ponejvíce vyskytují pod keři, většinou v polostínu, ale intensita osvětlení je tu i tak vysoká. V písku bohatém humusem tu rostou až 100-hlavé trsy. Klima je horké, aridní, s velkými výkyvy teploty. Průměrná roční teplota 25 °C, celkové roční srážky, asi 280 mm, spadnou v červnu až září.

Pěstování
V našich podmínkách dobře prosperuje, i při malých nárocích na ošetření. Vyžaduje standardní substrát, maximum slunce a tepla během období růstu. Přestože pochází z oblastí tichomořského úvodí s teplým podnebím, snáší dobře zimní teploty pod 10 °C. Množíme výsevem semen. Dospělosti a květní zralosti se lze dočkat asi po 5-6 letech, obdobím kvetení je konec jara a začátek léta.
Foto Miloš Záruba ve vlastní sbírce, text Rudolf Dufek a Jan Říha.

Poznámky
M. bocensis je zařazena do serie Mammillaria (Macrothelae), charakteristické přítomností mléčnic s bílým latexem v tkáních stonku.
Reppenhagenova var. rubida se liší odnožujícím stonkem, širokými polehlými řídkými trsy, oblým temenem zakrytým trny, bradavky jsou tmavě modrozelené, často s červeným, bronzovým odstínem;
var. movasana má stonek jednotlivý, až 150 mm široký, kulovitý až podlouhlý, pokožku modrošedou, středový trn až 40 mm dlouhý, černý, květy vždy karmínově červené.
Podél pobřeží Kalifornského zálivu je možné nalézt tisíce těchto rostlin. Sídlí v různých podmínkách, na různém geologickém podloží. Jejich proměnlivost je proto pochopitelná. V našich sbírkách je zastoupena jen vzácně.

Literatura
Bravo H. et H. Sanchez-Mejorada, Las Cactáceas de México, 3: 322, 1992
Pilbeam J., Mammillaria, p. 53, 1999
Reppenhagen W., Mammillaria, Monographie. 2: 681, 1992

Autoři
Foto Miloš Záruba ve vlastní sbírce, text Rudolf Dufek a Jan Říha.