Název
LOPHOPHORA FRICII Habermann
 

Taxon
Lophophora fricii Habermann, Kaktusy, 9: 123, 1974
Anhalonium sp. fl. rosea Frič, Život v přírodě, Kaktusová příloha, p. 23, 1924
Anhalonium floro rosea Frič, O kaktech a jejich narkotických účincích, p. 25: 1924
Lophophora fricii Habermann var. decipiens Hansen, Kakt. und and. Sukk., 47: 263.1996
Lophophora diffusa (Croizat) Bravo subsp. fricii (Habermann) J. J. Halda, Cactaceae etc., 7: 61, 1997
Lophophora williamsii Coult. var. fricii (Habermann) Grym, Rod Lophophora, p. 56, 1997
Druh byl pojmenován na počest svého objevitele, slavného českého kaktusáře a cestovatele A. V. Friče.

 

Popis
Stonek ploše kulovitý, až 120 mm široký a 80 mm vysoký, s mohutným řepovitým kořenem, často odnožující, trsy pak o šířce až 400 mm, epidermis matná, šedozelená, namodralá či šedavě modrá. Temeno mírně vtlačené, s větším či menším množstvím vlny; žeber nejčastěji 13, někdy přímých, jindy spirálovitě stočených, 15-20 mm širokých. Areoly 2-3 mm široké, 8-15 mm od sebe vzdáleny, s hustými, krémově bílými štětinami, o délce až 15 mm, štětiny postupně opadávají, na starších areolách často chybí.
Květy
bílé, růžové nebo tmavě purpurové, nálevkovité, vyrůstající z areol poblíž vegetačního středu, 25 mm dlouhé i široké; květní trubka zelená, holá. směrem vzhůru se nálevkovitě rozšiřující; okvětní lístky kopinaté, vnitřní okvětní plátky obvykle ve dvou sériích, 3-4 mm široké a až 15 mm dlouhé; čnělka bílá, 8-10 mm dlouhá, bliznových laloků nejčastěji 5, bílé barvy; tyčinky početné, kratší než čnělka, bílé. se žlutými prašníky.
Plod
kyjovitý, holý, až 20 mm dlouhý a 4 mm široký, světle červený.
Semena
oválná. 1,5 mm dlouhá a 1,2 mm široká s bílým bazálním hilem; testa hrubě hrbolkatá. černá.

 

Variety
V roce 1996 zveřejnil Hansen kombinaci Lophophora fricii var. decipiens, nezískala si však širšího uznání. Variabilita druhu se projevuje v rozdílné barvě květů, která je nejčastěji růžová až tmavě purpurová, ale u některých populací (především okolí Viesca) byly pozorovány také květy bílé barvy. Některými autory bývá tento taxon přiřazován jako nižší taxonomická jednotka k L. williamsii, jinými k L. diffusa, někteří pak neuznávají její samostatnost vůbec, L. fricii se však od ostatních lofofor - tedy L. williamsii a L. diffusa - dost výrazně odlišuje, a to stavbou květu, chemickým složením a povrchem testy semen. Proto se přikláním k zachování druhové samostatnosti tohoto taxonu.

 

Výskyt
Lophophora fricii se vyskytuje pouze v mexickém státě Coahuila, jeho jižní části, v oblasti mezi místy Viesca - San Pedro (de las Colonias), Emiliano Zapata a dále směrem na Parras. Zde se nacházejí na skalních formacích, mnohdy velmi strmých, v nadmořských výškách asi 1200-1600 m. Tyto oblasti jsou charakteristické vysokými rozdíly teplot. Velmi malým objemem ročních srážek, patří k nejextrémnějším v celém Mexiku.

 

Pěstování
Výsev semen nečiní žádné problémy, semenáčky narůstají uspokojivě. Jsou poněkud choulostivější na trvalou vlhkost substrátu a také na prudké sluneční záření v juvenilním období. Pro úspěšné pěstování dospělých jedinců platí běžné zásady. Roubování není nutné, dokonce nelze doporučit. pokud chceme mít ve sbírce rostliny, které alespoň trochu odpovídají svým vzhledem rostlinám v přírodě.
Na snímku rostlina na stanovišti severovýchodně od Viesca. mexický stát Coahuila. Text i foto Vladislav Zatloukal.

 

Poznámky
Při své slavné mexické cestě vletech 1923-1924 získal A.V. Frič informace od domorodých obyvatel, podle kterých se poblíž města San Pedro měla vyskytovat nová forma "pellote" - tedy rodu Lophophora. Tato místa v roce 1923 navštívil a rostliny se mu podařilo nalézt. Pojmenoval je Anhalonium sp. fl. rosea a zveřejnil jejich velmi dobrou charakteristiku, platné jméno však rostlině nedal. Geograficky svůj objev vymezil v jednom ze svých článků jen velmi obecně - střed státu Coahuila. Na základě této informace vznikla řada spekulací, ale v jiném svém článku udává Frič jako naleziště jednoznačně San Pedro, přesněji oblasti jižně od tohoto města, což se shoduje i se současnými poznatky o výskytu druhu. Další letité zmatky zapříčinila nepřesná formulace, kdy informuje o údajném průměru rostlin dosahující až 40 cm, ale zcela jistě měl na mysli šířku trsů rostlin, nikoliv velikost jednotlivých stonků. Takto velké trsy je skutečně možné na stanovištích spatřit. Platný popis zveřejnil až Habermann v roce 1974.
A.V. Frič rostliny v okolí San Pedro sbíral, ale o osudu těchto importů do Československa není nic známo. Je však velmi pravděpodobné, že byly součástí zásilky, která Fričovi zmrzla na celnici.

 

Literatura
Frič A.V., Anhalonium sp. fl. rosea Frič Život v přírodě, Kaktusová příloha, p. 23-28, 1924
Frič A.V., O kaktech a jejich narkotických účincích, p. 25: 1924
Grym R., Rod Lophophora, p. 56-58, 1997
Habermann V., Lophophora fricii Habermann, Kaktusy 74, 10: 123, 1974
Halda J. J., Formální kombinace v rodu Lophophora Coulter. Cactaceae etc., Bratislava. 7: 61, 1997
Hansen P., Erscheinungsformen der Gattung Lophophora, Kakt. und and. Sukk., 47: 263-271, 1996

 

Autoři
Na snímku rostlina na stanovišti severovýchodně od Viesca. mexický stát Coahuila. Text i foto Vladislav Zatloukal.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a osm