Název
VATRICANIA GUENTHERI (Kupper) Backeb.
 

Taxon
Vatricania guentheri (Kupper) Backeberg, Cact. Succ. J. (US), 22: 154, 1950
Cephalocereus guentheri Kupper, Monatsschr. Deutsch. Kakt.-Ges., 3: 159, 1931
Espostoa guentheri (Kupper) Buxb., Österr. Bot. Zeitschr., 106: 155, 1959

 

Popis
Tělo
Stonek vzpřímený, od báze větvený, až 2 m vysoký a 100 mm široký, žeber až 27, dole asi 10 mm široká a 5-7 mm vysoká, přímá, hrbolatá, pokožka svěže zelená. Okrajových trnů 20-25, jemné štětinovité, vzpřímené a odstávající, horní většinou silnější a kratší; středové trny jen obtížně rozlišitelné, v květní zóně cefália až 40-60 mm dlouhé, pružné, tmavě rezavé až hnědé, areoly s načervenalou vatou. Dospělá část - postranní cefálium má hustě uspořádané areoly a větší počet odstávajících, rezavě červených, štětinovitých trnů.
Květy
vyrůstají z hustého cefália, otevírají se na jedinou noc, úzce nálevkovité, až 80 mm dlouhé a 30 mm široké; okvětní lístky krémové, přímé, nebo zpět stočené trubka květní zevně porostlá ostrými trojúhelníkovitými šupinami a splývavými, tmavými až rezavě červenými chlupy; tyčinky a blizna bělavé.
Plod
kulovitý, asi 15 mm velký, se světlou pulpou, tmavozeleným oplodím, porostlým tmavými chlupy.
Semena
asi 1 mm velká s černou matnou testou.

 

Variety
Vnitrodruhové taxony nebyly stanoveny, vzhledem k malému areálu rozšíření známe jen uniformní rostliny, někdy s tmavším, jindy světlejším zbarvením trnů.

 

Výskyt
Typová lokalita byla udána u El Oro v údolí Rio Grande, Chuquisaca, Bolívie. Potvrzen byl (K. Kníže) výskyt v teplých údolích přítoků Rio Grande, v nadmořských výškách 800-1100 m nad mořem. Roste na kamenitých stráních mezi řídkými akáciemi a jinými dřevinami.

 

Pěstování
Semenáče poměrně dobře rostou, tolerují pravidelnou zálivku a přísun živin, vyžadují však více tepla. Také během zimování by neměla teplota často poklesat pod 10 °C. Několikaleté rostliny jsou díky svému nápadnému štětinovitému otrnění velmi dekorativní. Starší rostliny jsou vhodné jen pro skleník. Osvědčilo se seřezávání vrcholů, které opětovně zakořeníme, pak při výšce asi 1 m začínají tvořit cefálium a i v našich podmínkách kvetou.
Na snímku Rudolfa Šubíka je zakořeněná vrcholová větev, kvetoucí a plodící ve sbírce K. Knížete v Cieneguilla, Peru, text Jan Říha.

 

Poznámky
Rod Vatricania,obsahující jediný druh, je dnes botaniky většinou zahrnován do rodu Espostoa. Nepochybně to není úplně chybný názor, ovšem najdeme i znaky, kterými se oba rody odlišují. Také oblast výskytu leží mnohem jižněji než je poměrně souvislý areál rozšíření rodu Espostoa v Peru. Proto se přidržujeme postavení taxonu na úrovni samostatného rodu.
V přírodě není snadné se k rostlinám dostat, jedná se o poměrně odlehlou oblast, kde nenajdeme mnoho jiných kaktusů. Přesto jsou semena dovážena a není obtížné je získat. Krásné, v kultuře vypěstované, dnes kvetoucí a plodící, rostliny můžeme vidět v mnoha botanických zahradách, v pěstírnách na Kanárských ostrovech, nádherné jsou i velmi staré rostliny v Jardin Exotico v Monaku.

 

Literatura
Anderson E. F., The Cactus family, p. 316-317, 2001
Backeberg C., Die Cactaceae, 4: 2491-2493, 1960
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 444, 1966

 

Autoři
Na snímku Rudolfa Šubíka je zakořeněná vrcholová větev, kvetoucí a plodící ve sbírce K. Knížete v Cieneguilla, Peru, text Jan Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sest a ctyri