Název
REBUTIA CINCINNATA Rausch
 

Taxon
Rebutia cincinnata Rausch, Kakt. und and. Sukk., 27: 4, 1976
Rebutia steinmannii (Solms-Laub.) Br. et R. var. cincinnata (Rausch) Ritter, Kakteen in Südamerika, 2: 602, 1980
Lobivia steinmannii (Solms-Laub.) Backeb. var. cincinnata (Rausch) Rausch, Lobivia 85, p.129, 1987
Jméno R. cincinnata je odvozeno od vzhledu otrnění, cincinnatus znamená kudrnatý, kadeřavý.

 

Popis
Tělo
Stonek jednotlivý, kulovitý až krátce válcovitý, 20 mm široký, s řepovitým kořenem, v kultuře poněkud protáhlejší, vytvářející malé trsy; pokožka tmavá, načernale zelená. Žeber 10-11, zřetelná, svislá, příčnými zářezy rozdělená do 3 mm širokých a 2 mm dlouhých hrbolů; areoly oválné, asi 1 mm dlouhé, bíle až světle hnědě vlnaté. Trnů 11, všechny okrajové, až 7 mm dlouhé, tenké, štětinovité, nepravidelně zprohýbané, sklovitě bílé, na bázi světle hnědé.
Květy
vyrůstají z boku stonků, 25 mm dlouhé a 20 mm široké, jasně oranžově červené; květní lůžko a trubka světle žlutozelené s tmavě hnědými šupinami a bílými vlasy; květní trubka 16 mm dlouhá, z toho na 6 mm srostlá se čnělkou, uvnitř bělavá až růžová; vnější okvětní lístky kopinaté, růžové s hnědým středním proužkem, vnitřní okvětní lístky kopisťovité s vystupující špičkou, oranžově červené; nitky světle růžové, nahoře bělavé; čnělka a blizna se 6 rameny nažloutle zelené.
Plod
kulovitý, černozelený, pokrytý bílými vlasy.
Semena
hnědočerná, podobná jako u R. steinmannii, jen poněkud menší, 1,0-1,2 mm dlouhá.

 

Variety
Variety ani formy nebyly popsány, druh je známý z jediné nevelké oblasti, kde se zdá být velmi jednotný. Jako R. cincinnata (případně R. steinmannii var. cincinnata) byl kromě sběru WR300, podle kterého byl druh popsán, označen také sběr FR351.

 

Výskyt
Místo, kde W. Rausch sbíral typ druhu, se nalézá v blízkosti Cuchu Ingenio (Bolívie, departament Potosi), v nadmořské výšce asi 3600 m. Ritterův sběr pocházel ze stejné oblasti (Cuchu Ingenio, dep. Potosi). Údaj o nálezu tohoto taxonu u Huanuni (dep. Oruro), uvedený v práci J. Pilbeama, je podle mého názoru sporný.

 

Pěstování
Rebutia cincinnata se svými nároky nikterak neliší od ostatních příbuzných taxonů. Snadno lze pěstovat ze semen, která pravidelně vytváří z hojně nasazovaných květů i bez sprášení cizím pylem, výsevy jsou jednotné a zachovávají všechny charakteristiky druhu. Při dodržení základních požadavků roste dobře i na vlastních kořenech, malému tělu na řepovitých kořenech vyhovuje dobře propustný substrát, v době růstu nárazová zálivka po předchozím vyschnutí substrátu, dostatek světla a čerstvého vzduchu a v období klidu úplné sucho a teploty pod 10 oC, aby nedocházelo k předčasnému probouzení a protahování rostlin. Je to miniaturní rostlinka, v kultuře při vyšší výživě narůstá do poněkud větších rozměrů a vytváří malé trsy.

 

Poznámky
Typový sběr W. Rausche pochází z roku 1962, F. Ritter sbíral tento taxon již před tím a pokládal jej za krajní varietu R. steinmannii. Protože však přetrvává určitá nejistota ve vztahu k přiřazení současných sběrů k původnímu typu R. steinmannii a příbuzenský okruh přiřazující se k tomuto vedoucímu druhu se skládá z celé řady úzce lokalizovaných populací s velmi malou variabilitou, rozptýlených na poměrně rozlehlém území bez vzájemných přechodů, odpovídá podle mého názoru lépe známým skutečnostem klasifikace těchto jednotlivých taxonů na úrovni druhu než variet, i když rozdíly mezi nimi často nejsou příliš význačné. R. cincinnata je charakterizována svým jemným bílým kadeřavým otrněním, které výrazně kontrastuje s tmavou pokožkou a proti R. steinmannii menšími, více červenými květy.

 

Literatura
Pilbeam J., Rebutia, p. 97, 1997
Šída O., Rod Rebutia, p. 92, 1997

 

Autoři
Text Otakar Šída, foto Pavel Pavlíček ve sbírce Václava Šedy ve Vysokém Mýtu.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sedm a osm