Název
PARODIA FAUSTIANA Backeberg var. TENUISPINA Backeb.
 

Taxon
Parodia faustiana Backeberg var. tenuispina Backeberg, in Backeberg et Knuth, Kaktus-ABC, p. 266, 415, 1935; emend. Backeberg. Blätt. Kakt.-Forsch., p. 9, 1937
Varieta je pojmenována podle příznačně tenkých středových trnů.

 

Popis
Tělo
jednotlivé, kulovité, až 60 mm široké a vysoké, světle zelené; spirálová žebra rozdělená v hrboly, které mají na temeni rostliny tvar bradavek. Okrajových trnů asi 20, jsou sklovitě bílé, propletené, okolo 10 mm dlouhé, čtyři středové trny rovné a tenké, štětinaté, bělavé či hnědavé, asi 25 mm dlouhé; dolní hnědý až tmavohnědý, silnější a delší.
Květ
okvětní lístky zevně šarlatově červené, uvnitř červené až krvavě červené; perikarpel s bílou vlnou.
Semena
0,6 mm velká, černá, jemně zrnitá, lesklá; bělavá strofiola vytváří dva zřetelně špičaté laloky, připomínající kořeny zubu.

 

Variety
P.faustiana var.faustiana se od
var.tenuispina odlišuje jednak tvarem a barvou středových trnů, jednak barvou květu. Čtyři středové trny jsou silné, hnědé až tmavohnědé, postavené do kříže. Květ typu je uvnitř zlatožlutý; některé rostliny však mají vnitřní lístky dvoubarevné; dolní část je žlutá, horní červená. Backeberg původně popsal ve své publikaci obě variety s čistě žlutým květem. Za dva roky popis květu opravil s tím, že u typové rostliny se může kromě žlutého květu vyskytovat i květ červenožlutý, zatímco P.faustiana var.tenuispina má být květ vždy celý v červeném tónu. Tuto varietu také považuje Backeberg za možný přechod k P.nivosa. To zní zcela logicky, neboť oba druhy rostou v Quebrada del Toro a populace se pravděpodobně navzájem prostupují. P.faustiana má však větší, černá semena s výraznými bradavkami. Semena nivosy, dochovaná ve Fričově herbáři, jsou drobná, hnědá, s odlišnou strukturou testy. Malá hnědá semena považuje za charakteristická pro P.nivosa i Weskamp. P.nivosa je tedy vývojově mladším druhem. Fričova legendární Microspermia cruci-albicentra nom. nud. je podle Crkalem popisovaného herbářového materiálu s velkou pravděpodobností právě P.faustiana var.tenuispina.

 

Výskyt
Backeberg neuvedl jméno objevitele a naleziště označuje velmi všeobecně - Argentina (Salta). Dnes je již naleziště známo, je to klasické údolí Quebrada del Toro. Pokud popsaný holotyp nepochází přímo z rostlin, dovezených Fričem (jak naznačuje Crkal), pak je to patrně Backebergův nález z jeho cesty po Fričových stopách. V Quebrada del Toro totiž roste a opětovně bylo nalezeno několik druhů, jejichž prvenství se připisuje Fričovi, ačkoliv jsou formálně spojeny se jménem Backebergovým: P.nivosa Frič ex Backeb. (Microspermia nivosa Frič nom. nud.), P.faustiana Backeb. (Microspermia cruci-nigricentra Frič nom. nud.) a další, u nichž totožnost dnes už spíše legendárních Fričových rostlin není spolehlivě zjistitelná.

 

Pěstování
Tato rostlina je v našich sbírkách již dobře zavedena a značně rozšířena, třebaže někdy pouze pod druhovým jménem, bez označení variety. Možno ji nalézt i pod jmenovkou P.cruci-albicentra nebo P.nivosa. Pěstování nečiní větších obtíží. Je třeba dát pozor na přemokření, které vede ke ztrátě kořenů, a na popálení v době, kdy rostlina není ještě ve vegetaci.

 

Poznámky
Informace není k dispozici.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 3 : 1609-1610, 1959
Crkal K., Lovec kaktusů, p. 368-372, 1983
Weskamp W., Kakt. und and. Sukk., 24 : 102, 1973

 

Autoři
Text: Miroslav Veverka.
Foto: Karel Crkal.
Rostliny na snímku jsou ze sbírky K.Crkala.
Snímek semen (archiv autor): Willy Verheulpen a Jean Lathouwers (Belgie).


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím tri a ctyri