Název
NOTOCACTUS OXYCOSTATUS Buin. et Brederoo
 

Taxon
Notocactus oxycostatus Buining et Brederoo, Die Kakteen, C VI c, 1972
Parodia oxycostata (Buin. et Brederoo) Hofacker, Cactaceae Consensus Initiatives, 6: 12, 1998
"Oxycostatus" je z latiny a znamená "s ostrými žebry".

 

Popis
Tělo
Stonek jednotlivý nebo na bázi odnožující, zpočátku ploše kulovitý, později kulovitý, až 90 mm dlouhý a široký; žeber 6-7, s ostrými hranami, 20-22 mm vysoká; areoly kruhovité, asi 7 mm široké, zpočátku s bílou vlnou, později holé, meziareolová vzdálenost asi 10 mm. Okrajové trny obvykle 5, tmavohnědé až černohnědé, přilehlé, zakřivené, 16-25 mm dlouhé; středový trn 1, stejné barvy, až 20 mm dlouhý, k tomu ještě ve středu areoly nebo částečně podél okraje 8 vedlejších trnů délky 3-6 mm.
Květy
50 mm dlouhé a 45 mm široké, žluté; vnější okvětní lístky kopisťovité, leskle žluté, vnitřní okvětní lístky leskle žluté; tyčinky 12 mm dlouhé, nitky bělavě žluté, prašníky žluté; čnělka 23 mm dlouhá, bělavě žlutá, blizna s 12 červenými rameny.
Plod
25-27 mm dlouhý, 10-12 mm široký.
Semeno
1-1,2 mm dlouhé, 1-1,1 mm široké, leskle černé, čepicovité.

 

Variety
V roce 1993 byly k Notocactus oxycostatus jako jeho formy převedeny další příbuzné taxony - Notocactus acutus a Notocactus securituberculatus s varietou miniatispinus. Autorem všech prvních popisů uvedených taxonů byl F. Ritter, kombinaci uveřejnil N. Gerloff.
V přírodě se Notocactus oxycostatus vyskytuje dosti často, jak tomu nasvědčuje poměrně značný počet polních čísel různých sběratelů: W.-R. Abraham (WRA 405), L. Bercht (LB 899), R. W. Bueneker (RWB 113), W. Gemmrich (WG 24, 89, 90b, 113, 118, 185, 305, 322, 391), N. Gerloff (Gf 167, 342, 434, 577, 580), K. H. Prestlé (PR 346), F. Stockinger (FS 229, 964), S. Stuchlík (STU 9, 35, 82, 210).

 

Výskyt
Lokalita typu Notocactus oxycostatus HU 299 se nachází asi 30 km východně od Sao Gabriel. Postupem doby byly ale nacházeny rostliny i na dalších nalezištích jako např. u Sao Sepe, Vila Nova, Jaguari, což jsou vše místa v jižní Brazílii (stát Rio Grande do Sul).
Na stanovišti roste obvykle Notocactus oxycostatus ve společnosti příbuzných druhů rodu Notocactus - N. megapotamicus, linkii a muricatus, částečně chráněn před sluncem trávou nebo křovím.

 

Pěstování
Notocactus oxycostatus potřebuje k úspěšnému růstu lehce kyselý substrát, který je dobře propustný a může být i výživnější. Jeho růst ale není rychlý, rostliny nedosahují nijak velkých velikostí. Ani roubování příliš neurychlí jeho vývoj. Rostliny začínají časem vytvářet nepočetné odnože, kterými je možné jejich vegetativní množení. Semena se vytvářejí po sprášení pylem z další rostliny druhu, sprášení bývá úspěšné, takže se v plodu vytváří spolehlivě dostatek semen. Generativní množení je tedy také dobře možné. Pro vyklíčené semenáče platí totéž co pro větší rostliny - jejich růst není nijak rychlý, ale rostliny vykvétají již v poměrně malé velikosti.
Autorem obrázků i textu je S. Stuchlík, rostlina z jeho sbírky byla vypěstovaná ze semen HU 299. Obrázek rostliny z přírody byl pořízen u Vila Nova (STU 35 = WG 391, Rio Grande do Sul, Brazílie).

 

Poznámky
Notocactus oxycostatus byl objeven v září 1968 Horstem a jedním ze spoluautorů popisu (Buiningem). Jeho charakteristickou vlastností je malý počet žeber a jejich ostré hrany. Spolu s dalšími taxony, které byly zčásti popsány anebo také nepopsány (Notocactus pseudoacutus, Notocactus cadeiaensis) vytváří charakteristickou, dobře odlišitelnou skupinu rostlin v nesmírně variabilní skupině rostlin kolem Notocactus ottonis (řada Paucispini).

 

Literatura
Gerloff N., Notocactus oxycostatus Buining & Brederoo und seine Formen, Internoto, 14: 83-95, 1993
Gerloff N., Notocactus oxycostatus Buining & Brederoo, Kakt. und and. Sukk., 51: append. 7, 2000
Neduchal J., Notocactus-Bilanz 1998, p. 19, 1999
Stuchlík S., Rod Notocactus - monografie, p. 107-108, 1993
Stuchlík S., Rostliny kolem Notocactus oxycostatus Buining et Brederoo, Kaktusy, 38: 10-12, 2002

 

Autoři
Autorem obrázků i textu je S. Stuchlík, rostlina z jeho sbírky byla vypěstovaná ze semen HU 299. Obrázek rostliny z přírody byl pořízen u Vila Nova (STU 35 = WG 391, Rio Grande do Sul, Brazílie).


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sest a sest