Název
LOBIVIA CINNABARINA (Hook.) Br. et R. var. CINNABARINA
 

Taxon
Lobivia cinnabarina (Hooker) Briton et Rose, The Cactaceae, 3: 54, 1922
Echinocactus cinnabarinus Hook., Curt. Bot. Mag., 73, tab. 4326, 1847
Echinopsis cinnabarina Labour., Monog. Cact., p. 288, 1853
Cinnabarinea cinnabarina (Hook.) Ritter, Kakteen in Südamerika, 2: 634, 1980
Cinnabarinea cinnabarina (Hook.) Frič in Kreuzinger, Verzeichnis 1935, nom. nud.
Jméno L. cinnabarinea je odvozeno od barvy květu, cinnabarinus znamená rumělkově červený, suříkově červený.

 

Popis
Tělo
Stonek jednotlivý, stlačeně nízce kulovitý, až 150 mm široký, obvykle nižší, nahoře zaokrouhlený, se silně sníženým, neotrněným temenem, pokrytým jen sporými vlnatými vločkami, bez řepovitého kořene; pokožka tmavě zelená, lesklá. Žeber 13-21, rozdělená hlubokými zářezy do ostrohranných, navzájem posunutých hrbolů, vybíhajících dole do bradovitého výstupku, hrboly až 10 mm vysoké; areoly okrouhlé, 2-2,5 mm široké, 10-12 mm vzdálené, pokryté sporou bílou, brzy šedou vlnou. Okrajových trnů 8-10, paprskovitě rozložené, až 15 mm dlouhé, prostřední pár nejdelší; středové trny 2-3, poněkud delší a silnější; všechny trny šídlovité, lehce zakřivené, světle hnědé, později tmavěji rohově zbarvené, nakonec šednoucí.
Květy
nedaleko temene nebo více postranní, celkově 60-70 mm dlouhé, až 80 mm široké; květní lůžko kuželovité, tmavě zelené, s krátkými, trojúhelníkovitými, nazelenalými, prosvítajícími šupinami, z jejichž paždí vystupuje tmavá vlna; květní trubka krátce nálevkovitá, vně zelená, uvnitř cihlově červená; vnější okvětní lístky kopisťovité, zkosené, s krátkou špičkou, červenozelené, vnitřní okvětní lístky kopisťovité, zaokrouhlené, s malou nasazenou špičkou, leskle šarlatově až karmínově červené; tyčinky vyrůstají z dolní poloviny květní trubky a v kruhu na konci, nitky karmínově červené, prašníky žluté; čnělka světle zelená, sotva vystupující z květní trubky, 8 zelených, sevřených ramen blizny mezi prašníky spodních tyčinek.
Plod
kulovitý až poněkud protáhlý, malý, polosuchý, ve zralosti příčně se otvírající.
Semena
černá, matná nebo jen málo lesklá, téměř kulovitá, testa s velmi jemnými, plochými hrbolky, hilum velké, okrouhlé, téměř přímé.

 

Variety
L. cinnabarina vykazuje podobně jako většina druhů rodu Lobivia zřetelnou proměnlivost v řadě znaků, i když rostliny rostoucí v bližším okolí města Sucre, které charakterizují vlastní L. cinnabarina var. cinnabarina, jsou poměrně jednotné. Více na východ, až do blízkosti města Zudaněz, a na jih, až kolem města Potosí, lze nalézt populace, které jsou s L. cinnabarina blízce příbuzné. Odlišují se hlavně jinak utvářenými trny a zřetelně menšími květy. Otázkou zůstává, neexistují-li mezi těmito populacemi, které byly původně popsány jako samostatné druhy, přechodné typy, které by podpořily jejich klasifikaci na úrovni vnitrodruhových taxonů L. cinnabarina, jak to nalezneme v publikacích W. Rausche. U samotné L. cinnabarina var. cinnabarina lze pozorovat určité rozdíly v počtu, délce a uspořádání trnů, nejen v závislosti na podmínkách stanoviště, ale i na stáří rostliny, a do určité míry ve vybarvení květů. Jako L. cinnabarina byly označeny sběry WR 62, KK 799, L 352, L 392, sběr WR 62A jako L. cinnabarina var. grandis, WR 62C L. cinnabarina var. gracilis. Sběr WR 62B byl označen jako L. zudanensis (L. cinnabarina var. zudanensis).

 

Výskyt
Tento druh je již dlouho známý. První popis byl vytvořen podle rostliny, která byla poslána z Bolívie T. Bridgesem do Kew již roku 1846. Později byly stejné rostliny nalezeny v bezprostředním okolí města Sucre, což také vysvětluje, proč je tento druh jedním z nejstarších v celém rodu. Areál rozšíření L. cinnabarina var. cinnabarina zahrnuje širší okolí města Sucre, navazující areály nejblíže příbuzných taxonů se rozkládají odtud dále na východ a na jih.
Poznámka - Václav Šeda:
Různé populace L. cinnabarina jsem měl možnost studovat na řadě lokalit a vždy se jednalo o nádherné rostliny. Typové stanoviště L. cinnabarina leží západně od Tarabuco, při staré cestě, jen několik stovek metrů od bývalého nádraží, v nadmořské výšce asi 3240 m a je vzhledem k intensivnímu zemědělství a bezprostřední blízkosti města obdivuhodně zachovalé. Rostliny dorůstají velikosti kolem 20 cm v průměru. Rostou však i na nejvyšších kopcích v okolí města, kolem 3500 m n.m. spolu s Sulcorebutia tarabucoensis, Rebutia brunescens a R. fiebrigii, forma s hnědými trny. Podél cesty na sever z Tarabuco na Presto jsme pozorovali velké množství právě kvetoucích rostlin, z nichž některé dosahovaly neuvěřitelných velikostí. Největší prastarý trs měl kolem 70 cm. Mnohem drobnější rostliny o velikosti do 10 cm, s početnějšími odstálými a tmavšími trny jsme pozorovali na východ do Zudanez až po obec Calle Calle. Ty odpovídají Rauschově L. zudanensis, a právě tato rostlina byla fotografována v mé sbírce.
Velké, téměř kulovité rostliny z okruhu L. cinnabarina a to ve velkém množství, rostou i východně od Betanzos, na cestě mezi Potosí a Sucre, kolem 4000 m vysoko. Oproti předchozím zmíněným rostlinám se tyto zdály méně vytrněné v odstínu žlutohnědé barvy.

 

Pěstování
Lobivia cinnabarina dobře prospívá v kultuře pravokořenná a ochotně kvete. Celý příbuzenský okruh kolem L. cinnabarina jsou vysokohorské rostliny, vyžadující ve vegetaci dostatek světla a čerstvého vzduchu, dobře propustný substrát a nárazovou zálivku po jeho předchozím vyschnutí. V období klidu je spolehlivější úplné sucho a teploty pod 10 oC, i když se tyto rostliny zdají být na poklesy teplot k bodu mrazu méně odolné než mnoho jiných druhů rodu Lobivia. Svými požadavky se více blíží rostlinám z příbuzenstva Weingartia neocumingii a některým sulkorebuciím, což platí zejména pro rostliny s řepovitými kořeny, které mají kořenový systém přeci jen poněkud choulostivější na trvalejší přemokření. L. cinnabarina var. cinnabarina patří v tomto směru spíše k těm odolnějším. F. Ritter ve své práci uvádí, že se všechny taxony z příbuzenstva L. cinnabarina vyskytují na svých nalezištích jen v poměrně úzkém výškovém vymezení, což podle něho ukazuje na větší závislost na klimatu, a z toho snad i plynoucí menší toleranci k velkým rozdílům v kultuře.

 

Poznámky
L. cinnabarina je nestarší druhové jméno širokého příbuzenského okruhu rostlin, které jsou charakterizovány relativně nízkým vzrůstem, žebry rozloženými do ostrohranných, navzájem posunutých hrbolů a červenými květy s krátkou trubkou. Celý tento příbuzenský okruh je různými autory chápán různým způsobem. Krajní názory je možno nalézt v pracích F. Rittera, který pro tuto skupinu ustavil samostatný rod Cinnabarinea, v čemž navázal na stanovisko A. V. Friče, jehož provizorní rodové jméno z roku 1935 použil, a W. Rausche, který ji roku 1975 shrnul do jediného druhu, L. cinnabarina, do kterého všechny ostatní taxony zařadil jako variety, subvariety nebo jako synonyma. Mezi synonyma k L. cinnabarina subvar. cinnabarina zde byla připojena i jména Echinocactus chereaunianus Schlumb. 1856 a Lobivia charcasina Cárd. 1964, což je v prvním případě sporná rostlina, ke které lze už těžko zpětně získat nějaké přesnější informace, a ve druhém případě problematická identifikace. Ve své pozdější práci roku 1987 pak skupinu rozdělil na dva samostatné druhy (L. cinnabarina a L. acanthoplegma) a ostatní taxony k nim přiřadil jako variety nebo synonyma.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 3: 1439, 1959
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 205, 1966
Frič A. V., Kreuzinger K., Verzeichnis, p. 34, 1935
Rausch W., Lobivia, 1: 56, 1975
Rausch W., Lobivia 85, p. 25, 1987
Schumann K., Gesamtbeschreibung der Kakteen., 1: 227, 1903

 

Autoři
Text Otakar Šída, foto Václav Šeda ve vlastní sbírce.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Anonym (2014-02-27 21:10:57)

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a ctyri