Název
NOTOCACTUS SCHLOSSERI Van Vliet
 

Taxon
Notocactus schlosseri Van Vliet, Succulenta, 53 : 10-13, 1974
Druh byl pojmenován na počest Hugo Schlossera, zahradního inspektora rakouského původu, žijícího v současné době v Uruguayi, výborného znalce uruguayské sukulentní flóry.

 

Popis
Tělo
jednotlivé, mírně prodloužené, v horní části hruškovitě zesílené, až 180 mm vysoké, 110 mm široké, epidermis světle zelená, temeno vpadlé, pokryté červenohnědými trny; žeber okolo 22, 8 mm vysoké, s bradovitými výběžky mezi areolami. Areoly vnořené mezi bradovité výběžky, od sebe vzdálené 7 mm, okrouhlé, 2 mm v průměru, kryté bílou vlnou, rychle olysávající. Středové trny 4, postavené do kříže, přímé, na průřezu mírně zploštělé, tuhé, jeden vzhůru směřující, nejdelší, až 24 mm dlouhý, jeden dolů směřující, 17 mm dlouhý, někdy obtížněji odlišitelný od okrajových trnů, středové trny červenohnědé, u paty světle hnědé, později šednoucí; okrajových trnů asi 34, přímé, jehlovité, na špičkách sklovitě prosvítající, na bázi světle hnědé, až 11 mm dlouhé, zřídka i delší.
Květy
vyrůstají okolo temene, jsou 45 mm dlouhé a 50 mm široké, květní trubka zvonovitá, zevně krytá růžovými a nazelenalými šupinami s hnědou vlnou a hnědými štětinami; okvětní lístky kopisťovité, na vrcholu zoubkované, zevnitř světle citrónově žluté, v horní části s nazelenalým středním proužkem; prašníky v horní části trubky květní, 14 mm dlouhé, citrónově žluté; čnělka až 14 mm dlouhá, s 10 purpurově červenými bliznovými laloky, převyšující tyčinky.
Plod
silnostěnný, značně se s dozráváním prodlužující, postupně se po stranách otevírá a vysychá, obsahuje kolem 400 semen.
Semena
přilbicovitého tvaru, testa leskle černá, bradavičnatá.

 

Variety
Variety nebyly popsány. Rostliny jsou velmi uniformní ve všech popisovaných znacích.

 

Výskyt
Nedaleko Garzon ve východní části departmentu Maldonado v Uruguayi. Vyskytuje se na vlhčích písčitých zvětralých půdách, doprovodnou vegetaci tvoří zejména nízké trávy, z kaktusovitých i Wigginsia erinacea.

 

Pěstování
Jedná se o celkem bezproblémový druh s rychlým růstem ve vegetační době. Protože pochází z vlhčích oblastí, poměrně špatně snáší dlouhodobé sucho v zimních měsících. Malé semenáčky je nutno 1-2x během zimy zalít, jinak může dojít i k jejich úhynu. Starší rostliny vyžadují včasné uvedení do vegetace (březen) a zálivku, při pozdějším "probuzení" se do vegetace dostávají jen s obtížemi, resp. pak vykazují mnohem menší roční přírůstek.
Rostlinu na obrázku fotografoval ve vlastní sbírce autor textu Rudolf Slaba.

 

Poznámky
Notocactus schlosseri je charakteristický, nezaměnitelný druh, velmi jasně a snadno odlišitelný od ostatních zástupců rodu Notocactus. Podle tvaru těla i květů stojí mezi N.scopa s četnými trny a nálevkovitým květem a N.mammulosus se zvonkovitým květem. Hábitem se však blíží spíše k N.scopa.

 

Literatura
Havlíček R., Internoto, 7 : 105-111, 1986
Schäfer G., Kakt./Sukk. 73, 11 : 87, 1973

 

Autoři
Rostlinu na obrázku fotografoval ve vlastní sbírce autor textu Rudolf Slaba.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sest a jedna