Taxon
Echinopsis cardenasiana (Rausch) H. Friedrich, Kakt. und and. Sukk., 25: 82, 1974
Lobivia cardenasiana Rausch, Kakt. und and. Sukk., 23: 32, 1972
Echinopsis ancistrophora subsp. cardenasiana (Rausch) Rausch, Lobivia, p. 140, 1975
Jméno druhu bylo zvoleno na počest profesora Martina Cárdenase (1899-1973), význačného znalce bolivijské flory a zvláště pak kaktusů.

Popis
Tělo
Stonek jednoduchý, neodnožující, ploše kulovitý, až 100 mm široký a 50 mm vysoký, temeno mírně vpadlé, pokožka tmavě zelená, lesklá, kořeny mírně zesílené. Žeber 17, přímá, hlubokými zářezy rozdělená na hrboly, ostrá, 10-15 mm vysoká, areoly v úžlabí hrbolů, šikmo posazené, oválné, v mládí s krátkou nevýraznou vlnou, která později mizí. Okrajových trnů 12-14, často různý počet na jedné rostlině, šídlovité, silné, zahnuté ke stonku, až 30 mm dlouhé, žlutavé s hnědou špičkou, středové trny 2-3, šídlovité, mírně odstávající, mírně zahnuté až rovné, žlutavé s nahnědlou špičkou.
Květy
až 100 mm dlouhé a 50-70 mm široké, květní lůžko polokulovité, masité, zelené, porostlé malými zelenými šupinami z jejichž paždí vyrůstají šedé vlasy; květní trubka olivově až hnědavě zelená, řídce porostlá malými šupinami v barvě trubky, víceméně holé; vnější okvětní lístky zespodu nazelenalé, vrchní strana načervenalá; vnitřní okvětní lístky kopinaté až lžičkovité, nahoře mírně zoubkované nebo celokrajné, karmínově červené; tyčinky nasazeny ve dvou sériích, první ve spodní části trubky po vnitřní stěně, druhá okolo jícnu, nitky karmínové, prašníky žluté; čnělka karmínová, blizna žlutavá vícelaločná.
Plod
zelený až hnědozelený, kulovitý až vejcovitý, 25 mm velký.
Semena
téměř kulovitá 1,0-1,2 mm velká, černá, testa jemně hrbolatá.

Variety
E. cardenasiana je proměnlivá v počtu a barvě trnů i v barvě květů. Proto W. Rausch zavedl provizorní jméno pro var. rubriflora (WR 498a), kterou však platně nepopsal. Stejně tak nebyly popsány žádné odchylky na úrovni variety či formy.

Výskyt
Naleziště je udáváno v Bolívii, na východě departamentu Tarija v nadmořské výšce kolem 2000 m. Zde roste spolu s různými formami E. obrepanda. Pokud se týče výskytu a rozšíření, doplnil bych, že rostou před i za vrcholem Paso de Condor ve shodě s tvrzením W. Rausche, že na východ od Paso de Condor kvetou červeně, na západ fialově. Doprovodnou vegetaci tvoří Echinopsis obrepanda, Lobivia tiegeliana, Rebutia heliosa v. condorensis, Reutia kupperiana a další rebutie.

Pěstování
Dostatek světla, hojnost čerstvého vzduchu a vydatná nárazovitá zálivka jsou nutným předpokladem úspěšného pěstování. Velmi dobře roste i ve volné kultuře. Zimní stanoviště musí být suché a chladné s teplotami kolem 5 °C. Při vyšších teplotách se snadno dostávají do vegetace a při zimním nedostatku světla se deformují stonky. Rozmnožování je možné pouze semenem. Velká semena dobře klíčí a semenáčky rychle přirůstají. Roubování je tudíž zbytečné.

Poznámky
E. cardenasiana patří do blízkého příbuzenstva E. obrepanda. Dá se hovořit o miniaturní formě. Pro svou velikost a relativně krátký květ je často řazena do rodu Lobivia (W. Rausch), který ji však také zařadil do okruhu E. ancistrophora jako její subspecies. E. cardenasiana spolu E. rauschii, E. aguilari a E. mizquensis tvoří přirozený přechod k rodu Lobivia ke skupině taxonů kolem L. cinnabarina. Do tohoto příbuzenstva patří ještě E. arachnacantha se svými varietami, E. obrepanda var. calorubra je Rauschem chápána jako samostatný druh rodu Lobivia. Nicméně stavba květů, plody i charakter semen ukazují na příslušnost k rodu Echinopsis.

Literatura
Rausch W., Lobivia 85, p. 21, 1985
Ullmann J., Echinopsis není jen podnož k roubování, Kaktusy, 26: 43, 1990

Autoři
Text Jaroslav Ullmann, foto Petr Kotek ve vlastní sbírce.