Název
ECHINOPSIS AUREA Br. et R. var. FALLAX (Oehme) Ullmann
 

Taxon
Echinopsis aurea Britton et Rose var. fallax (Oehme) Ullmann, Kaktusy, 26: 7, 1990
Lobivia fallax Oehme, Kakteenkunde, p. 4, 1939
Pseudolobivia aurea (Br. et R.) Backeb. var. fallax (Oehme) Backeb., Die Cactaceae, 2: 1357, 1959
Echinopsis fallax (Oehme) H. Friedrich, Kakt. und and. Sukk., 25: 82, 1974
Lobivia aurea (Br. et R.) Backeb. var. robustior Backeb., in Backeberg et Knuth, Kaktus-ABC, p. 244, 1935
Jméno variety vzniklo z latinského fallax, což znamená klamný. Jiná verze vysvětluje tvorbu jména z řeckého slova falanga. Tak se označovala obranná formace pěchoty, kde se vojáci vzájemně kryjí štíty a kopími odrážejí útočníky. To jim umožňuje bojovat s mnohem početnějším protivníkem a vyhrát. A právě mohutné otrnění var. fallax připomínalo tvůrci jména asi kopí vojáků trčící z falangy.

 

Popis
Tělo
Stonek sloupovitý, až 400 mm vysoký, 80 mm široký, jednotlivý, v kultuře vzácně odnožující; epidermis matná, šedozelená. Žeber 12, ostrá, přímá; areoly 10-15 mm od sebe vzdálené, v mládí kryté krátkou nevýraznou plstí, která brzy mizí. Okrajových trnů 7-9, jehlovité, tmavě hnědé až černé, ve stáří šedé, 10-20 mm dlouhé, středový trn 1, až 45 mm dlouhý, jehlovitý až šídlovitý, odstávající, černý, později šedavý.
Květy
žluté až citrónově žluté, 70 mm dlouhé a široké, květní lůžko i trubka porostlé šupinami z jejichž paždí vyrůstají černé, šedé a bělavé vlasy, trubka špinavě růžová; okvětní lístky oválné zakončené jemnou špičkou, citrónově žluté až sytě žluté, při odkvétání až oranžové; čnělka a blizna bělavě žluté, nitky slonovinové, prašníky světle žluté.
Plod
kulovitý až vejcovitý, vysýchavý.
Semena
kulovitá, 1,2 mm velká, přímá, hilum kruhovité, testa černá až černohnědá, hrbolatá.

 

Variety
Varieta fallax je stejně jako ostatní variety velmi proměnlivá jak v počtu, barvě, i délce trnů, velikosti stonku i květů. Proměnlivá je též i barva květů v různých odstínech žluté. Některé odchylky byly popsány jako druhy nebo variety E. aurea. S varietou fallax je ztotožněná jen E. aurea var. robustior, podle W. Rausche je s ní totožná i Ritterova E. aurea var. lariojensis. Samotná var. fallax byla dlouho chápana jako samostatný druh, v roce 1959 ji Backeberg přeřadil jako varietu k svému druhu Pseudolobivia aurea. V posledních letech někteří autoři chápou E. aurea a E. fallax jako samostatné druhy, často v rodu v Lobivia.

 

Výskyt
E. aurea var. fallax roste v severní Argentině v provincii Salta v Sierra de Malanzan ve výškách kolem 1500 m n. m. Je to jedna z nejsevernějších variet E. aurea.

 

Pěstování
Stejně jako ostatní variety E. aurea je var. fallax nenáročná na pěstování a je vhodná i pro začátečníky. Zvláště při pěstování ve volné kultuře vyniknou silní středové trny a matná šedozelená epidermis. Zimní stanoviště chladné s teplotami 5-8 °C. Při vyšších teplotách se snadno probouzejí a začínají růst. Při zimním nedostatku světla se stonky deformují. Roubování je zbytečné. Spíše uškodí než prospěje. Zvláště u této robustní variety stonek dorůstá ještě větších rozměrů, trny se redukují a rostliny ani více nekvetou než pravokořenné. Výsev je snadný, semenáčky dobře narůstají.

 

Poznámky
Rostliny této variety dorůstají nejvyšších rozměrů a mají nejmenší areál výskytu. Často roste jednotlivě a jen vzácně vytváří malé trsy. Od ostatních variet je odlišitelná velmi obtížně, snad jen malý počet okrajových a středových trnů jí trochu odlišuje od ostatních příbuzných. A v dospělosti ji odlišuje její výjimečná výška. Stejně jako ostatní taxony kolem E. aurea prodělala varieta fallax mnoho změn. Od samostatného druhu po varietu až po zařazení v různých rodech: Echinopsis, Lobivia, Pseudolobivia, Hymenorebutia.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 2: 1357, 1959
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 372, 1966
Červinka Z., Echinopsis aurea Br. Et R. var. aurea, Atlas kaktusů, 4: 19, 1989
Friedrich H., Lobivia oder Echinopsis?, Kakt. und and. Sukk, 25: 55-57, 80-82, 1974
Friedrich H., Glaetzle W., Seed-morphology as an aid to classifying the genus Echinopsis Zucc., Bradleya, 1: 91, 1983
Krpálek K., 1. Ročenka spolku českých kaktusářů v Praze, p. 46-52, 1948
Rausch W., Lobivia, 3: 144, 1975
Ruasch W., Lobivia 85, p. 16, 1985
Ullmann J., Echinopsis aurea Br. Et R. var. Shaferi (Br. Et R.) Rausch, Atlas kaktusů, 7: 11, 1992
Ullmann J., Echinopsis aurea - minulost a současnost zajímavého druhu, Kaktusy, 35: 13-16, 1999

 

Autoři
Text Jaroslav Ullmann, foto Stanislav Stuchlík ve vlastní sbírce.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Luděk Kučera (2008-08-24 07:34:14)
Dobrý den, může mít tato varieta květy spíše krémově bílé?
Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a jedna