Název
DISCOCACTUS BUENEKERI Abraham
 

Taxon
Discocactus buenekeri Abraham, Kakt. und and. Sukk., 38: 284, 1987
Discocactus zehntneri Br. et R.. subsp. buenekeri (Abraham) P. J. Braun et E. Esteves
Pereira,Kakt. und and. Sukk., 44: 64, 1993
Jméno bylo zvoleno na počest objevitele - tím je pan Rudi Büneker (Bueneker) z Brazílie, neúnavný sběratel a cestovatel, milovník kaktusů.

 

Popis
Tělo
Stonek bohatě odnožující, tvořící až 0,5 m široké trsy, jednotlivý stonek zploštěle polokulovitý až kulovitý, asi 60-80 mm široký, pokožka šedozelená, žeber 14-16, až 7 mm široká, rozpadlá do oblých, asi 3 mm vysokých hrbolců. Areoly kruhovité, asi 2 mm široké, s bílou plstí. Trny okrajové, nepíchavé, paprskovitě rozprostřené, k tělu přitisklé, 5-7 mm dlouhé, bělavé až hnědavě žlutavé, s tmavším hrotem; středové trny chybějí. Cefálium 30 mm široké a až 20 mm vysoké, složené z bílé vaty, štětiny jen nevýrazné a jen na starších rostlinách.
Květy
noční, široce nálevkovité, až 40-50 mm dlouhé a široké, vonné, okvětní lístky kopinaté, špičaté, asi 3-4 mm široké, bílé barvy, někdy s nazelenalou špičkou.
Plod
válcovitý, až vřetenovitý, asi 35 mm dlouhý a 5-6 mm široký, za zralosti se prodlužující a vysunutý z cefália, oplodí krémově žlutavé barvy, na vrcholu načervenalé.
Semena
1,2 mm velká, kulovitá s černou bradavičnatou testou.

 

Variety
D. buenekeri je některými autory vzhledem k hojnému odnožování a žlutavým plodům přiřazován k D. zehntneri jako poddruh. Nezdá se to však být oprávněné řešení, protože roste na izolovaném nalezišti, a lze jej odlišit i morfologicky. Jedná se o málo proměnlivý taxon, známý jen z malé oblasti.

 

Výskyt
Discocactus buenekeri se vyskytuje v Brazílii, v severní oblasti státu Bahia, v nadmořské výšce asi 1000 m. Roste v nánosech téměř čistého bílého krystalického křemenného písku.

 

Pěstování
Do Evropy bylo dovezeno jen několik rostlin, které se již více než dvacet let snaží pěstitelé udržet. Jedná se však o citlivý druh, který nesnáší nízké teploty a dlouhý vegetační klid během naší zimy. Vyskytuje se proto ve sbírkách jen výjimečně, proto je možné doporučit roubování. Vyhovuje mnoho typů podnoží, jako jsou zejména Echinopsis cv., Myrtillocactus geometrizans, ale také jiné cereusovité kaktusy. Roubovanci kvetou již ve velikosti 3-4 cm. Vegetativní množení je snadné, vzhledem k hojnému odnožování. Už 1 cm velké odnože mají většinou ji založeny špičky čekacích kořenů, které snadno zakoření. Potíž je však během zimy, kdy malé rostliny bez zásob vody (kterou mohou čerpat roubovanci z podnoží), brzy usychají. Zimní teploty by neměly trvale klesat pod 15 °C. Během růstu je vhodná hojná zálivka a vyvážené přihnojování.
Na snímku R. Šubíka je originální rostlina dovezená od pana W. Uebelmanna ze Švýcarska a pěstovaná více než 20 let ve sbírce autora textu. Text Jan Říha.

 

Poznámky
D. buenekeri byl objeven koncem osmdesátých let minulého století, na stráních nad vysýchavými potoky a na rovinatých plochách náhorních plošin. Objevuje se na otevřených úsecích terénu. Povrch půdy je pokryt hrubým bílým křemenným pískem, spodní vrstvy půdy jsou zbarveny hnědě až černě a obsahují jílovité a humusové složky.
Přiřazení k D. zehntneri se zdá být násilné, musíme však připustit, že v nedávné době byly klasifikovány i další, podobné a v nedalekých pohoří rostoucí taxony:
D. zehntneri f. albispinus (Buin. et. Brederoo) Říha
D. zehntneri subsp. boomianus (Buin. et Brederoo) N. P. Taylor et Zappi
D. zehntneri var. horstiorum P. J. Braun
D. zehntneri var. araneispinus (Buin.ex J. Theunissen) P. J. Braun
Do taxonomického členění zasahovalo a zasahuje více autorů, a tak můžeme jednotlivé taxony najít v literatuře zařazeny jako variety, poddruhy i jako samostatné druhy. Lze je však spolehlivě od sebe rozlišit.
D. buenekeri je krásnou miniaturou s hustými nepíchavými trny, je dosud ve sbírkách vzácný a zřejmě tomu tak zůstane i v budoucnosti. Podobně jako např. D. horstii, zprvu rychle roste a zejména po naroubování dospívá během několika let ke květům, ovšem stejně tak snadno a rychle hyne, dopustí-li se pěstitel i jen malé chyby.

 

Literatura
Anonymus, Manuale per Identificazione delle Cactaceaee di altre piante Succulente, Piante Grasse, 12: 17-18, 199
Abraham W. R., Ein aussergewohnlicher neuer Discocactus: Discocactus buenekeri, Kakt. und and. Sukk., 38: 282-285, 1987

 

Autoři
Na snímku R. Šubíka je originální rostlina dovezená od pana W. Uebelmanna ze Švýcarska a pěstovaná více než 20 let ve sbírce autora textu. Text Jan Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Iveta Kopecká (2016-02-18 10:25:00)
Mám doma náhodně podobný druh jako je DISCOCACTUS BUENEKERI Abraham , stále kvete a stále plodí miniaturní červené papričky - asi 2-3 mm dlouhé. Jsou tyto papričky jedlé?
Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím ctyri a dve