Název
COPIAPOA ECHINOIDES (S.-D.) Br. et R.
 

Taxon
Copiapoa echinoides (Lemaire ex Salm-Dyck) Britton et Rose, The Cactaceae, 3: 88, 1922
Echinocactus echinoides Lem. ex S.-D., Allg. Gartenz., 13: 386, 1845
Copiapoa dura Ritter, Taxon, 12: 31, 1963
Druh byl pojmenován podle tvrdosti jeho stonku, "tvrdý" lat. "durus".

 

Popis
Tělo
Stonek zelený, někdy nahnědlý, velmi tvrdý, většinou odnožující, polokulovitý až protáhlý; jednotlivé hlavy asi 70-120 mm široké, temena s šedavou vlnou; kořeny ztlustlé, ne však řepovité; žebra v počtu 11-15, asi 8-15 mm vysoká, tupá, jen málo hrbolkatá; areoly kruhovité, asi 7-10 mm široké, s nahnědlou šednoucí plstí, 2-5 mm od sebe vzdálené, starší areoly téměř jedna druhé se dotýkající. Trny hnědavé, šednoucí, šídlovité, okrajových 7-9, někdy lehce od těla zahnuté, 10-20 mm dlouhé; středové trny silnější, rovné, v počtu 1-3, až 30 mm dlouhé.
Květy
40 mm dlouhý a široký, silně vonící, květné lůžko bělavé, s několika malými červenými šupinami; květní trubka asi 12 mm dlouhá, nálevkovitá, s několika nazelenalými až červenohnědými šupinami; nitky světle žluté, prašníky citrónově žluté; čnělka nažloutlá, asi 20 mm dlouhá, s 12 žlutými bliznovými laloky; okvětní lístky sírově žluté, 20 mm dlouhé a 7-8 mm široké, hedvábně lesklé.
Plody
nazelenalý až nahnědlý, asi 15 mm široký, hedvábně lesklý.
Semena
2 × 1,5 × 0,8 mm velká, testa matně černá s jemnými hrbolky, hilum bílé, oválné.

 

Variety
V našich sbírkách nejsou tyto rostliny vzácností a je možné říci, že jsou na první pohled k poznání, i když se mohou mírně lišit barvou pokožky nebo sklonem k odnožování. Ritter uvádí, že C. echinoides je blízce příbuzná s dalšími druhy, zejména s C. cuprea a C. marginata. Hoffmann C. cuprea v roce 1989 kombinoval jako varietu k C. echinoides.
Podle informací anglických pěstitelů, které byly publikovány v časopise Chileans, existují dva typy C. echinoides, a to jednak válcovitý, s tmavší pokožkou a černými trny, jednak spíše kulovitý, s nazelenalou pokožkou a výraznějšími, silnějšími trny. Uvedený první typ se podobou více blíží k C. cuprea. Jméno C. echinoidea pokládá Ritter za nejasné, a to v souvislosti s poměrně povšechně psaným popisem i s ohledem na to, že nebylo přesněji uvedeno místo nálezu, přiklání se ke jménu, které navrhl pro daný taxon on v roce 1963, a to C. dura. Ritterovo jméno však zamítají další znalci, např. jak Hoffmann ve své práci Cactaceas en la flora silvestre de Chile (1989), tak i Graham v The Cactus file handbook 4, Copiapoa (1998).

 

Výskyt
Rostliny nalezl a do Evropy dovezl v roce 1965 Ritter. Studoval tehdy chilskou kaktusovou flóru a tyto rostliny nalezl v pouštní krajině, východně od městečka Totoral, v blízkosti říčky Totoral, v nadmořské výšce do 1000 m. Areál výskytu je pravděpodobně omezen jen na tuto oblast.
Semena byla Ritterem nabízena pod číslem FR 546, ve sběrech Knížete z téže oblasti se objevují pod čísly KK 198 a KK 607.

 

Pěstování
Rostliny Copiapoa echinoides jsou ve sbírkách běžně pěstovány, většinou ovšem pod jmenovkou C. dura. Při zachování základních požadavků rostou bez větších potíží. Přirůstají však velmi pomalu a kvetou jen neochotně, a to i při maximu slunečního svitu. Proto je pro urychlení růstu možno doporučit roubování. Lépe než ve skleníku se jim daří při volném pěstování, s přístupem maxima vzduchu a světla. Semena občas bývají nabízena a v běžném substrátu při obvyklých teplotách mezi 20-30 °C uspokojivě klíčí.

 

Poznámky
Blízká příbuznost tohoto druhu s C. cuprea je zřejmá nejen z popisu, ale i s ohledem na blízkost nalezišť. Rozdíl je pouze v barvě stonku, který je u C. echinoides zřetelně více zelený. Backeberg zdůrazňuje juvenilní fázi vývoje rostlin, kdy mladé rostliny jsou zcela odlišné od rostlin dospělých, to je ovšem běžné nejen u kopiapoí, ale i u jiných rodů čeledi Cactaceae.

 

Literatura
Backeberg C., Kakteenlexikon, p. 95, 1966
Butcher D., The genus Copiapoa, Calandrinia, p. 41-71, 1992
Graham Ch., The cactus file handbook 4. Copiapoa, p. 41-42, 1998
Hoffmann J., A. E., Cactaceas en la flora silvestre de Chile, p. 116-117, 1989
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 3: 1053-1054, 1980
Taylor N. P., A commentary on Copiapoa, Cact. Succ. J. (GB), 43: 49-60, 1981

 

Autoři
Text Václav Dvořák, foto Rudolf Šubík ve sbírce Karla Knížete v Limě (Peru).


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím osm a dve