Název
REBUTIA COLOREA Ritter
 

Taxon
Rebutia colorea Ritter, Kakt.und and.Sukk., 28: 78, 1977
Lobivia pygmaea (R. E. Fries) Backeb. var. colorea (Ritter) Rausch, Lobivia 85, p.116, 1987
Rebutia pygmaea (R. E. Fries) Br. et R. var. colorea (Ritter) J. Lodé, Cact. Aventures, 16: 17, 1992
Jméno R. colorea je odvozeno od celkového vzhledu, coloreus znamená barevný, což se týká jak pokožky a trnů, tak i květů, jejichž odstín je pro tuto příbuzenskou skupinu neobvyklý.

 

Popis
Stonek jednotlivý, kulovitý až poněkud protáhlý, 10-20 mm široký, s tlustým bílým řepovitým kořenem; pokožka tmavě nafialověle hnědozelená, při oslunění nečervenající. Žeber 9-11, asi 2-3 mm vysoká, rozdělená hlubokými zářezy, hrboly okrouhlé; areoly 1-1,3 mm dlouhé, téměř holé, asi 3 mm od sebe vzdálené, ve stáří více přiblížené. Trnů 6-8, jen okrajové, hřebenovitě postavené, přilehlé, 1,5-2,5 mm dlouhé, žlutohnědé, později šednoucí, se zesílenou, trvale žlutohnědou bází.
Květy
vyrůstají v dolní polovině stonku, 25-35 mm dlouhé; květní lůžko kulovité, s bělavými až tmavě zelenými šupinami, malým množstvím bílé vlny a jednotlivými bledými vlasovými štětinami; květní trubka 8-14 mm dlouhá, dole do výše 2,5-5 mm srostlá s čnělkou, nad tím nálevkovitá, uvnitř purpurově růžová; okvětní lístky kopisťovité až poněkud zašpičatělé, intenzivně karmínové až rubínové, na vrcholu a na bázi purpurové; nitky purpurové, asi 10 mm dlouhé, v horní části trubky rovnoměrně nasazené, prašníky žluté; čnělka světle zelená, 4-7 světle zelených, sevřených ramen blizny ve výšce horních prašníků.
Plod
kulovitý, červený, téměř 10 mm široký.
Semena
hnědočerná, 1,0 × 0,8 mm velká, téměř hladká.

 

Variety
Variety ani formy nebyly popsány, druh je známý z jediné nevelké oblasti, kde je velmi jednotný. F. Ritter uvádí, že mezi stovkami kvetoucích exemplářů nezjistil žádné květy odchylných barev. Rovněž hybridy s jinými tam rostoucími a současně kvetoucími druhy nebylo možné nalézt. Kromě sběru, podle kterého byl druh popsán (FR 1106), sem patří také sběr WR 660.

 

Výskyt
Jako místo, kde byl sbírán typ F. Ritter uvedl San Antonio (Bolívie, provincie Mendez, departament Tarija), v nadmořské výšce asi 3500 m. W. Rausch jako lokalitu svého sběru (WR 660) uvedl Abra de Sama u Iscayachi.

 

Pěstování
Rebutia colorea svými nároky odpovídá ostatním příbuzným taxonům. Bez problémů ji lze pěstovat ze semen, výsevy jsou jednotné a zachovávají všechny charakteristiky druhu. Při dodržení základních požadavků roste dobře i na vlastních kořenech, malému tělu na silném řepovitém kořenu vyhovuje dobře propustný substrát, v době růstu nárazová zálivka po předchozím vyschnutí substrátu, dostatek světla a čerstvého vzduchu a v období klidu úplné sucho a teploty pod 10 oC, aby nedocházelo k předčasnému probouzení a protahování rostlin. Je to miniaturní rostlinka a její růst nelze uspěchat, pokud někdo touží po rychlém růstu a bohatší násadě květů, může sáhnout po roubování, rostliny pak ale rychle narůstají do podstatně větších rozměrů a nepřirozeně bohatě odnožují.

 

Poznámky
V oblasti výskytu R. colorea se vyskytuje i řada dalších druhů rodu Rebutia včetně R. iscayachensis, kterou lze bez květů od R. colorea ztěží odlišit. Květy R. iscayachensis jsou však větší a rumělkově červené. Přestože obě kvetou současně, nelze na nalezišti nalézt přechody ani křížence mezi nimi, stejně jako s dalšími ve stejné oblasti rostoucími druhy rodu Rebutia. U těchto rostlin, zřejmě i v důsledku jejich výrazné samosprašnosti, jsou vyvinuty určité genetické (či jiné) bariéry, takže se chovají i při velké vzájemné podobnosti jako samostatné druhy.

 

Literatura
Pilbeam J., Rebutia, p. 75, 1997
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 2: 605, 1980

 

Autoři
Text Ota Šída, foto a sbírka Stanislav Stuchlík


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím osm a jedna