Taxon
Mammillaria perbella Hildmann ex K. Schumann, Gesamtbeschreibung der Kakteen, p. 567, 1898
Neomammillaria perbella (K. Sch.) Br. et R., The Cactaceae, 4: 111, 1923
Mammillaria infernillensis Craig, The Mammillaria handbook, p. 123, 1945
Mammillaria queretarica Craig, The Mammillaria handbook, p. 316, 1945
Mammillaria avila-camachoi Shurly ex Backeb., Die Cactaceae, 5: 3464, 1961
Pojmenování: latinské slovo perbellus lze přeložit jako "nadmíru krásný".

Popis
Stonek v mládí jednotlivý, později trsovitý opakovaným dichotomickým dělením, jednotlivé stonky stlačeně kulovité, až 70 mm vysoké a 50 mm široké (Craig udává stonky až válcovité). Bradavky velmi drobné; axily s bílou vlnou a krátkými, sotva viditelnými štětinami. Středové trny 0-3 (Reppenhagen udává 1-2), obvykle 2, 1-6 mm (Reppenhagen 2-3 mm) dlouhé, šídlovité, přímé, hladké, bílé, s červenavým až černým hrotem, horní trny delší než ostatní; okrajových trnů 14-18 (Reppenhagen 14-23), 1-3 mm dlouhé, jemně štětinovité, horní nejkratší, boční nejdelší, na bázi ztlustlé, bílé.
Květy
široce nálevkovité, 13-15 mm dlouhé a 10-14 mm široké, karmínové; šnělka s 3-5 růžovými až oranžovými bliznovými laloky.
Plod
kyjovitý se zbytkem okvětí, 10-20 mm dlouhý, 3-5 mm široký, červený, lesklý.
Semena
hnědá, kapkovitá až ledvinovitá, 1,1 mm dlouhá a 0,9 mm široká, testa ploše svraskalá, hilum malé, podlouhlé, bělavé, subbazální.

Variety
Žádné vnitrodruhové jednotky nebyly u tohoto druhu popsány. Přirozená proměnlivost v populacích se omezuje na rozdíly v počtu středových i okrajových trnů.

Výskyt
Mammillaria perbella roste v Mexiku ve státě Querétaro mezi Cadereyta a Vizzaron na vápencových svazích. Reppenhagen studoval populace u San Pablo, Higuerillas, Vista Hermosa, Cerro Prieto, Loma Falcone, Toliman, Infernillo, podél Rio Moctezuma, El Arbolito, v Hidalgu mezi Infernillo a Zimapan, u Xaja; v Guanajuatu roste u Mineral de Pozos, Carboneras a San Luis de la Paz, vesměs ve výškách 1700-2300 m n. m.

Pěstování
Pěstování M. perbella není příliš náročné. Při celoročním umístění ve skleníku poprvé mírně zalijeme už koncem března až začátkem dubna. V létě snese silnější zálivku, ale se vsunutými obdobími sucha. Příliš vlhký substrát po delší dobu nesnáší. Zemina běžná, propustná, s přídavkem minerálních součástí. Je to mezi pěstiteli ve sbírkách častý a oblíbený druh, jenž není obtížný na pěstování. Vyžaduje umístění na plném slunci, aby se udržel nízký a kompaktní vzrůst.

Poznámky
Jedná se o hezký a úhledný druh. Reppenhagen popisuje stanoviště nad Tolimanem u Bernalu, což je jedno z nejbohatších nalezišť kaktusů v Mexiku, jako k jihu obrácené vápencové svahy, místy vystupuje na povrch křemičitanová hornina. Půda je silně minerální, pod keři je nahromaděn humus. M. perbella zde roste v dolní části svahů ve výšce okolo 1600 m n. m., mezi štěrkem a drobnými keři, ale nikdy pod velkými keři. Substrát obsahuje jen málo humusu.
Pilbeam, Lüthy i Reppenhagen ji řadí do podrodu Mammillaria, sekce Mammillaria, řady Leucocephalae a do skupiny M. geminispina.
Bravo Hollis a Sánchez Mejorada ji řadí do podrodu Mammillaria, sekce Mammillaria a do řady Leucocephalae.
Příbuzensky byla dávána do souvislosti s M. cadereytensis Craig a u Hunta též s M. aljibensis hort., uváděnou Schmollem (1935) a nalezenou u Aljibes v Hidalgu.

Literatura
Bravo Hollis H., Sánchez Mejorada H., Las Cactáceas de México, 3: 265, 1991
Craig R. T., The Mammillaria handbook, p. 305, 1945
Schmoll F., Cact. Succ. J. , 7: 59, 1935Hunt D. R., A new review of Mammillaria names - A-C, Bradleya, 1: 107, 1983
Hunt D. R., A new review of Mammillaria names - N-L, Bradleya, 4: 46, 1986
Lüthy J., Taxonomische Untersuchung der Gattung Mammillaria Haw. (Cactaceae), p.189, 1995
Pilbeam J., Mammillaria, p. 218, 1999
Pilbeam J., Mammillaria: a collector´s guide, ed. 3, p. 108, 1985
Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria, 2: 560, 1992

Autoři
Text Rudolf Dufek, foto Miloš Záruba ve vlastní sbírce.