Taxon
Mammillaria evermanniana (Britton et Rose) Orcutt, Cactography, p. 7, 1926
Neomammillaria evermanniana Britton et Rose, The Cactaceae, 4: 97, 1923
Mammillaria nolascana Radley, Cact. Succ. J. (Amer.), 12: 5, 1940, nom. inval. (nom. nud.)
Pojmenování vzniklo na počest Dr. Bartona W. Evermanna, ředitele Musea Kalifornské akademie věd, jenž v roce 1921organizoval botanickou expedici do Kalifornského zálivu.

Popis
Stonek stlačeně kulovitý, jednotlivý, později krátce sloupkovitý, až 100 mm vysoký, 50-70 mm široký; axily zprvu silně vlnaté a se štětinami. Středové trny podobné okrajovým, v počtu 2-4, jemně jehlovité, hladké, bílé až hnědé s tmavším hrotem, 5-10 mm dlouhé, horní poněkud delší, přímé; okrajových trnů 12-16, štětinovité, přímé, hladké, paprsčitě rozprostřené a navzájem propletené, bílé s tmavým hrotem, 3-7 mm dlouhé.
Květy
široce nálevkovité, 18-20 mm dlouhé a 14-16 mm široké, zelenavě žluté, s růžově hnědým středním proužkem na okvětních lístcích; čnělka se 4-6 světležlutými bliznovými laloky.
Plod
kyjovitý, se zbytkem okvětí, 15-35 mm dlouhý a 4-5 mm široký, červený.
Semena
hnědá, kapkovitá až ledvinovitá, 0,9 mm dlouhá a 0,7 mm široká, testa svraskalá, hilum tmavě ohraničené, malé, kruhovité až podlouhlé, bílé, subbazální.

Variety
Žádné vnitrodruhové taxonomické jednotky k druhu popsány nebyly.

Výskyt
M. evermanniana je udávána z Baja California a z ostrovů v Kalifornském zálivu; typové naleziště je na ostrově Isla Cerralbo kde roste v kaňonech ve skalnatých trhlinách vyplněných zeminou.

Pěstování
Pro M. evermanniana je vhodné vzdušné umístění, s plným slunečním osvětlením. První opatrnou zálivku provedeme koncem března až začátkem dubna. V plné vegetaci volíme nárazovou zálivku s možností proschnutí substrátu před dalším zalitím. Přemokření za chladu nesnáší. Běžný substrát má být dobře propustný a spíše minerální povahy.

Poznámky
Ačkoli je uznávaným druhem, Hunt ji považuje za ostrovní formu se vztahem ke skupině M. petrophila z pevninské části Dolní Kalifornie.
Pilbeam ji řadí do podrodu Mammillaria, sekce Hydrochylus, řady Mammillaria (Macrothelae) a do skupiny M. petrophila.
Lüthy ji přiřazuje jako synonymum k M. johnstonii (stejně jako M. tayloriorum) v podrodu Mammillaria, sekci Conoidothelae, v řadě Mammillaria a ve skupině M. brandegeei.
Reppenhagen ji zařazuje do podrodu Mammillaria, sekce Mammillaria (Galactochylus), do řady Macrothelae a do skupiny M. petrophila.
Bravo Hollis a Sánchez Mejorada ji řadí do podrodu Mammillaria, sekce Mammillaria, řady Macrothelae.
V souvislosti s tímto druhem se vyskytuje jméno M. nolascana, kterou Hunt (1986) přiřazuje k M. evermanniana, ale Pilbeam (1985, 1999) ji dává do souvislosti s M. tayloriorum.
Glass a Foster (1975) referují o rostlinách vzhledu M. evermanniana na ostrově San Pedro Nolasco, které však mají červené květy; takže se zřejmě jedná o M. tayloriorum.

Literatura
Bravo Hollis H., Sánchez Mejorada H., Las Cactáceas de México, 3: 320, 1991
Britton N. R., Rose J. N., The Cactaceae, 4: 97, 1923
Craig R. T., The Mammillaria handbook, p. 82, 1945
Glass Ch., Foster R. A., Mammillaria tayloriorum: a new species from San Pedro Nolasco
Hunt, D. R., A new review of Mammillaria names - D-K, Bradleya, 2: 76, 1984
Hunt, D. R., A new review of Mammillaria names - N-R, Bradleya, 4: 41, 1986
Island, Cact. Succ. J. (US), 47: 173-176, 1975
Pilbeam J., Mammillaria: a collector´s guide, ed. 3, p. 59, 1985
Pilbeam J., Mammillaria, p. 99, 1999
Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria, Monographie, 2: 746, 1992

Autoři
Text Rudolf Dufek, foto Miloš Záruba ve vlastní sbírce.