Název MAMMILLARIA ALBICANS (Br. et R.) Berger |   Taxon Mammillaria albicans (Britton et Rose) Berger, Kakteen, p. 308, 1929 Neomammillaria albicans Britton et Rose, The Cactaceae, 4: 138, 1923 Mammillaria albicans (Br. et R.) Berger f. dolorensis Lüthy, Mitteilungsbl. AfM, 16: 184, 1992 Neomammillaria slevinii Br. et R., The Cactaceae, 4: 139, 1923 Mammillaria albicans (Br. et R.) Berger f. slevinii (Br. et R.) Neutelings, Succulenta, 65: 119, 1986 Pojmenování podle lat. albicans = bělavý. |   Popis Stonky asi 200 mm vysoké a asi 40-60 mm široké, zejména na bázi, někdy i výše na stonku odnožující. Axily vlnaté, zejména v květní zóně hustěji, s několika bílými štětinami s tmavohnědým hrotem. Středových trnů 4-8, asi 4-8 mm dlouhé, jehlovité, přímé nebo někdy háčkovité, bílé s hnědým hrotem, silnější, ale nikoli delší než okrajové trny; okrajových trnů 14-21, asi 5-8 mm dlouhé (Reppenhagen udává 18-24 trnů, 2-5 mm dlouhé), zakrývající tělo rostliny, svítivě bílé s tmavohnědými hroty. Květy široce nálevkovité, 20-25 mm dlouhé a 25-35 mm široké, bílé nebo bledě růžové až karmínové, okvětní lístky s tmavorůžovým středním proužkem; blizna se 7-8 tmavě purpurově růžovými bliznovými laloky; tyčinky se žloutkově žlutými prašníky. Plod štíhle kyjovitý, vzhůru zakřivený, 15-40 mm dlouhý a 3-5 mm široký, rumělkově červený. Semena černá, kulovitá s odškrceným hilem, 0,8 mm dlouhá a 0,6 mm široká; hilum středně veliké, podlouhlé, světle hnědé, bazální. |   Variety Hunt (1998) ustanovil dvě subspecie u tohoto druhu a sice subsp. albicans a subsp. fraileana (Br. et R.) Hunt(se synonymy M. fraileana a M. slevinii). Pilbeam ve své monografii z roku 1999 však považuje M. fraileana za dobrý druh, tohoto řešení se přidržujeme i my. |   Výskyt M. albicans je udávána z Mexika ze státu Baja California, z výšek 10-200 m n. m. a to z ostrovů Isla Santa Cruz, Isla San Diego, Isla San José, Isla San Francisco, na pevnině roste na vápencových svazích poblíž pobřeží severozápadně od La Paz. Lau ji sbíral na pevnině u Villa Constitution. |   Pěstování Pro pěstování M. albicans je vhodné slunné a dobře větrané umístění. První velmi mírnou zálivku provedeme v březnu až počátkem dubna, je ale lepší rostliny jen rosit a vlhčit vzduch ve skleníku. Při letních teplotách mezi 20-30 °C je vhodná nárazová zálivka s dostatečně dlouhým obdobím bez zalití. Je třeba se vyvarovat přemokření, zejména za chladného počasí. V létě při teplotách nad 30 °C je nutné omezit zálivku na minimum. Vyžaduje nepříliš hluboké nádoby se zahradním, spíše minerálním substrátem, který je možno doplnit vápencovým štěrkem. |   Poznámky M. albicans je pokládána převážně za ostrovní druh z Dolní Kalifornie. Mezi její synonyma byla řazena M. slevinii, která roste poněkud jižněji. Pilbeam nalezl M. albicans zcela na jihu kalifornského poloostrova na vápencových pahorcích, trsovitě rostoucí až se 12 odnožemi. Podle Pilbeama patří do podrodu Mammillaria, sekce Hydrochylus, řady Ancistracanthae a skupiny M. dioica. Lüthy ji řadí do podrodu Mammillaria, sekce Cochemiea, řada Ancistracanthae a skupina M. mainae (spolu s f. dolorensis, f. fraileana a f. slevinii). Reppenhagen ji zařadil do podrodu Mammillaria, sekci Hydrochylus, v řadě Ancistracanthae a ve skupině M. schumannii. Bravo Hollis a Sánchez Mejorada udávají v popisu 3-4 středové trny a 14-18 trnů okrajových, barvu blizen bílou. Ve svém systému ji zařadili do podrodu Chilita a do řady Ancistracanthae. Podle Pilbeama (1985) byla zaměňována s trsovitými rostlinami M. albilanata. |   Literatura Bravo Hollis H., Sánchez Mejorada H., Las Cactáceas de México, 3: 134, 1991 Hunt D. R., A new review of Mammillaria names - A-C, Bradleya, 1: 106, 1983 Hunt D. R., Interim list amendments, Mammillaria Postscripts, 6: 5, 1997 Hunt D. R., Mammillaria Postscripts, 7: 8, 1998 Pilbeam J., Mammillaria: a collector´s guide, ed. 3, p. 30, 1985 Pilbeam J., Mammillaria, p. 29, 1999 Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria, Monographie, 1: 140, 1991 |   Autoři Text Rudolf Dufek, foto Miloš Záruba ve vlastní sbírce. |
| |