Název
NOTOCACTUS SCOPA (Sprengel) Berger ex Backeb. var. MARCHESII Abraham
 

Taxon
Notocactus scopa (Sprengel) Berger ex Backeberg var. marchesii Abraham, Kakt. und and. Sukk., 40: 176, 1989
Parodia scopa (Sprengel) N. P. Taylor subsp. marchesii (Abraham) Hofacker, Cactaceae Consensus Initiatives, 6: 12, 1998
Varieta byla nazvána po svém objeviteli, prof. Eduardo Marchesim z Uruguaye.

 

Popis
Stonek
až 250 mm dlouhý (převislé rostliny), jinak nejvýše do 100 mm dlouhý, až 45 mm široký, značně odnožující; epidermis žlutě až trávově zelená; žeber 19-28, mírně spirálovitě stočená, temeno ponořené, s bílou vlnou; areoly kruhovité, zpočátku s bílou vlnou, později holé. Okrajových trnů asi 40, bílé až nažloutlé, 3-5 mm dlouhé; středové trny 2-4, bílé až světle oranžové, 10-18 mm dlouhé, píchavé; všechny trny rovné.
Květy
35 mm dlouhé, až 50 mm široké; okvětní lístky citrónově žluté, kopinaté, 20-23 mm dlouhé, až 4 mm široké; tyčinky žluté; čnělka červená, asi 20 mm dlouhá, blizna s asi 11 rameny, červená až světle růžová.
Plod
zcela pokryt vlnou a štětinami, až 8 mm dlouhý a 5 mm široký.
Semena
0,5 mm dlouhá, 0,4 mm široká, testa černá, lesklá, buňky testy malé, kruhovité.

 

Variety
N. scopa patří k zástupcům rodu Notocactus, kteří vykazují značnou variabilitu. Do dnešního dne známe popsané variety nebo formy albicans, albilanatus, cobrensis, daenikerianus, glauserianus, machadoensis, ramosus, xicoi, xiphacanthus. Kromě nich existuje ještě řada dalších jmen, ať již byla použita různými sběrateli pro jejich nálezy, nebo se objevila ve spojení s rostlinami z kultur.

 

Výskyt
Pro var. marchesii známe polní číslo D. van Vlieta DV 73 d, k tomu dvě polní čísla W.-R. Abrahama - WRA 34, WRA 37. Všechny nálezy s těmito polními čísly pocházejí z nalezišť v dept. Treinta y Tres, Uruguay, přičemž rostliny WRA 34 by měly pocházet ze stejné lokality jako DV 73 d.
Stanoviště typu var. marchesii (WRA 34) se nachází v nadmořské výšce 100 metrů. Rostliny zde rostou ve škvírách na příkrých skalních stěnách. Jednotlivé rostliny vytvářely trsy až se třiceti stonky. Hodnota pH substrátu byla 5,8, na stanovišti nebo v jeho blízkém okolí rostl Notocactus (Wigginsia) turbinatus, další nepopsaná Wigginsia, Piptanthocereus uruguayanus, Tillandsia usneoides a také nějaký, blíže neurčený druh orchideje.

 

Pěstování
Pro pěstování je vhodný širší květináč nebo miska, aby rostliny mohly bez omezení dobře vytvářet odnože. Propustný, mírně kyselý substrát, pravidelná zálivka během vegetace a suché zimování s teplotou neklesající pod 5-8 0C jsou předpokladem k tomu, aby var. marchesii dobře rostla a také na jaře kvetla.

 

Poznámky
Podtitul článku s prvním popisem zní "Značně odnožující varieta Notocactus scopa" a vystihuje jeden z hlavních odlišujících znaků nové variety. Dalším jejím nápadným znakem je bělostné otrnění, ale někdy mohou být středové trny jemně oranžové.V roce 1968 sbíral rostliny D. van Vliet společně s W. Rauschem a tento jejich nález dostal polní číslo DV 73 d. V roce 1982 hledal rostliny H. Schlosser společně s autorem popisu a výsledkem jejich úsilí byla návštěva dvou nalezišť, ze kterých pocházejí rostliny s polními čísly WRA 34 a WRA 37.
Na nalezišti nevykazuje var. marchesii žádné přechody k N. scopa nebo jeho jiným varietám, také nebyly pozorovány žádné hybridy. Zajímavostí je rovněž údaj z prvního popisu, že zatímco vzpřímené rostliny dosahují výšky nejvíce 100 mm, převislé rostliny jsou dlouhé až 250 mm.

 

Literatura
Gerloff N., Notocactus scopa (Sprengel) Berger ex Backeberg fa. marchesii n.n. DV 73 d, Internoto, 9: 40-42, 1988
Gerloff N., Neduchal J. et Stuchlik S., Notokakteen - Gesamtdarstellung aller Notokakteen, p. 78, 1995
Stuchlík S., Rod Notocactus - monografie, p. 129-130, 1993

 

Autoři
Text i foto S. Stuchlík. Na obrázku autora textu je odnož z typové rostliny WRA 34.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a sedm