Název
NOTOCACTUS GUTIERREZII Abraham
 

Taxon
Notocactus gutierrezii Abraham, Kakt. und and. Sukk., 39: 152, 1988
Parodia mueller-melchersii (Backeb.) N. P. Taylor subsp. gutierrezii (Abraham) Hofacker, Cactaceae Consensus Initiatives, 6: 11, 1998
Antonio Gutierrez je sběratel kaktusů, žijící v Macambara (Brazílie). Tento druh objevil, proto byl Abrahamem nazván na jeho počest.

 

Popis
Stonek
jednotlivý, zelený až modrozelený, v mládí kulovitý, později prodloužený, 80 mm široký, 130 mm dlouhý; žeber 22-24, rovná, občas mírně stočená, 5 mm vysoká, s malými hrboly; areoly kruhovité, zpočátku s bohatou bílou vlnou, později holé. Okrajových trnů 12-16, až 10 mm dlouhé, rovné, tenké, bílé až slonovinové barvy, později šedé; středový trn 1, asi 12-20 mm dlouhý, tenký, píchavý, v mládí nahnědlý, později šedý.
Květy
35-40 mm široké, 45-50 mm dlouhé; perikarp 8 mm dlouhý, 6 mm široký, se zelenavě žlutými šupinami; receptakulum 5 mm dlouhé, 12-14 mm široké; vnější okvětní lístky kopisťovité, až 22 mm dlouhé a 4 mm široké, růžové; vnitřní okvětní lístky až 25 mm dlouhé a až 6 mm široké, růžové; čnělka krémová, 15 mm dlouhá; 9-12 ramen blizny krémové barvy; nitky krémové, prašníky žluté.
Plod
asi 30 mm dlouhý, 8 mm široký, nazelenalý.
Semena
matně hnědá, zvonovitá, 0,9 mm dlouhá a široká.

 

Variety
Žádné variety ani formy N. gutierrezii nejsou známy.

 

Výskyt
N. gutierrezii byl v přírodě jen velice málo sbírán. Kromě nálezů W.-R. Abrahama WRA 253 a samotného objevitele A. Gutierreze AG 18 (částečně) známe jen sběry F. Stockingera - FS 360 a FS 790. Všichni nálezci sbírali rostliny u Uruguaiana, stát Rio Grande do Sul, Brazílie, což znamená, že oblast rozšíření je jen velmi malá. Čísla WRA 253, AG 18 (částečně) a FS 360 odpovídají stejným rostlinám z jednoho naleziště. Rostliny zde rostly na několika stech metrech čtverečních v nadmořské výšce 200 metrů na plném slunci v trhlinách plochých skal. Společně s N. gutierrezii rostla nějaká varieta N. mammulosus, N. (Malacocarpus) sp., Frailea pumila a Platyopuntia sp. Půda byla kyselá s hodnotou pH 5,3.

 

Pěstování
Notocactus gutierrezii má srovnatelné nároky na pěstování jako např. N. mueller-melchersii, patří tedy ke druhům spíše poněkud choulostivějším v rámci rodu Notocactus. Potřebuje propustný, mírně kyselý substrát, ve vegetaci pravidelnou a hojnou zálivku, v zimě sucho a teploty by neměly klesnout pod 5-8 °C. Jeho zvláštností je opožděné klíčení semen, která klíčí až několik měsíců po výsevu. Semena si ponechávají dobrou klíčivost po několik let, dokonce bylo zjištěno, že rok stará semena klíčí lépe než čerstvá. Semenáče rostou jen pomalu, pro rychlejší růst je lépe je naroubovat např. na Echinopsis cv., která může být trvalou podnoží nebo můžeme odrostlejší rostliny přeroubovat na Eriocereus jusbertii cv.

 

Poznámky
Autor popisu, W.-R. Abraham, poprvé spatřil N. gutierrezii ne v přírodě, ale ve skleníku A. Gutierreze v Macambará. Stalo se to při jeho brazilské kaktusářské cestě v roce 1985, kterou podnikl společně s F. Stockingerem. A. Gutierrez se soustavně věnoval průzkumu kaktusů v oblasti, ve které žil, a tak mezi jinými kaktusy uviděl W.-R. Abraham jemu neznámý notokaktus se žlutými trny, který měl navíc uschlé zbytky květů červené barvy. Na nalezišti u obce Uruguaiana nalezli populaci rostlin, na jejichž základě byl o tři roky později druh popsán.
K příbuzným taxonů patří N. rutilans a N. roseiflorus, které mají rovněž obdobnou růžově fialovou barvu květu jako N. gutierrezii. Všechny uvedené druhy patří do skupiny kolem N. mueller-melchersii.

 

Literatura
Abraham W.-R., Notocactus gutierrezii Abraham, Minimus, 19: 26-31, 1988
Gerloff N., Neduchal J. et Stuchlik S., Notokakteen - Gesamtdarstellung aller Notokakteen, p. 126, 1995
Neduchal J., Notocactus - Bilanz 1998, p. 9, 1999
Stuchlík S., Rod Notocactus - monografie, p. 58-59, 1993

 

Autoři
Text i foto S. Stuchlík, Na obrázku je rostlina WRA 253 z autorovy sbírky.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a sedm