Název
NOTOCACTUS ARACHNITIS Ritter var. ARACHNITIS
 

Taxon
Notocactus arachnitis Ritter, Succulenta, 49: 108, 1970
Parodia crassigibba (Ritter) N. P. Taylor, Bradleya, 5: 93, 1987
Jméno "arachnites" znamená v řečtině "pavouku podobný" a vztahuje se k charakteru otrnění.

 

Popis
Stonek
obráceně hruškovitý až sloupkovitý, až 200 mm široký a 350 mm dlouhý, s prohloubeným, otrněným temenem; kořeny vláknité; žeber 11-16, široká, s tupými hrboly, hrboly asi 3-6 mm vysoké; areoly v zářezech, 2-6 mm široké, 3-7 mm od sebe vzdáleny, bílé až krémové barvy, později šedé. Trny tenké; okrajových trnů 8-14, ohebné, až 50 mm dlouhé, nahnědlé, později šedé; středové trny se zřetelně neodlišují.
Květy
až 40 mm dlouhé a až 60 mm široké; květní trubka nálevkovitá, 20 mm dlouhá, nahoře 30 mm široká, s nahnědlou vlnou a tmavohnědými štětinami; květní lůžko 9 mm dlouhé a 7 mm široké, zelené; okvětní lístky kopinaté, na vrcholu zoubkované nebo s hrotem, 25 mm dlouhé a 5-10 mm široké, sírově žluté; nektarová komůrka téměř zcela redukována; nitky mosazně žluté, prašníky žloutkově žluté; čnělka bílá, až 50 mm dlouhá, s 8 rameny blizny, z vnější strany bledé, z vnitřní purpurové.
Plod
soudkovitý, 20 mm dlouhý a 12 mm široký, zelený.
Semena
matně černá, téměř hladká, 1,3 mm dlouhá a 1 mm široká.

 

Variety
Současně s popisem N. arachnitis publikoval F. Ritter i první popis N. arachnitis var. minor. Jak napovídá jméno, var. minor se vyznačuje oproti nominátní varietě menšími rozměry stonku, rovněž žebra jsou užší a nižší a areoly menší.
V roce 1997 publikoval N. Gerloff popis N. arachnitis var. minor f. darilhoensis, která dostala jméno podle místa nálezu. Odlišujícím znakem oproti var. minor jsou především malé květy, které jsou asi 20 mm široké a čistě žluté.

 

Výskyt
Naleziště typové rostliny FR 1395 má být podle F. Rittera Sierra de Herval, Rio Grande do Sul, Brazílie. Objevitelem byl L. Horst. O správnosti údaje o nalezišti typu jsou však pochybnosti, protože z této oblasti nejsou dnes známé žádné výskyty rostlin ze sekce Uebelmannianae a navíc sám nálezce L. Horst jako místo nálezu označil Cacapava do Sul.
Druh byl sbírán více sběrateli, jako byli A. Hofacker, F. Stockinger, N. Gerloff, W. Gemmrich, M. G. Hamester, R. W. Büneker, L. Bercht, W.-R. Abraham, K.-H. Prestlé a D. van Vliet. Oblast rozšíření je poměrně malá - západně od Cacapava do Sul, stát Rio Grande do Sul, Brazílie. Druh zde roste na pískovcových deskách, spíše na méně slunných, přistíněných místech.

 

Pěstování
Notocactus arachnitis nepředstavuje obtížně pěstovatelnou rostlinu. Jako velká většina dalších notokaktusů potřebuje ke zdárnému vývoji propustnější substrát, který může být i kyselejší, pravidelnou zálivku v sezóně a sucho v zimě. Vyžaduje mírně zastíněné umístění. Pro získání semen je třeba mít alespoň dva jedince, protože druh je cizosprašný. Sprašování je zcela bezproblémové, po sprášení se ve zralých plodech vyvine dostatečné množství semen k dalšímu množení.
Autorem textu a snímku, na kterém je asi třicetiletá kulturní rostlina z vlastní sbírky, je S. Stuchlík.

 

Poznámky
V prvním popisu užívá F. Ritter jméno "arachnitis", zatímco ve svém stěžejním díle Kakteen in Südamerika, vydaném o devět let později, opravil bez bližšího vysvětlení jméno na gramaticky správnější "arachnites".
Druh může být lehce zaměněn za velice podobné taxony N. crassigibbus a N. uebelmannianus f. flaviflorus. Rozlišujícím znakem je sloupkovitý růst, který se ale projevuje spíše u starších rostlin, a dále jemnější, přilehlé otrnění, které pokrývá také temeno.

 

Literatura
Büchner G., Franssen H., Hovens J. et Königs G., Ein Beitrag zum Studium des Artenkomplexes um Notocactus uebelmannianus (Havlicek), p. 15-18, 1984
Gerloff N. et Königs G., Zur nachgewiesenen Verbreitung der Pflanzen um N. uebelmannianus Buining, Internoto, 15: 111-120, 1994
Hofacker A., Notocactus arachnitis F. Ritter, Kakt. und and. Sukk., 43: 11, suppl., 1992
Hofacker A., Überlegungen zu den Uebelmannianae Havlicek, Internoto, 13: 25-32, 1992
Jelínek J., Novinky rodu Notocactus, Kaktusy 70, 6: 124-128, 1970

 

Autoři
Autorem textu a snímku, na kterém je asi třicetiletá kulturní rostlina z vlastní sbírky, je S. Stuchlík.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím devet a sedm