Název MAMMILLARIA MAGNIFICA Buchenau |   Taxon Mammillaria magnifica Buchenau, Cact. Suc. Mexic., 12: 3, 1967 Mammillaria magnifica Buchenau var. minor Buchenau, Cact. Suc. Mexic., 12: 3, 1967 Jméno je z latinského magnificus = velkolepý, nádherný, skvělý, vztahuje se k vzhledu rostliny. |   Popis Stonek válcovitý, odnožující, 80-400 mm dlouhý, 50-80 mm široký, temeno oblé, vpadlé, kryté přerůstajícími trny. Bradavky tuhé, jehlanovité s kosočtverečnou bází, 7-9 mm dlouhé a stejně široké; axily s vlnou a štětinami; areoly mírně dolů skloněné, 3 mm velké, v mládí se žlutavou vlnou. Okrajových trnů 15-23, asi 7 mm dlouhé, jemně jehlovité, horní nejkratší, přímé, paprskovitě rozprostřené, hladké, někdy zakrývající tělo, skelně žluté; středových trnů 4-7, o délce 5-25 mm, jehlovité, dolní trn nejdelší a často háčkovitý, zlatožluté, později hnědé. Květy nálevkovité, 18-28 mm dlouhé a široké, starorůžové; vnější okvětní lístky početné, kopinaté, třásnité, hnědočervené se žlutým okrajem; vnitřní okvětní lístky kopinaté, 10 mm dlouhé a 2 mm široké, celokrajné, karmínově růžové s bílým okrajem; čnělka bílá, s 5-6 světle žlutými nebo zelenavými bliznovými laloky; nitky bílé, prašníky světle žluté. Plody kyjovité, se zbytkem okvětí, 10-35 mm dlouhé, 4-6 mm široké, kalně růžové nebo zelenavé. Semena hnědá, kulovitá až kapkovitá, 1 mm velká; testa jamkovaná, hilum malé. |   Variety Spolu s popisem druhu popsal Buchenau ještě var. minor.Roste v Cerro de la Cruz, v mexickém státu Puebla, na skalních útesech na plném slunci nebo v polostínu, v nadmořské výšce 1500 m, Pilbeam ji ale pokládá za synonymum k M. magnifica. |   Výskyt Naleziště typu je San Juan Bautista ve státě Morelos, Mexiko. Další naleziště v Morelos jsou mezi Cuautla a Izucar de Matamoros, Penon de Amayuca, Cerro de Gayo nad Chalcancingo, Cerro Gordo, v Pueble roste u Pilcanon, Agua Fria, Cerro El Tlacote - Izucade Matamoros, Cerro de la Cruz. Vesměs roste v nadmořské výšce 1400-1500 m. |   Pěstování Žádá propustnou a výživnou zeminu, plné slunce a nepříliš vydatnou zálivku v létě, v zimě sucho a teplotu kolem 8-10 oC. |   Poznámky Reppenhagen udává, že v Morelos je mnoho skalních útvarů, vyčnívajících z roviny, což jsou sopečné jícny ze zpevněného vulkanického popela. To je i Cerro de Gayo nad místem Chalcancingo. Zde tento druh roste na mnoha místech, nejhezčí jedinci jsou na skalních terasách obrácených k jihozápadu. Rostliny jsou bohatě od báze větvené, až se 40 odnožemi. Trny mají proměnlivou barvu mezi žlutou a hnědou, vyskytují se i jedinci se všemi trny přímými. Nekvete příliš ochotně. Květy na temeni zakládá na straně obrácené k jihozápadu, na straně obrácené k severu květy vůbec nejsou. Roste ve skalních štěrbinách nebo v kamenité půdě s vysokým podílem humusu. Systematicky patři do podrodu Mammillaria, sekce Subhydrochylus, řady Polyacanthae a do skupiny M. nunezii, u Lüthyho je v sekci Conoidothelae a v řadě Polyacanthae. |   Literatura Hunt D. R., A new review of Mammillaria names, Bradleya, 3: 57, 1985 Lüthy J., Taxaxonomische Untersuchung der Gattung Mammillaria, p. 175, 1995 Mottram R., Mammillaria Index, p. 50, 1980 Muller H., Mitteilungsbl. - AfM, 5: 1, 1979 Muller H., Über Mammillaria magnifica, Mitteilungsbl. - AfM, 14: 217, 1990 Netsch K. et Netsch H., Mammillaria magnifica, ein Juwel unter den Mammillarien, Mitteilungsbl. - AfM, 12: 133, 1985 Pilbeam J., Mammillaria. A Collector´s Guide, p. 86, 1985 Pilbeam J., Mammillaria, p. 175, 1999 Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria, Monographie, 2: 474, 1992 |   Autoři Text R. Dufek, foto R. Staník. |
| |