Název
MAMMILLARIA MAGNIFICA Buchenau
 

Taxon
Mammillaria magnifica Buchenau, Cact. Suc. Mexic., 12: 3, 1967
Mammillaria magnifica Buchenau var. minor Buchenau, Cact. Suc. Mexic., 12: 3, 1967
Jméno je z latinského magnificus = velkolepý, nádherný, skvělý, vztahuje se k vzhledu rostliny.

 

Popis
Stonek
válcovitý, odnožující, 80-400 mm dlouhý, 50-80 mm široký, temeno oblé, vpadlé, kryté přerůstajícími trny. Bradavky tuhé, jehlanovité s kosočtverečnou bází, 7-9 mm dlouhé a stejně široké; axily s vlnou a štětinami; areoly mírně dolů skloněné, 3 mm velké, v mládí se žlutavou vlnou. Okrajových trnů 15-23, asi 7 mm dlouhé, jemně jehlovité, horní nejkratší, přímé, paprskovitě rozprostřené, hladké, někdy zakrývající tělo, skelně žluté; středových trnů 4-7, o délce 5-25 mm, jehlovité, dolní trn nejdelší a často háčkovitý, zlatožluté, později hnědé.
Květy
nálevkovité, 18-28 mm dlouhé a široké, starorůžové; vnější okvětní lístky početné, kopinaté, třásnité, hnědočervené se žlutým okrajem; vnitřní okvětní lístky kopinaté, 10 mm dlouhé a 2 mm široké, celokrajné, karmínově růžové s bílým okrajem; čnělka bílá, s 5-6 světle žlutými nebo zelenavými bliznovými laloky; nitky bílé, prašníky světle žluté.
Plody
kyjovité, se zbytkem okvětí, 10-35 mm dlouhé, 4-6 mm široké, kalně růžové nebo zelenavé.
Semena
hnědá, kulovitá až kapkovitá, 1 mm velká; testa jamkovaná, hilum malé.

 

Variety
Spolu s popisem druhu popsal Buchenau ještě var. minor.Roste v Cerro de la Cruz, v mexickém státu Puebla, na skalních útesech na plném slunci nebo v polostínu, v nadmořské výšce 1500 m, Pilbeam ji ale pokládá za synonymum k M. magnifica.

 

Výskyt
Naleziště typu je San Juan Bautista ve státě Morelos, Mexiko. Další naleziště v Morelos jsou mezi Cuautla a Izucar de Matamoros, Penon de Amayuca, Cerro de Gayo nad Chalcancingo, Cerro Gordo, v Pueble roste u Pilcanon, Agua Fria, Cerro El Tlacote - Izucade Matamoros, Cerro de la Cruz. Vesměs roste v nadmořské výšce 1400-1500 m.

 

Pěstování
Žádá propustnou a výživnou zeminu, plné slunce a nepříliš vydatnou zálivku v létě, v zimě sucho a teplotu kolem 8-10 oC.

 

Poznámky
Reppenhagen udává, že v Morelos je mnoho skalních útvarů, vyčnívajících z roviny, což jsou sopečné jícny ze zpevněného vulkanického popela. To je i Cerro de Gayo nad místem Chalcancingo. Zde tento druh roste na mnoha místech, nejhezčí jedinci jsou na skalních terasách obrácených k jihozápadu. Rostliny jsou bohatě od báze větvené, až se 40 odnožemi. Trny mají proměnlivou barvu mezi žlutou a hnědou, vyskytují se i jedinci se všemi trny přímými. Nekvete příliš ochotně. Květy na temeni zakládá na straně obrácené k jihozápadu, na straně obrácené k severu květy vůbec nejsou. Roste ve skalních štěrbinách nebo v kamenité půdě s vysokým podílem humusu.
Systematicky patři do podrodu Mammillaria, sekce Subhydrochylus, řady Polyacanthae a do skupiny M. nunezii, u Lüthyho je v sekci Conoidothelae a v řadě Polyacanthae.

 

Literatura
Hunt D. R., A new review of Mammillaria names, Bradleya, 3: 57, 1985
Lüthy J., Taxaxonomische Untersuchung der Gattung Mammillaria, p. 175, 1995
Mottram R., Mammillaria Index, p. 50, 1980
Muller H., Mitteilungsbl. - AfM, 5: 1, 1979
Muller H., Über Mammillaria magnifica, Mitteilungsbl. - AfM, 14: 217, 1990
Netsch K. et Netsch H., Mammillaria magnifica, ein Juwel unter den Mammillarien, Mitteilungsbl. - AfM, 12: 133, 1985
Pilbeam J., Mammillaria. A Collector´s Guide, p. 86, 1985
Pilbeam J., Mammillaria, p. 175, 1999
Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria, Monographie, 2: 474, 1992

 

Autoři
Text R. Dufek, foto R. Staník.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a jedna