Taxon
Mammillaria formosa Galeotti ex Scheidweiler, Bull. Acad. Royal Sci. Brux., 5: 497, 1838
Mammillaria arroyensis Reppenhagen, Kakt. and. Sukk., 40: 292, 1989
Druh dostal jméno podle svého vzhledu, lat. formosus = sličný, pěkný, krásný, půvabný.

Popis
Stonek
jednotlivý, kulovitý, až 100 mm dlouhý a 90 mm široký; temeno ploché, vpadlé, kryté trny a vlnou. Bradavky tuhé, čtyřboce jehlanovité, 9 mm dlouhé, 6 mm široké, mléčící, tmavě zelené; axily s bílou vlnou, často velmi bohatou; areoly mírně vpadlé, kruhovité, 1,5 mm velké, v mládí s bílou vlnou. Okrajových trnů 15-25, asi 4 mm dlouhé, štětinovité, boční nejdelší, přímé nebo slabě zakřivené, hladké, nepravidelně paprsčité, skelně bílé; středových trnů 2-6, nejčastěji 4, asi 2-5 mm dlouhé, silně jehlovité až šídlovité, přímé, se ztlustlou bází, skelně žluté až hnědé i černé.
Květy
poblíž temene, široce nálevkovité, 18 mm dlouhé a široké, bílé, žlutavé nebo růžově červené; vnější okrajové lístky klínovité až kopinaté, s laločnatým až třásnitým okrajem, světle hnědé, s bílým okrajem; vnitřní okvětní lístky kopinaté, 8 mm dlouhé, 2 mm široké, celokrajné, s ostrým hrotem, bílé, často s málo zřetelným, růžovým středovým proužkem; čnělka bílá, se 4-6 světle žlutými nebo hnědavými laloky; nitky bílé až růžové.
Plody
kyjovité, 15 mm dlouhé, 5 mm široké, červené se zbytkem okvětí.
Semena
hnědá, kapkovitá až ledvinovitá, 1 mm velká; testa svraskalá, hilum tmavě ohraničené, světle hnědé, subbazální.

Variety
Vedle nominátního poddruhu subsp. formosa uvádí Pilbeam (1999) ještě subsp. microthele (Muehlenpf.) Hunt, Mammillaria Postscripts, 6: 9, 1997 a subsp. pseudocrucigera (Craig) Hunt, l. c. 6: 10, 1997
Existují i další jména, která jsou v souvislosti s M. formosa v literatuře uváděna. Monville v roce 1853 popsal var. dispicula, jmenovat můžeme i další, zřejmě jen holá jména, var. gracilispina, var. laevior a var. nigrispina, která se vyskytují v nabídkových katalozích.

Výskyt
Naleziště jsou ve státech Tamaulipas (Villa de Bustamente, Tula), Nuevo Leon (Siberia, El Cardonal, Zaragoza, Cerro El Potosí, Galeana, La Boca del Refugio, Doctor Arroyo, Obispo, Escondida, San Roberto), Coahuila (Parra, General Cepeda, Saucillo de Arriba, San Carbonera), Aguascalientes (Asientos, Orito), Zacatecas (Concepcion del Oro, Pinos, La Cardona), Guanajuato (El Vergel), San Luis Potosí (Presa Guadelupe, Salitrillos, Jasos, Zaragoza de Solis, La Cholla, Charcas, Salinas, Matehuala, La Bonita, Santo Domingo, Buena Vista, Moctezuma a j.). Naleziště jsou v nadmořské výšce 1500-2500 m.

Pěstování
Mammillaria formosa patří mezi snadno pěstovatelné druhy, které nečiní v kultuře potíže. Vhodné je slunné umístění, aby i starší rostliny zůstávaly nízké, diskovité až kulovité. Zálivka nárazová s delším mezidobím sucha. Při denních teplotách nad 30 °C je vhodné substrát nechat zcela vyschnout a rostliny přivést do růstového klidu.

Poznámky
M. formosa Scheidw. byla znovu popsána Galeottim v Allg. Gartnerzeitung, 14: 204, 1846. Je to zajímavý a hezký druh i když ve sbírkách není příliš častý. V systému ji řadí Reppenhagen, Hunt a Pilbeam do podrodu Mammillaria, sekce Mammillaria, řady Leucocephalae a do skupiny M. parkinsonii. Lüthy stejně tak, ale řadí k ní ještě M. arroyensis a M. microthele.

Literatura
Brachet Ch. et Lacoste M., Warum all das Theater um Mammillaria pseudocrucigera Craig?, Mitteilungsbl. AfM, 18: 26-30, 1994
Craig R. T., The Mammillaria handbook, p. 124, 1945
Hunt D. R., A new review of Mammillaria names, Bradleya, 2: 78, 1984
Lüthy J., Taxonomische Untersuchung der Gattung Mammillaria, p. 189, 1995
Mottram R., Mammillaria Index, p. 32, 1980
Pilbeam J., Mammillaria. A Collector´s Guide, p. 60, 1985
Pilbeam J., Mammillaria, p. 102, 1999
Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria, Monographie, 2: 580, 1992

Autoři
Text R. Dufek, foto M. Záruba ve vlastní sbírce.