Název
FRAILEA PYGMAEA (Speg.) Br. et R. var. CURVISPINA Ritter
 

Taxon
Frailea pygmaea (Spegazzini) Britton et Rose var. curvispina Ritter, Kakteen in Südamerika, 1: 204, 1979
Jméno variety je odvozeno od tvaru trnů, curvispinus - se zahnutými trny.

 

Popis
Stonek
většinou jednotlivý, 30-40 mm dlouhý, až 35 mm široký, zploštělý, nadzemní část částečně skrytá v zemi, v době sucha se často skrývá zcela; temeno propadlé; kořen řepovitý, kuželovitý. Žeber 18-22, rozdělená na oblé hrboly, v blízkosti temene vysoké jen 0,5 mm, níže zploštělé a jen málo zřetelné. Pokožka zelená; areoly na hrbolech, 0,5 mm dlouhé, s bílou vlnou, 2 mm od sebe vzdálené. Trny bílé nebo nažloutle bílé, štětinovité, měkké, ohnuté, do stran směřující; okrajových trnů 10-14, 3-5 mm dlouhé, štětinovité; středové trny chybějí nebo od okrajových k nerozeznání.
Květ
vyrůstá v blízkosti temene, 30 mm dlouhý a stejně tak široký; korunní lístky 18 mm dlouhé, 4 mm široké, obráceně kopinaté, sírově žluté; lůžko květní 7-8 mm dlouhé, 4-5 mm široké, zelené, porostlé bílou vlnou a nahnědlými štětinami, na dolním konci holé a protažené; květní trubka 7-8 mm dlouhá, nahoře 5-6 mm široká, dole až do 3 mm výšky červená, výše jasně žlutá, vně načervenale zelená, porostlá stejně jako semeník; tyčinky jasně žluté, nejspodnější dole načervenalé, 5-10 mm dlouhé, dolní nejdelší, při bázi k trubce květní přirostlé; čnělka bledě žlutá, dole není srostlá s trubkou, bez blizny 13-15 mm dlouhá; blizna stejně zbarvená jako čnělka, s 8-10 laloky, 5-6 mm dlouhými, kruhovitě rozprostřenými, dolů ohnutými.
Plod
kulovitý, až 10 mm široký, červený až nahnědlý, později usychá a rozpadá se.
Semena
kloboukovitá, 1,6 mm dlouhá a 1,8 mm široká, téměř černá, lesklá.

 

Variety
nejsou popsány variety ani formy nebo informace není dostupná

 

Výskyt
Var. curvispina byla Ritterem sbírána na čtyřech lokalitách západně od Pantano Grande, Rio Grande do Sul, Brazílie, pod polním číslem FR 1371. Roste mezi kameny na pastvinách a pod nízkými keři. V pozdějších letech byla sbírána řadou dalších kaktusářů, jednotlivé sběry se liší jen hustotou a zabarvením otrnění.

 

Pěstování
Fraileje rostou ve stejných podmínkách jako notokaktusy. Pro pěstování je nejvhodnější propustný výživný substrát, pro řepovitý kořen je vhodné zajistit dobrou drenáž. Hodnota pH substrátu se pohybuje ve slabě kyselých oblastech (pH 6). Pro zdárný růst vyžaduje dostatek vody, příznivě působí i mlžení rostlin. Dává přednost polostínu. Frailea pygmaea var. curvispina je měkomasá rostlina, jejím hlavním škůdcem je červený pavouček. Přezimování při teplotách okolo 10 °C. Výsev je bez obtíží, semenáče jsou brzy po vyklíčení dostatečné velké.

 

Poznámky
Frailea pygmaea var. curvispina je výrazná varieta, která se od typu liší značně zakřivenými, jemnými, hustými trny, které zcela zakrývají tělo rostliny. Byla objevena Leopoldo Horstem.
Roste hlavně v rovinatých nížinných oblastech, většinou na jílovitých půdách, často vystavena přímému slunci. Na území Pantano Grande, v kopcovitých oblastech (až 500 m vysoko), se vyskytuje F. pygmaea var. mollispina-brunnea n.n. (PR 576), která je k F. pygmaea var. curvispina velmi blízká, zřetelně se od ní ale liší vybarvením trnů a tvarem květu. Tato stanovištní forma roste jen pod keři a v nakupeném listí.
Do širšího příbuzenstva F. pygmaea var. curvispina Ritter jednoznačně náleží i F. curvispina Buin. et Bred., která se vyskytuje na 300 km vzdáleném místě u Santiago do Sul. Tato rostlina má protáhlejší tělo, šedivě zelenou barvu pokožky a rozdílné trny (silnější, hrubší až drápovité), které zcela zahalují tělo.
Specialista na rod Frailea K. H. Prestlé pro formy a variety F. pygmaea (Speg.) Br. et R. vytvořil sekci Pygmaeoides, kterou dále rozčlenil na celou řadu subsekcí. Všechny výše zmiňované rostliny byly zařazeny do subsekce Carminatiflora a je pro ně charakteristický karmínově červený nebo také růžový jícen květu.

 

Literatura
Gerloff N., NKS/Kaktus, 29: 60-61, 1994
Prestlé K. H., Die Gattung Frailea Br. et R., p. 99, 1997
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 1: 204, 1979

 

Autoři
Text L. Berka, foto M. Veverka, rostlina pochází ze sbírky autora textu.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a tri