Název
NOTOCACTUS MEGALANTHUS Schl. et Bred.
 

Taxon
Notocactus megalanthus Schlosser et Brederoo, Kakt. und and. Sukk., 32: 157, 1981
Pojmenování druhu pochází z řečtiny a bylo zvoleno podle velkého květu, protože "megas" je "velký" a "anthos" je "květ".

 

Popis
Tělo
stonek ploše kulovitý, 60 - 80 mm široký, 45mm vysoký, šedozelený; temeno v době růstu holé; žeber většinou 20, tupá, 4 - 5 mm vysoká, s hrboly; areoly kruhovité, 5 mm široké, mladé s vlnou, později holé, vzdálenost mezi areolami zpočátku 10 mm, později 5 mm. Okrajových trnů 10 - 14, vzácně 18, obvykle různě dlouhé, nejkratší 2 mm, nejdelší 12 mm, více nebo méně prohnuté, ohebné; středové trny 4, asi17- 21 mm dlouhé, na mladých areolách odstávající, později přilehlé, dolní někdy prohnuté; všechny trny tenké, nepíchavé, v mládí žluté s hnědočerným hrotem, později šedé.
Květy
až 90 mm široké a 60 mm dlouhé; květní lůžko s hnědými štětinami a bělavou vlnou; vnější okvětní lístky lopatkovité, asi 40 mm dlouhé a 9 mm široké, žluté s červeným středovým proužkem; vnitřní okvětní lístky lopatkovité, asi 30 mm dlouhé a 9 mm široké, světle žluté; tyčinky 9 mm dlouhé, krémově zbarvené, prašníky žluté; čnělka 14 mm dlouhá, krémové barvy; ramen blizny 12, dlouhá 4 mm, krvavě červená.
Plod
asi 40 mm dlouhý, 12 mm široký, s bílou vlnou, šupinkami, tmavohnědými štětinami a šedohnědými vlasy, v plodu asi 200 - 300 semen.
Semena
přilbovitá, matně černá, 1,1 - 1,3 mm dlouhá, 0,9 - 1 mm široká.

 

Variety
Žádné variety ani formy druhu nejsou známé. Původní provizorní jméno bylo N. concinnus var. mosquitensis.

 

Výskyt
První rostliny byly sbírány u Soca na východní straně Cerro Mosquitos, dept. Cavelones, asi 70 km východně od Montevidea (Uruguay). Později byly sbírány další rostliny také na úpatí západní části stejného pohoří. Další sběry nebyly provedeny.

 

Pěstování
Druh nepatří k obtížně pěstovatelným rostlinám ve sbírkách - to ostatně platí i o velké většině druhů rodu Notocactus. Jeho nároky jsou rovněž obdobné jako jsou nároky jiných notokaktusů - mírně kyselý substrát, který může být i výživnější, pravidelná zálivka během sezóny, v zimě sucho.
Rostliny produkují dostatek semen, takže není problémem jejich výsev a získání nových rostlin generativní cestou. Podle mých zkušeností je ale údaj o autofertilitě druhu, uváděný v prvním popisu, pochybný, protože k získání semen je třeba rostlinu sprášit pylem jiné rostliny, tzn. že druh je autosterilní.

 

Poznámky
Nález prvních rostlin se uskutečnil 19. října 1975, rostliny byly rozšiřovány jako Notocactus sp. S 163. Naleziště bylo velké jen 20 m2 a rostlo na něm celkem 20 rostlin, z toho 12 větších. Na druhém nalezišti bylo v roce 1979 nalezeno jen několik exemplářů. Původně bylo zřejmě celé pohoří o délce asi 6 km porostlé N. megalanthus, ale měkké trny rostlin jim neposkytly dostatečnou ochranu před spasením ovcemi.
N. megalanthus patří mezi druhy, vykazující znaky podrodů Notocactus i Neonotocactus. Jeho trny jsou v evropských sbírkách slabší než v přírodě, takže svým vzhledem rostliny připomínají N. concinnus - ostatně i provizorní jméno tomu nasvědčuje. N. megalanthus je spojovacím členem mezi N. concinnus a N. mammulosus. Otrnění je na omak měkké obdobně jako otrnění sekce Setacei, kam náleží N. concinnus.
Po prvním popisu v roce 1981 následoval v roce 1982 dodatek, či spíše, oprava protože v německém textu došlo k několika nepřesnostem, které byly během času ujasněny.

 

Literatura
Gerloff N., Neduchal J., Stuchlik S., Notokakteen - Gesamtdarstellung aller Notokakteen, p. 106, 1995
Kolařík J., Lisal K., Notocactus megalanthus Schlosser et Brederoo, Minimus, 16: 58-60
Schlosser H., Berichtigung zur Erstbeschreibung von Notocactus megalanthus Schlosser &
Brederoo, Kakt u. and. Sukk., 33: 47, 1982

 

Autoři
Rostliny produkují dostatek semen, takže není problémem jejich výsev a získání nových rostlin generativní cestou. Podle mých zkušeností je ale údaj o autofertilitě druhu, uváděný v prvním popisu, pochybný, protože k získání semen je třeba rostlinu sprášit pylem jiné rostliny, tzn. že druh je autosterilní.
Text a foto S. Stuchlík. Fotografovaná rostlina byla vypěstovaná z importních semen S 163, pochází ze sbírky autora.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím jedna a jedna