Název
NEOPORTERIA LITORALIS Ritt. var. LITORALIS
 

Taxon
Neoporteria litoralis Ritter, Succulenta, 38 : 28,1959
Neoporteria subgibbosa f.litoralis (Ritt.) Donald et Rowley, 1966
Druh byl pojmenován podle místa výskytu (litoralis = pobřežní, rostoucí na mořském pobřeží).

 

Popis
Tělo
stonek jednoduchý, trávově zelený, hustými trny téměř zcela zakrytý, kulovitý, později protáhlý, 30-80 mm široký; žeber 14-21, žebra rozpadlá do hrbolků, 5 mm vysoká, areoly bílé až žlutavě plstnaté, oválné, 3-6 mm dlouhé, 3-5 mm od sebe vzdálené. Trny žlutobílé, žlutohnědé, hnědé až černavé, okrajových asi 30, jemné, světlejší, 7-18 mm dlouhé, rovné; středových 8-12, středně silné, 15-30 mm dlouhé, rovné nebo jen málo zahnuté.
Květy
bez vůně, 20-27 mm dlouhé, se zpětně zahnutými vnějšími okvětními lístky, 15-18 mm široké; lůžko květní zelené s drobnými červenavými šupinkami a drobnými bílými vločkami vlny; trubka květní úzce nálevkovitá, uvnitř bílá, zevně světle zelenohnědavá, nahoře s několika bílými vlasovými štětinkami; nitky bílé, prašníky krémové; čnělka přesahuje prašníky, bílá, nahoře červenavá, blizna 5-laločná, bělavá;vnitřní okvětní lístky v dolní polovině bílé, výše purpurové; vnější okvětní lístky kratší, 9-12 mm dlouhé, 2-3 mm široké, dlouze zašpičatělé.
Plod
karmínový, 20 mm dlouhý, 8 mm široký, s několika drobnými vločkami vlny a drobnými šupinkami.
Semena
0,7 mm dlouhá, 0,5 mm široká, černá nebo hnědočerná, jemně bradavčitá, nevýrazně kýlnatá, s okrouhlým bílým hilem.

 

Variety
Ritter popsal v r.1966 Neoporteria litoralis
var.intermedia, která se liší silnějším stonkem s vyššími žebry, delšími areolami s větším odstupem, vyšším počtem středových i okrajových trnů a o něco delšími květy se širšími okvětními lístky. Podle Rittera tvoří tato varieta přechod k druhu N.subgibbosa. U N.litoralis je nápadná přirozená variabilita v barvě otrnění od téměř bílé až po tmavě hnědou. Tmavé formy jsou ve sbírkách podstatně vzácnější.

 

Výskyt
Naleziště N.litoralis je na pobřežních skalách u železniční stanice Pichidangui (asi 100 km severně od Valparaiso) v Chile. Varieta intermedia roste při pobřeží dále k severu až téměř k městu Coquimbo. Ritter nabízel semena pod značkou FR 219 (u var.intermedia FR 224a), Kníže sbíral semena na severním okraji areálu u Coquimbo (KK 12).

 

Pěstování
N.litoralis roste uspokojivě na vlastních kořenech. Po naroubování je růst bujnější a tendence ke sloupkovitému růstu výraznější. Jako podložka se dobře hodí Cereus peruvianus. Ani naroubovaná však nekvete příliš ochotně, obzvláště v porovnání s ostatními, zejména severnějšími druhy. Prakticky neodnožuje, takže je nutné množit výsevem.

 

Poznámky
Typové naleziště je na jižním okraji tohoto druhu. Dále na jih od Pichidangui lze podle Rittera nalézt již jen formy N.subgibbosa (s většími květy). Z blízkosti Pichidangui uvádí Ritter častější výskyt přírodních hybridů mezi N.litoralis a odlišnější N.nigrihorrida. Kattermann uvádí naleziště N.litoralis na pobřeží u Tongay (asi 50 km jižně od Coquimbo). Dále na jih (u Frai Jorge) byly sbírány rostliny s hrubšími, tmavými a méně četnými trny, podobající se spíše druhu N.nigrihorrida (FK 21-79).

 

Literatura
Dvořák V., Fričiana, 8/54 : 23, 1982
Kattermann F., Cact. Succ. J. (US), 52 : 211-214, 1980
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 3 : 1034-1035, 1980

 

Autoři
Text: Václav Dvořák.
Vyobrazenou rostlinu ve vlastní sbírce fotografoval Karel Crkal.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím dve a tri