Název
MAMMILLARIA PICTA (Kuntze) Meinsh. subsp. VIERECKII (Böd.) Hunt
 

Taxon
Mammillaria picta (Kuntze) Meinshausen subsp. viereckii (Bödeker) Hunt, Mammillaria Postscripts, 6: 6, 1997
Mammillaria viereckii Bödeker, Zeitschr. Sukkulentenkunde, 3: 73, 1927
Latinské označení pictus značí asi tolik jako malovaný, barevný, pestrý, subspecie má jméno podle H. W. Vierecka (zemřel 1945), který sbíral kaktusy pro firmu Haage a pro Brittona a Roseho, zejména v okolí Jaumave v Mexiku.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, kulovitý, 60 mm dlouhý a široký. Temeno oblé, málo vpadlé, neúplně kryté trny a vlnou. Bradavky hustě sestavené, měkké, štíhlé, kuželovité, 10 mm dlouhé, 4 mm široké; axily skoro holé, jen s několika vlasovými štětinami; areoly šikmo dolů uťaté, vpadlé, kruhovité, 2 mm velké, v mládí s trochou bílé vlny. Okrajových trnů 12 - 80, asi 8 mm dlouhé, vláskovité až jemně štětinovité, dolní nejkratší a zprohýbané, horní přímé, všechny slabě pýřité, zřídka hladké, se žlutou ztlustlou bází, horizontálně postavené, skelně bílé, zřídka s jemnou hnědou špičkou; středové trny 0 - 2, většinou 1, asi 11 mm dlouhý, jemně jehlovitý, pýřitý a se ztlustlou bází, skelně bílý až hnědý i černý.
Květy
nálevkovité 16 mm dlouhé a široké, smetanově bílé; vnější okvětní lístky nepočetné, kopinaté, celokrajné s trnovým hrotem, hnědě růžové s bílým okrajem; vnitřní okvětní lístky kopinaté, 8 mm dlouhé s jemně hnědavým středovým proužkem; čnělka bílá, nahoře hnědavě růžová s 5 - 7 světle žlutými nebo zelenavými bliznovými laloky; nitky bílé, prašníky světle žluté.
Plody
14 mm dlouhé, 4 mm široké, měkké, lámavé, červené.
Semena
černá, šikmo čepicovitá, 1 mm velká, testa řídce jamkovaná, hilum velké, prohloubené, šedohnědé, bazální.

 

Variety
Další taxonomické jednotky, kromě subsp. viereckii, která byla původně popsána jako samostatný druh, popsány nebyly. Vyskytuje se i jméno M. viereckii var. brunispina Neale nom. nud., které je také považováno za synonymum M. picta subsp. picta.

 

Výskyt
První nález je udáván od Nogales v Tamaulipas, dnes rekreačního místa u soutoku dvou řek poblíž Jaumave, Mexiko. Typ nebyl uložen. Další naleziště jsou ve státě Tamaulipas (Tula, La Reforma, Jaimes, Llano de los Azua, Palmillas, Monte Redondo, San Antonio, Nogales, Jaumave), v Nuevo Leon (Doctor Arroyo, La Joya, Aramberri) a v San Luis Potosí (Charco Blanco, Sauz Pass, Buena Vista) v nadmořských výškách 1000 až 1600 m.

 

Pěstování
M. picta subsp. viereckii je dobře, ale pomalu rostoucí druh. Vyžaduje písčitý substrát s dobrou drenáží. S první zálivkou je lépe na jaře počkat až na vytvoření poupat, potom s přestávkami zalévat až do října. Množí se dobře semeny, odnožuje jenom výjimečně.

 

Poznámky
W. Reppenhagen navštívil několik nalezišť v nadmořských výškách 1500 - 2000 m. Naleziště u Palmillas popisuje jako horské pásmo vápencových skal východo-západního směru. Doprovodnou vegetací jsou řídké listnaté keře. Poddruh zde roste na skalách ve štěrbinách s dostatkem humusu, kde vytváří mohutný řepovitý kořen. Většinou se vyskytuje ve stíněných místech. Společně s ní zde rostou M. candida, M. klissingiana, M. melaleuca, M. picta, místy i Turbinicarpus pectinatus. Na nalezišti není nijak hojná.
V systému ji řadí Hunt do podrodu Mammillaria, sekce Hydrochylus, do řady Proliferae a zařadil ji jako synonymum k M. picta spolu s M. anniana a M. aurisaeta. Reppenhagen považuje M. viereckii za samostatný druh v řadě Proliferae. Lüthy ji považuje za synonymum k M. picta (spolu s M. rayonensis) a řadí ji do sekce Cylindricothelae, řady Proliferae a skupiny M. prolifera.

 

Literatura
Craig R. T., The Mammillaria handbook, p. 230, 1945
Hunt D. R., Mammillaria Postscripts, 6: 6, 1997
Kruger W., Was ist Mammillaria picta und was ist Mammillaria viereckii? Mitteilungsbl. AfM, 20: 147, 1996
Lüthy J., Taxonomische Untersuchung der Gattung Mammillaria, p. 159, 1995 Mottram R., Mammillaria Index, p. 97, 1980
Pilbeam J., Mammillaria. A Collector´s Guide, p. 136, 1980
Pilbeam J., Mammillaria, p. 228, 1999
Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria, Monographie, 1: 262, 1991

 

Autoři
Text R. Dufek, foto S. Stuchlík ve vlastní sbírce.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a sest