Název
MAMMILLARIA JALISCANA (Br. et R.) Böd. subsp. JALISCANA
 

Taxon
Mammillaria jaliscana (Britton et Rose) Bödeker, Mamm. Vergl. Schlüssel, p. 35, 1933
Neomammillaria jaliscana Br. et R., The Cactaceae, 4: 160, 1923
Druh má jméno podle státu Jalisco v Mexiku, kde se vyskytuje.

 

Popis
Tělo
stonek stlačeně kulovitý až kulovitý, jednotlivý, zřídka odnožující, 80 mm dlouhý a 90 mm široký; temeno oblé, vpadlé, neúplně kryté trny. Bradavky hustě uspořádané, měkké, kuželovité, 10 mm dlouhé, 6 mm široké, nemléčící, olivově až tmavě zelené; axily nahé nebo s trochou vlny; areoly 2 mm velké, v mládí s trochou bílé nebo hnědavé vlny. Okrajové trny v počtu 16 - 35, až 10 mm dlouhé, štětinovité až jemně jehlovité, horní nejkratší, přímé, hladké, (u San Felipe pýřité), paprsčité, skelně bílé až žluté, často s hnědým hrotem; středových trnů 1 - 8, až 10 mm dlouhé, jehlovité, dolní nejdelší, nejtmavší a háčkovitý (u San Felipe 3 háčkovité), všechny hladké a se ztlustlou bází, hnědé až černé; mladé trny často červené.
Květy
nálevkovité, 20 mm dlouhé, 18 mm široké, karmínově růžové, kalně růžově hnědavé nebo žlutavé; vnější okvětní lístky kopisťovité nebo široce kopinaté, s třásnitým okrajem, hnědočerveně zelenavé, s bílým okrajem; vnitřní okvětní lístky štíhle kopinaté, 10 mm dlouhé, 2 mm široké, celokrajné, bílé, se světle růžovým nebo červeným středovým proužkem; čnělka bílá, růžová nebo zelenavá se 2 - 5 bílými nebo žlutými bliznovými laloky; nitky bílé, růžové nebo žlutavé, prašníky žluté.
Plody
hruškovité až kyjovité, se zbytkem okvětí, 20 mm dlouhé, 7 mm široké, hnědavé nebo zelenavé, tenkostěnné.
Semena
černá až černohnědá, čepicovitá, 1 mm velká; testa drobně jamkovaná, hilum velké, bílé nebo hnědé, bazální až subbazální.

 

Variety
Vedle zde pojednané nominátní subspecie je popsána ještě subsp. zacatecasensis (Shurly) Hunt, Mammillaria Postscripts, 6: 6, 1997 (syn.: M. zacatecasensis Shurly, Cact. Succ. J. Gr. Brit., 22: 31, 1960).

 

Výskyt
Roste v Mexiku ve státech Jalisco (Rio Blanco u Guadalajara, Mezquitic, Valparaiso, Huejuquilla, San Carlos, El Puerto, Lagos de Moreno, Tacubaya, Paso de Cuarenta, Monte Escobedo, El Salto, Atotonilco, San Isidero, Los Camachos, Los Alisos), v Michoacanu (Tunamanza, Sahuayo, Cojumatlan, El Salto, Jiquilpan), v Zacatecasu (San Juan Capistrano, El Montero, Jerez, Los Dos Amigos, La Mesa) a v Durangu (Canoas).

 

Pěstování
Vyhovuje jí písčitá zemina s přídavkem vápence se spíše alkalickou reakcí. Zalévání od dubna po celou růstovou sezónu, v létě snese plné slunce, v zimě vyžaduje úplné sucho a teploty kolem 8 - 10 oC. Dobře se množí semeny, také vegetativní množení je snadné, odnože dobře zakořeňují i rostou.

 

Poznámky
M. jaliscana subsp. jaliscana roste v nadmořských výškách 1300 - 2500 m na pastvinách mezi travou nebo na kamenitých či skalních podkladech ve štěrbinách s humusem. Poprvé byla nalezena roku 1903 na Rio Blanco Rosem a Painterem. Později ji sbírali Orcutt a Reko. Reppenhagen udává o jejím stanovišti u Los Camachos: příkré svahy z červené silikátové horniny obrácené k severozápadu jsou porostlé travou a keři (Mimosa sensitiva). Subspecie zde roste na volných skalních hrbech, které se zdvihají nad okolní porost a jsou tak vystaveny odpolednímu slunci. Substrát je jemný černý humus. Ze sukulentů zde roste Agave filifera, výše přichází M. scrippsiana.
Systematicky je řazena Reppenhagenem do podrodu Mammillaria, sekce Hydrochylus, řady Stylothelae a do skupiny M. bombycina. Jako synonyma k M. jaliscana uvádí Reppenhagen M. flavihamata, M. rettigiana, M. posseltiana a M. kleiniorum. Hunt ji pokládá za jeden z typických druhů východních svahů Sierra Madre Oriental (vedle M. zacatecatensis a M. mercadensis) a za nejzápadněji rostoucího příslušníka řady Stylothelae. Navazuje zde na M. posseltiana na východě a na severu na M. fuscohamata a M. moelleriana. Pilbeam ji zařazuje systematicky stejně jako Reppenhagen. Lüthy pak do podrodu Mammillaria, sekce Cylindricothelae, řady Bombycinae a skupiny M. bombycina. Do stejné skupiny řadí i M. berkiana a M. guillauminiana.

 

Literatura
Craig R. T., The Mammillaria handbook, p. 218, 1945
Hunt D. R., A new review of Mammillaria names, Bradleya, 2: 93, 1984
Lüthy J., Taxonomische Untersuchung der Gattung Mammillaria, p. 155, 1995
Mottram R., Mammillaria Index, p. 43, 1980
Pilbeam J., Mammillaria. A Collector´s Guide, p. 76, 1985
Pilbeam J., Mammillaria, p. 149, 1999
Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria, Monographie, 1: 174, 1991

 

Autoři
Text R. Dufek , foto S. Stuchlik.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím tri a pet