Název
GYMNOCALYCIUM OENANTHEMUM Backeb.
 

Taxon
Gymnocalycium oenanthemum Backeberg, Blätter für Kakteenforschung, 9, 1934
Jméno "oenanthemum" vzniklo spojením dvou řeckých slov "oinos" (víno) a "anthemon" (květ) a znamená tedy "s vínově červenými květy".

 

Popis
Tělo
Stonek jednotlivý, stlačeně kulovitý, matně světle šedozelený, až 120 mm široký a 80 mm dlouhý; temeno poněkud prohloubené, bez trnů; žeber 11 - 13, až 20 mm široká; areoly podlouhlé, úzké, asi 4 mm široké a až 8 mm dlouhé, šedé s nažloutlou vlnou. Okrajových trnů 5 (-7), nestejně dlouhé, jeden směřující dolů, další přilehlé k tělu nebo bočně směřující, šedé, s tmavohnědými hroty, až 15 mm dlouhé; středové trny chybějí.
Květy
svítivě vínově červené, z mladých areol, zvonovité, až 50 mm dlouhé, otevřené až 40 mm široké; květní lůžko ojíněné, s růžově ukončenými, 5 mm širokými, půlměsícovitými šupinami; květní trubka asi 18 mm dlouhá, se šupinami; okvětní lístky 15 - 20 mm dlouhé, 8 mm široké, kopisťovité, růžové nebo vínově červené, na okrajích světlejší, s tmavším středovým proužkem; tyčinky růžově červené; prašníky oranžově červené; čnělka asi 14 mm dlouhá (bez blizny), 3 mm široká, nažloutlá; ramen blizny 10, asi 4 mm dlouhé.
Plod
až 20 mm široký, světle zelený, poněkud ojíněný.
Semena
kulovitě čepicovitá, asi 1 mm široká, s podlouhlým hilem; testa černá, s jemnými bradavkami.

 

Variety
Variety ani formy G. oenanthemum nebyly popsány.

 

Výskyt
V prvním popisu C. Backeberg neuvedl přesnou polohu naleziště, pouze údaj: Mendoza. Později tentýž autor uvedl jako naleziště "Mendoza, Cordoba" a nakonec jen "Argentina". F. Ritter nabízel prostřednictvím firmy Winter semena druhu pod polním číslem FR 437, Catamarca. Rovněž např. W. Rausch sbíral tento druh pod svým polním číslem R 720.

 

Pěstování
G. oenanthemum nepatří k rostlinám, které působí potíže při pěstování ve sbírkách. Patří do podrodu Microsemineum, tzn., že má drobná semena. Semenáčky jsou zpočátku rovněž drobné, a proto je třeba s nimi zacházet s větší opatrností právě pro jejich drobnost. Růst rostlin není příliš rychlý. Na květy si musíme počkat, až G. oenanthemum doroste do větší velikosti (asi 6-7cm). Potom se začnou objevovat na rostlinách poměrně velké květy červené barvy. Druh tak spolu s dalšími červeně kvetoucími gymnokalycii může vytvářet ve sbírkách krásné kvetoucí skupiny.
Rostliny dobře rostou, pokud jim během vegetace poskytneme propustný a výživný substrát, slunečné stanoviště a pravidelnou, mírnou zálivku, aby nepřeschly. V zimě jim poskytneme chladnější stanoviště, kolem 8 -10 °C.

 

Poznámky
Podle popisu nemá mít G. oenanthemum žádné středové trny. Přesto byly např. Ritterem sbírány v přírodě i rostliny se středovými trny. Rovněž barva květů, kterou C. Backeberg původně popsal jako vínově červenou, není zcela jednotná, protože existují také rostliny s barvou květů tmavě lososové barvy. Sám C. Backeberg tuto skutečnost později rovněž připustil.

 

Literatura
Haage H.-F., Reminiszenzen zu Gymnocalycium oenanthemum Backeberg, Kakt. und and. Sukk., 39: 270, 1988
Heyer W., Gymnocalycium oenanthemum Backeberg, Kakt. und and. Sukk., 38, suppl. 5, 1987
Krainz H., Gymnocalycium oenanthemum Backeberg, Die Kakteen, C VIe, 1957
Schütz B., Gymnocalycium oenanthemum Backbg., Kaktusy, 20: 98, 1984
Schütz B., Monografie rodu Gymnocalycium, p.103, 1986
Stuchlík S., Gymnocalycium oenanthemum Backbg., Kaktusy, 30: 70, 1994

 

Autoři
Rostliny dobře rostou, pokud jim během vegetace poskytneme propustný a výživný substrát, slunečné stanoviště a pravidelnou, mírnou zálivku, aby nepřeschly. V zimě jim poskytneme chladnější stanoviště, kolem 8 -10 °C.
Text: S. Stuchlík. Foto: archiv Moravské vydavatelství KVĚTEN.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sedm a dve