Název
FRAILEA HORSTII Ritt. subsp. HORSTII
 

Taxon
Frailea horstii Ritter, Succulenta, 49: 125, 1970
Druhové jméno bylo zvoleno na počest svého objevitele, znalce kaktusů Leopolda Horsta, který řadu let působil v Brazílii a v Uruguayi. Vedle mnoha dalších nových rostlin, objevil i tuto miniaturní rostlinu.

 

Popis
Tělo
Stonek sloupkovitý, 20 - 25 mm silný,100 - 180 mm dlouhý, většinou samostatný. Pokožka sytě zelená; kořen řepovitý, členěný, 20 - 25 mm dlouhý. Žeber 20 - 33, velmi plochá a rozdělená na malé bradavky; areoly okrouhlé až oválné, s bílou až našedlou vlnou. Trny husté, zakrývající stonek; okrajových trnů 15 - 20, asi 2 - 6 mm dlouhých, ohebných, paprsčitě rozložených, k tělu přitisklých, sklovitých, bílých až nahnědlých; středové trny 3 - 6, od bílé přes jantarovou až po červenohnědou barvu, 4 - 6 mm dlouhé, jen nepatrně silnější než okrajové.
Květ
až 40 mm dlouhý a 50 mm široký; okvětní lístky 30 mm dlouhé a 4 mm široké, téměř obdélníkovité, sírově žluté; květní trubka 40 - 50 mm dlouhá, nahoře až 10 mm široká, uvnitř v dolní polovině většinou purpurová, vzácněji nazelenalá, výše sírově žlutá, vně porostlá šedou vlnou a červenohnědými až hnědými štětinami; tyčinky nažloutlé, 5 - 8 mm dlouhé, vnější 3 mm dlouhé, přirůstající jen v dolní části trubky, prašníky bledě žluté; čnělka až dolů volná, 30 mm dlouhá, světle žlutá, bliznových laloků 5 - 10, světle žlutých, ohnutých a rozložených, až o 10 mm přečnívají prašníky.
Plod
oválný, zcela porostlý našedlou vlnou a červenohnědými až hnědými štětinami, až 20 mm v průměru.
Semena
čepicovitá, 1,3 mm dlouhá a 1,5 mm široká, tmavě červenohnědá, hladká, lesklá.

 

Variety
Frailea horstii patří mezi tzv. cereoidní (tedy sloupkovité) fraileje, které jsou v bouřlivém vývoji a tvoří mnoho stanovištních forem a variet. Tyto rostliny jsou často sbírány, z mnoha sběrů se lze zmínit např. o HU 13 a FR 1353. Jako subspecies byla platně popsána F. horstii Ritter subsp. fecotrigensis Prestlé (PR 186). Blízce příbuzná je i F. buiningiana Prestlé (PR 616).

 

Výskyt
Rostlina se vyskytuje jihozápadně od města Cacapava do Sul, v brazilském státu Rio Grande do Sul. Typové naleziště je v blízkosti Cacapava do Sul, později se zjistilo, že zasahuje téměř až k Bagé a Lavras do Sul. Roste na více nebo méně příkrých, kamenitých stanovištích s trochou humusu a téměř na plném slunci.

 

Pěstování
Frailea horstii patří mezi bez obtíží pěstovatelné fraileje, přežije i pěstitelské přehmaty. Stejně jako všechny fraileje vyžaduje výživný a dostatečně propustný substrát s mírně kyselou reakcí. V době růstu má ráda dosti vody a snese i přímé slunce.
Přezimování okolo 10 °C, může být tmavé. Rostliny často vytvářejí kleistogamní květy. Výsev je snadný a semenáčky dobře rostou.

 

Poznámky
Frailea horstii byla poprvé sbírána v roce 1966 a označena polním číslem FR 1353. Je příbuzná s F. gracillima (Lem.) Br. et R., mají společný sloupkovitý vzrůst, rozdílné jsou však ve velikosti a síle stonku, liší se také počtem žeber a trnů. Někteří autoři F. horstii přiřazují jako subspecii k F. gracillima.
Rostlina je velmi proměnlivá, na stanovištích byla zjištěna zajímavá závislost - čím výše v terénu rostlina roste a čím více je vystavena větru , tím vytváří silnější tmavé středové trny, které jsou v oblasti temene až pichlavé. Proměnlivá je nejen otrněním, ale mění se i vybarvení jícnu květu, na jednom stanovišti lze nalézt rostliny jak s červeným, tak i s žlutým jícnem. Vyobrazená rostlina pochází ze sběru HU 13.

 

Literatura
Berka L., Frailea horstii Ritter, Cactaceae etc., 7: 112 - 115, 1997
Gerloff N., Frailea - Frailea alacriportana og naer beslaegtede arter, NKS/Kaktus, 29: 28 - 29, 1994
Gerloff N., Destruction of Well Known Habitat and Measures to Preserve It., Brit. Cact. Succ. J., 14: 139 - 145,1996
Hofacker A., Frailea horstii Ritter, Kakt. und and. Sukk., 44, suppl 1992/10, 1992
Hrabě V., Novinka z Brazílie - Frailea horstii., Kaktusy 67, 3: 3 - 4, 1967
Hrabě V., Ještě jednou Frailea sp.n. HU 13 (horstii)., Kaktusy 68, 4: 17 - 18, 1968
Prestlé K.H., Die Gattung Frailea Br. et R., p.128 - 130, 1997
Ritter F., Nieuwe cactussen uit Zuit Amerika II., Succulenta, 49: 124 - 125, 1970
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 1: 202, 1979

 

Autoři
Text Lubomír Berka, foto Miroslav Veverka, ve sbírce autora textu.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sest a sedm