Název
THELOCACTUS BICOLOR (Gal. ex Pfeiff.) Br. et R. var. BOLANSIS (Runge) Knuth
 

Taxon
Thelocactus bicolor (Galeotti ex Pfeiffer) Britton et Rose var. bolansis (Runge) Knuth in Backeb. et Knuth, Kaktus - ABC, p. 358, 1935
Echinocactus bolansis Runge, Gartenflora, 38 : 106, 1889
Echinocactus bicolor var. bolansis (Runge) K. Sch., Gesamtbeschreibung Kakteen, p. 303 - 304, 1898
Ferocactus bicolor (Gal. ex Pfeiff.) N. P. Taylor var. bolansis (Runge) N. P. Taylor, Cact. Succ. J. (GB), 41: 30, 1979
Jméno druhu je odvozeno od místa, kde byl kaktus nalezen. Není zcela jasné, zda šlo o pohoří Sierra Bola, nebo dnes již téměř zaniklou vesnici Cerro Bola, obojí v mexickém státě Coahuila.

 

Popis
Tělo
stonek obvykle jednotlivý, oválný až téměř kuželovitý, až 400 mm vysoký a 100 mm široký, zelenavé až žlutozelené barvy, 8 - 13 zřetelných přímých nebo spirálovitých žeber je rozděleno do hrbolců; areoly kruhovité, v mládí plstnaté, později holé. Okrajových trnů až 25, tenkých, přímých, rozprostřených okolo areoly, 20 - 30 mm dlouhých; 1 - 3 středové trny uspořádány nepravidelně, 30 - 50 mm, jeden odstávající kratší, zbývající dva delší; všechny trny zpočátku barevné - červené, pak žloutnoucí a bělající, téměř zakrývající stonek.
Květ
až 70 mm široký, červený až světle fialový, výrazně se nelišící od typické variety; prašníky oranžové, bliznové laloky žluté.
Plod
hnědavý, zelenohnědý, soudkovitý s několika šupinami, ve zralosti zasychající, pukající při základu.
Semena
2,5 mm velká, černá s bradavčitou testou.

 

Variety
Thelocactus bicolor je nesmírně variabilním kaktusem s rozsáhlým areálem, což se projevilo i v počtu popsaných forem, na jejichž oprávněnost panují různé názory. Pro potřeby Atlasu kaktusů bylo zvoleno podrobnější schéma, podle kterého druh sestává z osmi variet, které je však třeba chápat především jako lokální modifikace se společným jmenovatelem - velkým květem se dvěma barevnými odstíny:
var. bicolor je nejrozšířenější varietou, zasahující do celého areálu rozšíření od Texasu (USA) až po San Luis Potosí (Mexiko);
var. schottii (Engelm.) Krainz představuje severní modifikaci s robustním otrněním a vzrůstem (Texas);
var. flavidispinus Backeb., je delikátním opakem předcházející variety, pochází opět ze severu (Texas);
var. pottsii (S. - D.) Backeb. představuje přechod mezi T. bicolor a T. heterochromus, také jeho výskyt tomu nasvědčuje (Chihuahua, Durango);
var. bolansis (Runge) Knuth je typickou lokální, dobře vymezitelnou coahuilskou varietou
var. wagnerianus (A. Berger) Krainz je geograficky omezenou varietou s hustým otrněním a menším květem, pocházející z jižní části mexické Coahuily;
var. commodus Haas s pravděpodobně největším květem a řídkým otrněním (Nuevo Leon);
var. schwarzii (Backeb.) E. F. Anderson - taxon s hustým barevným vytrněním a chybějícím středovým trnem s výskytem v mexickém Tamaulipasu; bývá často uváděn jako samostatný druh.

 

Výskyt
T. bicolor var. bolansis se vyskytuje v jihozápadní části mexického státu Coahuila. V původním popise nebyla uvedena lokalita sběru, ani nebyla později uložena typová rostlina. Jako lektotyp je vedena ilustrace rostliny, pocházející ze Sierra Bola, která doprovází popis K. Schumanna.
Nejznámějšími ověřenými lokalitami jsou Cerro Bola, Sierra Bola, Viesca, Parras a EL Pilar. Podle některých pramenů roste vzácně též v jihozápadním Texasu - Národním parku Big Bend.

 

Pěstování
Telokaktusy patří k rostlinám, řadícím se do kategorie střední pěstitelské obtížnosti. Var. bolansis pochází z tvrdých podmínek severní části chihuahuašské pouště a tuto skutečnost musíme brát v úvahu i v podmínkách našich sbírek. Znamená to co nejvíce světla, aby se rostliny již tak válcovitého vzrůstu nevytahovaly příliš do výšky a střídavý zálivkový režim při doporučovaném pravokořenném pěstování.
Množí se ze semen, která jsou obvykle velmi dobře klíčivá, výsevy při zachování základních pravidel nečiní potíže.

 

Poznámky
T. bicolor var. bolansis je díky svému vzrůstu a vytrnění charakteristickým taxonem, vymezeným dosti přesně i geograficky. Přesto jí někteří autoři (E. F. Anderson) neuznávají.
Přeřazení druhu T. bicolor mezi ferokaktusy v roce 1979 bylo posléze (1985) shledáno samotným autorem této kombinace, N. P. Taylorem, jako neopodstaněné.

 

Literatura
Alsemgeest W. et al., Het geslacht Thelocactus, Succulenta, 76: 84 - 87, 1996
Anderson E. F., A revision of the genus Thelocactus B. et R. (Cactaceae), Bradleya, 5: 49 - 76, 1987
Backeberg C., Die Cactaceae, 5: 2793 - 2822, 1961
Chvastek J., Thelocactus bicolor a jeho variabilita, Kaktusy, 23: 2 - 8, 1987
Glass Ch., Foster R., The genus Thelocactus in the Chihuahuan Desert, Cact. Succ. J. (US), 49: 213 - 226, 1977
Lukeš V., Rod Thelocactus Br. et R., Aztekia, mimořádné číslo, p. 41 - 65, 1982
Pilbeam J., Thelocactus, the Cactus File Handbook, 1996
Říha J., Šubík R., Thelocactus bicolor (Gal. ex Pfeiff.) Br. et R., Atlas kaktusů, 5: 60, 1990
Říha J. Šubík R., Thelocactus schwarzii Backeb., Atlas kaktusů, 3: 78, 1998
Šedivý V., Rod Thelocactus (K. Sch.) Br. et R., Atlas kaktusů, 12: 1997 - příloha

 

Autoři
Text: V. Šedivý,
Foto: S. Stuchlík ve sbírce Dr. Hartmana.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím dve a osm