Název
OPUNTIA STENOPETALA Engelm.
 

Taxon
Opuntia stenopetala Engelmann, Proc. Amer. Acad., 3: 289, 1856
Druhové jméno 'stenopetalus' znamená 's úzkými okvětními lístky', vztahuje se tedy ke tvaru okvětních lístků květu této opuncie.

 

Popis
Tělo
stonek nízký, do plochých, kruhovitých až vejčitých článků rozdělený, poléhající a po terénu se plazící; jednotlivé články 100 - 200 mm dlouhé, šedozelené až rudofialové; areoly 10 - 30 mm od sebe vzdálené, dolní často bez trnů, v mládí nesoucí bílou vlnu; lístky jen na mladých výhonech, odstávající od stonku, tmavě červené, asi 2 mm dlouhé. Trny většinou červenohnědé až černé, po čase až hnědé, v areole většinou v počtu 2 - 4, nejdelší až 50 mm dlouhé, mírně zploštělé; glochidie četné, na mladých výhonech hnědé, později šednoucí.
Květy
až 30 mm dlouhé, oranžovo červené, okvětní lístky velmi úzké, jen 10 - 12 mm dlouhé, s výraznou špičkou; tyčinky krátké, blizna s až 9 žlutými laloky.
Plod
kulovitý, okolo 30 mm široký, holý ale i otrněný.
Semena
hladká, plochá, asi 3 mm široká, se zaoblenými okraji.

 

Variety
Opuntia stenopetala obývá rozsáhlé území Mexika. Svým typickým tvarem je nezaměnitelná a v přírodě nejsou problémy s jejím určením. Variabilita se dotýká hlavně barvy květů a plodů, která je proměnlivá od sytě oranžové až po různé odstíny fialově červené. V přírodě se setkáme i s různým stupněm otrnění jednotlivých článků, a to jak co do síly a délky trnů, tak i co do jejich vybarvení. Přes tuto proměnlivost však nejsou problémy s jasným odlišením od jiných druhů rodu Opuntia.

 

Výskyt
Opuntia stenopetala je v Mexiku rozšířena od severu ve státu Coahuila, až do středního Mexika ve státech Querétaro a Hidalgo.

 

Pěstování
S pěstováním tohoto druhu nejsou v našich podmínkách téměř žádné zkušenosti, Podle našich poznatků klíčí čerstvá semena poměrně dobře, mladé exempláře u nás ale mají daleko do svého mexického vzhledu. Pěkné exempláře je možné vypěstovat jen ve skleníku při volné výsadbě. V období růstu totiž rostliny vyžadují plné slunce a dostatek místa. Rostliny jsou to zcela jistě nepříliš náročné, není však známo, že by někdo vlastnil květuschopné exempláře.

 

Poznámky
Rostlina tvoří vždy při zemi se plazící trsy, které nejsou nikdy vyšší, než asi 40 cm, ale na délku dosahují i několika metrů. Po většinu roku jsou články obsypané množstvím květů a následně i plodů, což je pro tuto rostlinu typické. Jednotlivé exempláře jsou v porostu na nalezišti už z dálky jasně viditelné. V období plné vegetace je každý článek pokrytý až 25 květy, což je pro pozorovatele opravdový zážitek.

 

Literatura

Backeberg C., Die Cactaceae, 1, 1961
Bravo-Holis H., Las Cactaceas de México. Universitad Nacional de México, p. 199 - 200, 1937
Britton N. L., J. N. Rose, The Cactaceae, 1: 200 - 201, 1937
Innes C., Ch. Glass, Kaktusy - Ilustrovaná encyklopédia, p. 223, 1992

 

Autoři
Text: R. Staník.
Foto:rostlinu u Altamira v mexickém státě Tamaulipas fotografoval R. Staník.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím jedna a dve