Název
NOTOCACTUS ACUTUS Ritt.
 

Taxon
Notocactus acutus Ritter, Kakteen in Südamerika, 1: 169-170, 1979
Parodia ottonis (Lehm.) N.P.Taylor, The European garden flora, 3: 257-265, 1989
Notocactus oxycostatus Buin. et Brederoo f. acutus /Ritt.) Gerloff, Internoto 14: 3-95, 1993
Jméno "acutus" je z latiny, znamená "ostrý, špičatý" a vztahuje se k hranám žeber.

 

Popis
Tělo
stonek 60-140 mm široký, žeber 7-9, s ostrými hranami poněkud obloukovitá; areoly široké 2-5 mm, ve 2-4 mm hlubokých zářezech, meziareolová vzdálenost asi 15-17 mm. Trny černočervené, 4-7, asi 10-20 mm dlouhé, většinou prohnuté; středové trny většinou chybějí.
Květy
60 mm dlouhé, blízko temene; okvětní lístky asi 26 mm dlouhé, 6 mm široké, citrónově žluté, lopatkovité; květní lůžko se štětinami; květní trubka 22 mm dlouhá, zlatožlutá, na bázi purpurová; bliznových laloků 12-13.
Semena
1,5 mm dlouhá, 1 mm široká a tlustá.

 

Variety
Současně s přeřazením Notocactus acutus jako formy N.oxycostatus byly přeřazeny jako jeho další formy také N.securituberculatus se svou varietou miniatispinus.

 

Výskyt
Naleziště typu FR 1377 je Quevedos, Rio Grande do Sul, Brazílie. Další známá naleziště N.acutus jsou např. Sao Lourenco do Sul, Ernesto Alves, Taquarichim, vše ve státu Rio Grande do Sul. Kromě Rittera sbírali N.acutus také
D. van Vliet (DV 79/39, 79/42),
F.Stockinger (FS 92, 106, 203, 282, 555),
N.Gerloff (Gf 118, 231, 232, 344, 359, 567),
L.Horst - W.Uebelmann (HU 57, 175),
K.H.Prestlé (PR 216, 218),
W.- R.Abraham (WRA 519).

 

Pěstování
N.acutus patří k notokaktusům, které je vhodnější roubovat. Pravokořenný roste velmi zvolna, roubování jeho růst urychlí, ale ani potom neroste překotným tempem. Podmínky pro pěstování pravokořenných rostlin jsou obdobné jako u jiných notokaktusů, tzn., že jim poskytneme mírně kyselý substrát, v sezóně slunečné stanoviště a dostatečnou zálivku, v zimě sucho. Po zimování bývají rostliny často svraštělé, avšak po první zálivce - která by měla být brzy na jaře - se svraštělá epidermis rychle napne.
Množení je možné kromě semeny i odnožemi, kterých ale rostliny nevytvářejí mnoho.

 

Poznámky
V prvním popisu uvádí F.Ritter, že N.acutus roste společně s N.glaucinus var. depresus a N.securituberculatus. I když rostliny kvetou ve stejný čas, nevytvářejí hybridy. Podle Rittera je nutno pohlížet na N.acutus a N.securituberculatus z tohoto důvodu jako na dva různé druhy, i když jsou značně podobné. Hlavní rozdíl mezi N.acutus a N.securituberculatus je ten, že N.acutus má menší počet vyšších žeber, více od sebe vzdálené areoly, méně trnů, chybí středové trny a má delší květní trubku. Jiného názoru než F.Ritter byl N.Gerloff, který převedl N.acutus jako formu k N.oxycostatus.
N.acutus je velmi pěkná rostlina především pro své téměř černé otrnění.

 

Literatura
Gerloff N., Neduchal J., Stuchlík S., Notokakteen-Gesamtdarstellung aller Notokakteen, p. 64, 1995
Prestlé K.H., Notocactus acutus F.Ritter, Internoto, 2: 1-4, 1981
Stuchlík S., Rod Notocactus - monografie, p. 9-10, 1993

 

Autoři
Text: S.Stuchlík.
Foto: S.Stuchlík - rostlina na obrázku ve vlastní sbírce, vypěstovaná ze semen z importní rostliny HU 175, která bývá také někdy nazývána podle místa nálezu N.acutus var. lourencoensis n.n..


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a jedna