Název
MAMMILLARIA WRIGHTII Engelm. var. WRIGHTII
 

Taxon
Mammillaria wrightii Engelmann, Proc. Amer. Acad., 3: 262, 1856
Druh byl pojmenován podle Ch.Wrighta (1811-1886), amerického přírodovědce, jenž pro G.Engelmanna sbíral kaktusy na americko-mexické hranici, v Texasu a na Kubě.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, kulovitý, až 100 mm vysoký a 80 mm široký, temeno ploché, slabě vpadlé, nekryté trny. Bradavky spíše měkké. válcovité nebo kuželovité, 20 mm dlouhé, nemléčící, tmavě zelené; axily holé, areoly kruhovité, 1,5 mm velké s krátkou žlutavou plstí. Okrajových trnů 8-20, asi 12 mm dlouhé, štětinovité, boční delší, přímé, propletené se sousedními, horní hnědé; středové trny 1-3 (-7), většinou 2, až 20 mm dlouhé, jemně jehlovité, hladké, háčkovité, hnědé až černé, na bázi světlejší.
Květy
okolo temene, široce nálevkovité, až 40 mm dlouhé, 50 mm široké, karmínově růžové; vnější okvětní lístky velmi početné, kopinaté, třásnité, světle hnědé, s bílým okrajem; vnitřní okvětní lístky početné, úzce kopinaté, 22 mm dlouhé, 2 mm široké, celokrajné s dlouhým hrotem. karmínově růžové s bílým okrajem, čnělka 20 mm dlouhá, krémově bílá, nahoře často růžová, 5-7 bliznových laloků, až 4 mm dlouhých, světle zelených; nitky růžové až karmínové, prašníky velké, žluté.
Plody
velké, až 30 mm dlouhé a 18 mm široké, s velkým zbytkem zaschlého okvětí, tenkostenné, s vodnatou pulpou, zelenavé až kalně růžové.
Semena
černohnědá, matná, kulovitá až ledvinovitá, 1,2 mm velká, testa hluboce jamkovaná, hilum oválné, bělavé.

 

Variety
Dnes se uznávají dvě variety:
var. wrightii (Toumey) Marshall, Arizonas Cactuses 104, 1950; liší se od typu vyšším počtem okrajových trnů, menšími květy a plody, roste v nadmořských výškách 1000.1500 m;
var. wolfii (Hunt) Reppenhagen, Die Gattung Mammillaria, Monographie; 1: 99, 1991 - od typu se odlišuje velkými, vždy bílými květy a velkými plody. Její naleziště je ve státu Chihuahua, Mexiko.

 

Výskyt
Typové naleziště je Pecos River poblíž El Paso ve státě Nové Mexiko, USA. Roste na mnoha místech v Arizoně, Texasu a Novém Mexiku.

 

Pěstování
V přírodě roste většinou na kyselých žulových podkladech. Vyhovuje jí proto hrubě štěrkovitá a písčitá, dobře propustná zemina s přídavkem rašeliny a borového jehličí. Je choulostivá na přemíru vlhkosti, proto je dobře i v růstu zalévat raději nárazově a po předchozím vyschnutí substrátu. I když ve své domovině má občas sněhovou pokrývku, doporučují se u nás teploty nad nulou, mezi 5-10°C.

 

Poznámky
O vztazích mezi druhy M.wrightii a M.viridiflora panovalo do nedávna mnoho nejasností a nepřesností. Obsáhlou studii o těchto druzích vypracovali A.D. a D.A..Zimmermannové a došli k závěru, že M.wrightii a M.viridiflora jsou dobré druhy. M.wilcoxii je pak varietou M.wrightii. Hunt ji řadí do podrodu Mammillaria, sekce Hydrochylus, řady Ancistracanthae. Pilbeam stejně a do skupiny M.barbata, také Reppenhagen do skupiny M.barbata. Lüthy umístil tento druh do podrodu Cochemiea, sekce Archiebnerella a do řady Phellosperma.

 

Literatura
Benson L., The cacti of thr United States and Canada, p. 901, 968, 1982
Craig R.T., The Mammillaria handbook, p. 185, 1945
Hunt D.R., A new review of Mammillaria names, Bradleya, 5: 39, 1987
Lüthy J., Taxonomische Untersuch der Gattung Mammillaria, p. 128, 1995
Pilbeam J., Mammillaria A collector's guide, p. 140, 1985
Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria, Monographie, 1: 97, 1991
Zimmermann A.D. et D.A., Cact. Succ. Jour. US, 49: 23-34, 51-62, 1977, (německy v Sonderheft AfM 1980, 7-53, 1980)

 

Autoři
Text: R.Dufek.
Foto: S.Stuchlík ve vlastní sbírce.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím tri a sedm