Taxon
Mammillaria oteroi Glass et Foster, Cact. Succ. j. GB, 47: 94,1975
Druh byl pojmenován na počest p. Felipe Otero, mexického sběratele a znalce mexické sukulentní flóry.

Popis
Tělo
stonek kulovitý, odnožující a tvořící skupiny, jednotlivé stonky 70 mm vysoké a široké, nemléčící, tmavě zelené. Axily s několika dlouhými štětinami; areoly slabě dolů skloněné, kruhovité, 1 mm veliké, s trochou žlutavé vlny. Okrajové trny v počtu 10-15, asi 7 mm dlouhé, štětinovité, přímé, hladké, skelně žluté s jemným hnědým hrotem, paprsčitě uspořádané.
Květy
nálevkovité, 16 mm dlouhé, 12 mm široké, hnědavě žluté až hnědorůžové; vnější okvětní lístky nečetné, lopatkovité až kopinaté, celokrajné, nebo jemně zubaté, matně růžové s bílým okrajem; vnitřní okvětní lístky lopatkovité, 7 mm dlohé, 2 mm široké, celokrajné, smetanově bílé, s růžovým středním proužkem; čnělka bílá se 3-4 světle zelenými bliznovými laloky; nitky bílé, prašníky žluté.
Plod
12 mm dlouhý, 10 mm široký, dužnatý, šarlatově červený.
Semena
černá, lesklá, vejčitá, 1,5 mm veliká, testa jamkovaná, hilum velké.

Variety
Variety ani formy nebyly popsány. Proměnlivost je nevýrazná a omezuje se jen na počet okrajových trnů nebo na zabarvení květu.

Výskyt
Typ byl nalezen u Concepcion de Buenavista, Oaxaca v Mexiku. Jiná naleziště jsou Mixteca de Alta u San Juan de Estado v 1900 m n.m.; Lacoste ji našel v údolí mezi Tejupanem a Suchixtlahuaca ve 2250 m n.m.; Linzen ji našel u Coixtlahuaca, všechna místa jsou ve státě Oaxaca.

Pěstování
Mammillaria oteroi nepatří mezi problematické druhy. Dobře snáší i dlouhá období vlhka. Snadno se množí z odnoží. Zimování raději teplejší, nad 10°C.

Poznámky
Stanoviště tohoto druhu jsou v nadmořských výškách kolem 2000 m, roste v hlubokém stínu a ve vlhkém mechu, substrátem je černý humus. Rostliny v kultuře jsou větší než v přírodě. Je to jeden z nejzajimavějších objevů 70 let, zřejmě disjunktní člen řady Stylothelae, ale se zajímavými květy a plody.
Brachet, Lacoste a Otero se domnívají, že M.oteroi by mohla být totožná s kdysi popsanou M.glochidiata. M.glochidiata je však dnes velmi nejasný druh, a její popis se s podobou M.oteroi v řadě znaků neshoduje. M.oteroi je blízce příbuzná s M.tepexicensis. Hunt ji řadí do podrodu Mammillaria, sekce Hydrochylus, řada Stylothelae. Pilbeam navíc do skupiny M.oteroi, Reppenhagen pro ní volí řadu Proliferae a skupinu M.prolifera, Lüthy podrod Mammillaria, sekci Cylindricothelae, řadu Sphacelatae a skupinu M.oteroi.

Literatura
Brachet C., Lacoste M., Otero F., Eine population rosablühen der M.gilensis Böd. in Jalisco, Mittbl. AfM, 16: 140, 1992
Brachet C., Lacoste M., Wie stehr's mit San Pedro Nolasco, Oax., M.oteroi und M.glochidiata, Mittbl. AfM, 17: 163, 1993
Hunt D.R., Mammillaria Names, Bradleya, 4: 43, 1986
Linzen T., Mittbl. AfM, 19: 44-45, 1995
Lüthy J., Taxonomische Unterschungen der Gattung Mammillaria, p. 160, 1995
Mottram R., Mammillaria Index, p. 64, 1980
Pilbeam J., Mammillaria, a collector's guide 104, 1985
Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria Monographie, 1: 270, 1991

Autoři
Text: R.Dufek.
Foto: S.Stuchlík ve vlastní sbírce.