Název
MAMMILLARIA KRAEHENBUEHLII (Krainz) Krainz
 

Taxon
Mammillaria kraehenbuehlii (Krainz) Krainz, Cact. Succ. J. GB, 39: 73, 1977
Pseudomammillaria kraehenbuehlii Krainz, Kakt und and. Sukk., 22: 4, 1971
Druh dostal jméno na počest Felixe Kraehenbuehla (nar. 1917) ze Švýcarska, pěstitele kaktusů, jenž navštívil řadu mexických nalezišť a objevil několik nových druhů kaktusů.

 

Popis
Tělo
stonek stlačeně kulovitý, odnožující, vytvářející velké trsy; jednotlivé stonky 25 mm vysoké a 40 mm široké. Temeno oblé, neúplně kryté vlnou a trny. Bradavky měkké, kuželovité, 8 mm dlouhé, 6 mm široké, nemléčící, žlutavě zelené až zelené; axily holé; areoly horizontálně na vrcholu mamily umístěné, 2 mm veliké, s krátkou bílou vlnou. Okrajové trny v počtu 20 - 24, asi 10 mm dlouhé, nepravidelně paprsčitě uspořádané vláskovitě štětinkovité, jemné, přímé, hladké, , sklovitě bílé s hnědým hrotem; středových trnů 1 - 4, asi 7 - 14 mm dlouhé, štětinovité až jehlovité, pokud je jeden, je namířen vzhůru, přímé, hladké, sklovitě bílé s dlouhým hnědým hrotem.
Květy
poblíž temene, nálevkovité, 17 mm dlouhé, 20 mm široké, karmínově růžové; vnější okvětní lístky početné, klínovité až kopinaté, celokrajné s tupým hrotem, hnědočervené s bílým okrajem; vnitřní okvětní lístky kopinaté, 8 mm dlouhé, 2 mm široké, celokrajné, karmínově růžové s bílým okrajem; čnělka světle růžová, na bázi bílá, 4 - 5 světle zelených bliznových laloků; nitky bílé, pod prašníky růžové, prašníky žloutkově žluté.
Plody
kyjovité se zbytkem zaschlého okvětí, 20 mm dlouhé, 5 mm široké, karmínově červené.
Semena
černá, čepicovitá, 1,5 mm velká, testa jemně jamkovaná, hilum velké.

 

Variety
Variety ani formy popsány nebyly. Přirozená proměnlivost je patrná zejména v hustotě otrnění.

 

Výskyt
Je známa pouze z typového naleziště u Tamazulapanu, Oax., Mexico, nadm. výška 1 750 m. Naleziště je na horském hřbetu asi 1 km východně od silnice z Tehuacan do Oaxaca v Sierra Mixteca. Stanoviště u Tamazulapanu je mírně svažité, místy vystupuje na povrch vápenec. Rostlina je zde hojná, roste převážně v severní expozici, trsy jsou pod duby a keři v hrubém, kyprém humusu a téměř ve stínu. Někdy se vyskytuje i mezi kameny ve štěrbinách s humusem na plném slunci. Je to výrazný druh rostoucí jižně od vulkanického pásma.

 

Pěstování
Ve sbírkách je dosti rozšířená, je oblíbená pro množství červenofialových květů na pozadí bílých trnů. Pěstuje se častěji roubovaná. V přírodě roste na dobře propustných půdách na vápencovém štěrku, proto pravokořenným rostlinám do substrátu přidáváme vápencovou drť. Snáší umístění v polostínu, v době vegetace snáší dostatečnou zálivku, přezimování je vhodné při teplotách kolem 10° C.

 

Poznámky
Rostlinu objevil F. Kraehenbühl v roce 1969. Původně byla nazvána M. alpina, potom Pseudomammillaria kraehenbuehlii. Hunt ji řadí do podrodu Mammillaria, sekce Hydrochylus, řada Sphacelatae, rovněž Pilbeam (zde i skupina Sphacelata), stejně i Reppenhagen. Lüthy ji řadí do podrodu Mammillaria, sekce Cylindricothelae, řada Sphacelatae, skupina M. sphacelata.

 

Literatura
Hunt D. R., Mammillaria names, Bradleya, 2: 95, 1984
Lüthy J., Taxonomische Untersuchung der Gattung Mammillaria, p. 160, 1995
Mazel B., Objevitelé světa kaktusů, p. 172, 1986
Mottram R., Mammillaria Index, p. 45, 1980
Pilbeam J., Mammillaria. A Collector´s Guide, p. 79, 1985
Stuchlík S., Mammillaria kraehenbuehlii Krainz, Kaktusy, 25: 26, 1989

 

Autoři
Text R. Dufek, foto archiv Moravské vydavatelství Květen.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím devet a tri