Název
MAMMILLARIA JOHNSTONII (Br. et R.) Orcutt var. JOHNSTONII
 

Taxon
Mammillaria johnstonii (Britton et Rose) Orcutt, Cactography, p. 7, 1926
Neomammillaria johnstonii Br. et R., The Cactaceae, 4: 80, 1923
Druh byl pojmenován na počest I.M.Johnstona (1898-1960), profesora Harwardské univerzity a sběratele kaktusů.

 

Popis
Tělo
stonek zprvu kulovitý, později protažený, jednotlivý, 120 mm vysoký, 80 mm široký. Temeno oblé, lehce vpadlé, kryté vlnou a trny. Bradavky tuhé, 12 mm dlouhé, 10 mm široké, někdy mléčící, tmavě zelené; axily s bohatou, krátkou a světlou vlnou; areoly kruhovité, 2 mm velké, v mládí silně bělovlnaté. Okrajových trnů 10-18, asi 10 mm dlouhé, přímé, drsné, paprsčitě uspořádané, bílé až světle šedé s tmavším hrotem; středové trny 1-2, většinou jen jeden, 6-25 mm dlouhý, jehlovitý, přímý nebo k vrcholu rostliny zahnutý, hnědý nebo černý, na bázi světlejší.
Květy
25-30 mm široké a dlouhé, kalně růžové nebo žlutavé; vnější okvětní lístky kopisťovité až kopinaté, třásnité, hnědé se širokým bílým okrajem; vnitřní okvětní lístkypodlouhle kopinaté, 11 mm dlouhé a 3 mm široké, celokrajné, špičaté, světle růžové nebo žlutavé, s úzkým středovým tmavším proužkem; čnělka bělavá se 6-7 světle zelenými bliznovými laloky; nitky světle růžové, prašníky světle žluté.
Plody
hruškovité až kyjovité, se zbytkem okvětí, 25 mm dlouhé, 10 mm široké, šarlatové až karmínové, lesklé.
Semena
hnědá, kapkovitá až ledvinovitá, 1 mm velká, testa svraskalá, hilum velké, úzké, bílé.

 

Variety
Z jediného známého naleziště Mammillaria johnstonii u San Carlos Bay, u Guayamas, Sonora, Mexiko, byly popsány následující variety:
var. guayamensis Craig, Mammillaria Handbook, p. 99, 1945, se 4-6 středovými trny, přímými, tuhými, šídlovitými, 18 mm dlouhými, okrajových trnů 18, vnitřní okvětní lístky špičaté, je považována za synonymum k M.johnstonii;
var. sancarlensis Craig, Mammillaria Handbook, p. 99, 1945, se 2 středovými trny, 25 mm dlouhými, zkroucenými, okrajových trnů 15-18, vnitřní okvětní lístky tupé;
var. johnstonii Craig, Mammillaria Handbook, p. 99, 1945, se 2 středovými trny, 10 mm dlouhými, přímými, bílými, okrajových trnů 10-14.

 

Výskyt
Typovým nalezištěm je okolí zálivu San Carlos Bay., Son., v Mexiku, jinde nebyla nalezena. Roste na výhřevných, suchých, skalnatých pahorcích z červené sopečné horniny v bezprostřední blízkosti moře. V jižních polohách roste ve skupinách a je zde poměrně hojná, místy však úplně chybí. Dává přednost sníženinám s hlubokou půdou a s ochranou před větrem. Je velmi, proměnlivá v otrnění.

 

Pěstování
V přírodě roste na mořském pobřeží v zasolených půdách a je často smáčena mořskou vodou. V kultuře je vhodný hrubozrnný písčitý substrát s přídavkem vápence nebo zlomků lastur. Snáší plné slunce s dostatečnou zálivkou v létě. V době zimního spánku je doporučováno občasné zvlhčení substrátu. Množení výsevem semen, která bez problémů klíčí při teplotách nad 25°C. Zimování při teplotách nad 10°C.

 

Poznámky
V systému patří do podrodu Mammillaria a do řady Macrothelae, u Reppenhagena do skupiny M.petrophila, taktéž u Pilbeama, Lüthy ji řadí do podrodu, sekce i řady Mammillaria a do skupiny M.brandegeei (za synonyma k ní pokládá M.evermanniana a M.tayloriorum.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 5: 3199, 1961
Craig R.T., Mammillaria Handbook, p. 98, 1945
Hunt D.R., Mammillaria Names, Bradleya, 2: 93, 1984
Lüthy J., Taxonomische Untersuchung der Gattung Mammillaria, p. 191, 1995
Mardsen J., Mammillaria, p. 184, 1957
Mottram R., Mammillaria Index, p. 43, 1980
Pilbeam J., Mammillaria, a collector's guide, p. 76, 1985
Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria, Monographie, 2: 744, 1992

 

Autoři
Text: R.Dufek.
Foto: S.Stuchlík ve vlastní sbírce.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a pet