Název
ECHINOPSIS CARMINEOFLORA (Hoffm. et Backeb.) H.Frider.
 

Taxon
Echinopsis carmineoflora (Hoffmann et Backeberg) H.Friedrrich, Kakt. und and. Sukk.., 5: 82, 1974
Pseodolobivia carmineoflora Backeb., Die Cactaceae, 2: 1355, 1959

 

Popis
Tělo
stonek ploše kulovitý s propadlým středem temene, jen asi 40 mm vysoký, ale až 70 mm široký. Epidermis matně tmavě zelená, na prudkém slunci nabíhající do mírně nafialovělých odstínů. Žebra ostrohranná, většinou přímá, v počtu 14-16, asi 7 mm vysoká a 17 mm široká, s příčnými zářezy u areol, tvořícími asi 20 mm dlouhé, zaoblené hrbolce. Areoly jen asi 2 mm velké, zapuštěné v zářezech žeber, kryté krátkou šedavou vatou, která na starších areolách opadává. Trny tmavě rohovinové barvy s trochou tmavší špičkou, ve stáří šednoucí; okrajových trnů 10-12, paprskovitě rozestavených, mírně k tělu prohnutých, až 20 mm dlouhých; středové (2-) 3-4, většinou nahoru orientované a prohnuté, až 30 mm dlouhé, ze zesílenou a téměř hranatou bází.
Květy
75-100 mm dlouhé, asi 60 mm široké, s asi 50 mm dlouhou trubkou, vnější okvětní lístky zelené a zašpičatělé, vnitřní v odstínu barvy variabilní, od růžové až po (nejčastěji) karmínově červenou, na koncích zapblené, asi 16 mm široké; trubka řídce porostlá zelenými trojúhelníkovitými šupinami a šedohnědými až šedými vlasy; nitky a čnělka fiaově červená, prašníky a bliznové laloky žluté; květy cizosprašné, plně se otevírající jen na slunci.
Plody
kulovité, ve zralosti hnědozelené až hnědé, podélně pukající, porostlé stejně jako květní trubka.
Semena
kulovitého tvaru, asi 1,2 mm velká, kruhovitým hilem.

 

Variety
Popisovaný druh je poměrně variabilní jak v počtu trnů, tak i v sytosti vybarvení květů. Žádná z odchylek však nebyla popsána na úrovni variety a formy.

 

Výskyt
Informace není k dispozici.

 

Pěstování
Pěstování E.carmineoflora je poměrně snadné. Není citlivá na menší pěstitelské omyly. Stejně jako jiným horským kaktusům Jižní Ameriky jí vyhovuje spíše stanoviště s vyšší vlhkostí vzduchu a výrazněrozdílnými denními a nočními teplotami, tedy raději volná či pařeništní kultura, než přehřátý skleník se suchým, neproudícím vzduchem. Snáší dobře i občasné rozbahnění substrátu i přihnojování vyzkoušenými hnojivy několikrát za sezónu. Potom kvete bohatě a opakovaně několikrát za růstové období.
Zimní teploty lze doporučit v rozmezí asi 10-15°C. Za úplného sucha není náchylná k zimnímu růstu ani při občasném krátkodobém zvýšení teplot.

 

Poznámky
Echinopsis carmineoflora patří do příbuzenstva E.obrepanda spolu s dalšími asi 20 druhy. Všechny jsou si velmi podobné, proto je jejich rozlišení ve sbírkách velmi nesnadné. Rausch téměř všechny připojuje jako synonyma k E.obrepanda nebo některým jejich varietám, zatímco Ritter chápe většinu z nich jako samostatné druhy. Identita E.carmineoflora je nejistá, protože rostliny ve sbírkách, a to i vypěstované z importních semen, se v žádném případě nepodobají rostlině na obrázku u prvního popisu druhu, kde je rostlina s mohutnými trny. Rovněž rostliny kvetou všemi odstíny karmínové a také bíle. Stejný problém je i u ostatních druhů rodu. Protože názory jednotlivých autorů jsou natolik odlišné, bude zatím vhodné zachovat všechny příbuzné na úrovni druhů, případně jako variety E.carmineoflora.

 

Literatura
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 372, 1970
Haage W., Kakteen von A bis Z, p. 171-172, 1986
Ullmann J., Echinopsis carmineoflora (Hoff. et Backeb.) H.Friedrich, Kaktusy, 24: 95-96, 1988
Ullmann J., Echinopsis není jen podnož k roubování, Kaktusy, 26: 41-45, 1990

 

Autoři
Text: Jan Klikar a Jaroslav Ullmann.
Foto: Jan Klikar ve vlastní sbírce.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a tri