Název
LOBIVIA PENTLANDII (Hook.) Br. et R.
 

Taxon
Lobivia pentlandii (Hooker) Britton et Rose, The Cactaceae, 1922
Echinocactus pentlandii Hooker, Curt.. Bot. Mag., p. 4124, 1844
Echinopsis pentlandii (Hook.) Salm-Dyck, Allg. Garttenzeitung, 14 : 250, 18467
Druh byl pojmenován na počest Josefa Barleye Pentlanda, anglického konsula v Bolivii a Peru, který se v letech 1836 až 1838 věnoval výzkumu kaktusů v těchto zemích.

 

Popis
Tělo
jednotlivě, později odnožující, jednotlivé stonky vejčitě kulovité, na vrcholu mírně propadlé, tmavozelené, lesklé. Žeber 12-15, přímá, ostrá, na hraně dělená zářezy v hrboly; areoly 20 mm od sebe vzdáleny, zapuštěné, eliptické, s krátkou bělavou plstí, která brzy šedne. Okrajových trnů 9-12, tuhé, přímé nebo mírně zahnuté, žlutohnědé, horní delší a silnější, až 30 mm dlouhé; středový trn 1, často chybí, zahnutý, 30-40 mm dlouhý, někdy až 70 mm.
Květy
vyrůstají z boku a jsou 50-60 mm dlouhé; zelení květní trubka s velkými zelenými špičkami; vnější okvětní lístky jsou olivově zelené, nahoře hnědé až červené, vnitřní okvětní lístky kopinaté, zakončené krátkou špičkou; barva je proměnná v odstínech žluté, růžové, oranžově-, karmínově nebo šarlatově červené; tyčinky ve dvou sériích, dolní řada početnější, nitky a prašníky žlutavé, dole zelené, čnělka zelená, blizna žlutavě zelená s 6-8 laloky.
Plod
kulovitý, zelený, 20 mm v průměru, zasychající, s červenými šupinami.
Semena
matně černá, jemně tečkovaná, protažená, 1,2 mm dlouhá.

 

Variety
V literatuře se uvádí celá řada variet, které se odlišují barvou květu. Staří autoři rozlišovali variety i jen podle trnů. Vzhledem k rozlehlosti areálu výskytu, je určitá proměnlivost tvarů a barev pochopitelná, podle nových tendencí v pojetí druhu jsou variety založené na tvaru a barvě zamítnuty.
W.Rausch uvádí
var.hardeniana (L.hardeniana) a var.larae (L.larae).

 

Výskyt
Naleziště typu není přesně známé. Rostliny byly nalezeny Pentlandem ve vysokých horách v Peru. Areál však zasahuje až do Bolívie. V celém areálu se vyskytuje ve vysokých až velmi vysokých polohách. Na jednotlivých lokalitách rostou vedle sebe formy různé barvou květů i délkou a počtem trnů.

 

Pěstování
Na vlastních kořenech roste dobře. Roubovanci ztrácejí charakteristické vytrnění, i když bohatěji kvetou. Vyžadují propustnou zem, hodně čerstvého vzduchu. Dostatek světla je podmínkou pro zachování tvaru těla. Při teplém zimování (nad 10 stup. C) se často dostávají do růstu a v létě pak méně kvetou. Bohaté odnožování láká k vegetativnímu množení, přitom výsev z poměrně dobře klíčivých semen je snadný, semenáčky dobře narůstají.

 

Poznámky
Lobivia pentlandii je dosti variabilní, starý druh, s celou řadou blízkých příbuzných. Již Cels uváděl ve svém katalogu více než 50 forem podle barvy květu a stavby trnů. Až na spory o vnitrodruhové jednotky zůstala L.pentlandii jako druh dlouhou dobu nedotčena. Teprve W.Rausch učinil rázný řez celým rodem a k tomuto druhu přiřadil jako synonyma 19 bývalých druhů a dvě variety. Ze známějších to jsou L.argentea, L.boliviensis, L.bruneo-rosea, L.higginsiana, L.cuprea a další. Nové pojetí druhu je u Rausche radikální a v některých případech je nutno vyslovit nesouhlas. Některé druhy do L.pentlandii včleněné jsou natolik odlišné, že i zařazení jako variety je dosti pochybné.
Oprávněnost Rauschova schématu však ukáže až další studium rostlin na nalezištích, protože u kulturních rostlin byly některé znaky dlouhou kultivací setřeny, jiné (a mnohdy dominující) byly postupným výběrem vyselektovány.

 

Literatura
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 212, 1976
Rausch W., Lobivia, 1 : 40-44, 1975
Schumann K., Gesamtbeschreibung der Kakteen, p. 229-230, 1902
Schütz B., Kaktusy 81, 17 : 29-31, 1981

 

Autoři
Text: Jaroslav Ullmann.
Foto: Karel Crkal.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím ctyri a sedm