Taxon
Coryphantha difficilis (Quehl) A.Berger, Kakteen, p. 271, 1929
Mammillaria difficilis Quehl, Monatsschrift f. Kakteenkunde, 18: 107, 1908
Difficilis znamená obtížný, v tomto případě těžko pěstovatelný. Toto druhové jméno bylo autorovi popisu doporučeno známým belgickým importérem a profesionálním pěstitelem kaktusů De Laetem, a ten jistě věděl o čem mluví.

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, polokulovitého tvaru, šedozelený až modro-šedozelený, 60 mm vysoký a 80 mm široký, se sporou vlnou na temeny; bradavky kosočtverečné, 25 mm široké, vzpřímené, taškovitě uspořádané, brázda na horní straně zpočátku vlnatá, brzy holá; areoly okrouhlé, 4 mm široké, v mládí vlnaté. Okrajových trnů 10-14, 10-20 mm dlouhých, sklovitě bílých, tuhých, někdy s hnědavou špicí, dolní jsou kratší než horní; středové trny 4, podstatně silnější než okrajové, 20-30 mm dlouhé, šídlovité, tuhé, na špici zahnuté, silně pichlavé, horní bývá slabší a světlejší než ostatní, spodní je nejdelší, zahnutý směrem k tělu.
Květ
až 70 mm široký, vnější okvětní lístky s hnědočervenou špicí, vnitřní okvětní lístky čistě žluté; prašníky žlutooranžové, 13 krémově žlutých bliznových laloků.
Plod
20 mm dlouhý, 15 mm široký, oboválný, zelenožlutý, šťavnatý.
Semena
1,3 mm dlouhá, hladká, leskle červenohnědá, ledvinovitá.

Variety
Žádné variety ani formy nebyly popsány.

Výskyt
Původní popis neudává přesné místo nálezu či areál rozšíření; uvádí pouze, že rostliny nalezl Purpus a poslal do Evropy De Laetovi.
Podle dnešních znalostí se C.difficilis vyskytuje převážně na rovinách jižní Coahuily, Mexiko, ohraničených na severu pohořím Sierra de la Paila. Zde roste roztroušeně spolu s Coryphantha poselgeriana, Echinocactus horizonthalonius, Lophophora williamsii, Epithelantha micromeria var.greggii, Ariocarpus kotschoubeyanus a dalšími zajímavými kaktusy v otevřené krajině v nadmořské výšce okolo 800 metrů. Terém je tvořen naplavenými jílovito-písčitými půdami, provzdušněnými vápencovým štěrkem.

Pěstování
Coryphantha difficilis patří k nejhezčím koryfantám, ale stejně jako další atraktivní druhy, pocházející z vyloženě pouštních podmínek (např. C.werdermannii, C.echinus, C.poselgeriana), je bezesporu problematickou rostlinou v kultuře. Je totiž velmi citlivá na zálivku v nevhodnou dobu, zejména nezachytíme-li signály blížící se letní stagnace. Pak okamžitě ztrácí kořeny a vybudování nového kořenového systému, zvláště u dospělých rostlin, je dlouhodobou a obtížnou záležitostí. Jako všechny "modrozelené koryfanty" je náchylná na popáleniny od jarního slunce. Již od semenáčů je třeba zachovávat spíše sušší režim, velmi propustný substrát je bezpodmínečnou nutností. Opatrnější sahají raději k roubování. Velmi dobrou podložkou je tvrdě pěstovaná Echinopsis cv., měkčí podložky rouby brzy vyčerpají.
V sezóně vyžaduje C.dificilis hodně světla, velký žlutý květ se objevuje poprvé na přelomu jara a léta a pak následuje kvetení v několika sériích až do konce léta

Poznámky
C.difficilis je nejen obtížně pěstovatelnou koryfantou, ale patří i do taxonomicky obtížné skupiny severních koryfant s robustním vytrněním, velkým květem a téměř desítkou popisů a jmen. Některé popisy (C.scolymoides, C.daimonoceras), pocházejí z poloviny minulého století, jsou natolik stručné, že je lze použít jen velmi obtížně, podrobnější popisy z první poloviny našeho století (C.difficilis, C.browigii, C.roederiana) se od sebe liší jen v detailech. Všechny se vyskytují v jižní Coahuile, v oblasti mezi Viesca a Satillo.
Základním rozlišovacím znakem C.difficilis je čistě žlutý květ (ostatní mají žlutý květ s červeným jícnem).
V průběhu roku 1998 uveřejnila švýcarská dvojice autorů R.F.Dicht a A.D.Lüthy v německém časopise Kakteen und andere Sukkulenten serii článků, které lze chápat jako předehru k celkové revizi rodu Coryphantha. Jeden z nich se zabývá také tímto okruhem rostlin. K C.difficilis se autoři podrobně nevyjadřují, pouze konstatují že C.difficilis a C.daimonoceras by mohly být velice blízké, ale s ohledem na stručnost popisu C.daimonoceras je jednoznačná interpretace dnes pravděpodobně nemožná.
Rostliny na nalezišti dorůstají někdy podstatně větší velikosti než udávají popisy. Fotografovaná rostlina je 200 mm široká a vysoká.

Literatura
Dicht R.F., Lüthy A.D., Coryphantha salinensis (Poselger) Dicht et Lüthy comb. nov. Kakteen u. and. Sukk., 49: 253-258, 1998.
Glass Ch., Foster R., Coryphantha difficilis (Quehl) A.Berger, Cact. Succ. J. (US), 47: 2, 1975
John V., Coryphantha difficilis, Kaktusy, 24: 127-130, 1988

Autoři
Text: V.Šedivý, R.Staník.
Foto: R.Staník - na nalezišti mezi Hippolito a El Pilar v jižní Coahuile.